Profil uživatele
- Jméno
- Martin Sajal
- Charekteristika
- Jsem sportovně zaměřený turista a nevadí mi lyžovat ve stopě vyjeté jen lyžařem, i když strojově upravené tratě mám radši. Jestli je sníh rychlý nebo pomalý, zmrzlý nebo mokrý je mi celkem jedno, hlavně aby sněhu bylo dost. A mimo jiné jsem taky zakladatelem kamzasnehem.cz
- Registrován od
- 26.10.2009
Posledních 10 příspěvků:
V okolí Plání nad Špindlerovým Mlýnem je sněhu dost, z vrcholu lanovky (kam se asi dá na lyžích dostat jen lanovkou nebo po sjezdovce) vychází pár solidně upravených tratí - jen na bruslení. Sníh je hodně měkký, když do něj přes den praží slunce, ale to platí jen přes den, večer okolo sedmé už zas pořádně zmrzlý a rychlý, podobné to bude asi i ráno.
Z Plání se dá jet směrem k Chalupě Na Rozcestí. Klínové boudy je vhodné objet nejvíc horní cestou, kde je sněhu dost, je tam slušná stopa vyjetá od lyžařů a většinou se dá i bruslit. Přímější cesta je sice většinou také sjízdná, ale na dvou místech přerušená potokem či bažinou, kde je nutné lyže zout.
Na tratích okolo Černé hory je sněhu dost, alespoň tam kde jsem lyžoval já - směrem na Lučiny. Na webu sice píšou, že jsou tratě neupravené, ale mě celkem upravené přišly. Dokonce byla většinou strojově vyříznuta i stopa na klasiku, což jsem dnes jinde neviděl. Sníh je dle očekávání jarní. Nehezká je přímá cesta z Černé hory na Lučiny, rozdupaná od pěších a Václavák je navíc ještě zmrzlý = ne moc bezpečný sjezd.
Úsek mezi Kolínskou boudou a koncem vleku Zahrádky nad Pecí za moc nestojí. Na Lučinách je víc zeleno než bílo, ale zouval jsem jen asi na 100 metrů u Pražské boudy a pak ještě na pár metrů v lese směrem k Zahrádkám, v tom lese je pak ještě místy voda ve stopě (teda spíš na cestě, stopa tam není žádná, prostě je to uježděná cesta, kde se dá celkem v pohodě bruslit).
Pěkně vypadá tzv. vodovodní cesta vedoucí zhruba z vrcholu Zahrádek. Dá se na ní velmi slušně bruslit (upraveno podle mého tak v úterý, bez stopy na klasiku), dojem kazí jen 100 metrů dlouhý kompletně asfaltový úsek. Navíc se pak nedá pokračovat stoupáním na Dvorskou boudu po zelené – po cestě chodí jen pěší a boří se hluboko, já to dolů sice sjel bez pádu, ale nahoru se dá tak se sněžnicemi. Lepší varianta cesty k Chalupě Na Rozcestí je přímo přes Liščí horu - tam je sníh všude, resp. na silničce k Lyžařské boudě čouhá mnohde asfalt, ale dá se mu vyhnout, jenom při sjezdu může překvapit. Stoupání od Lyžařské na Liščí horu není taky lyžařsky žádný zázrak, mnohde se kvůli kombinaci rozdupáno/poničeno plužením/přes noc umrzlé ani nedá bruslit. Směrem dolů to taky nebude lehký sjezd.
Z tratí v Jakuszycích jsme projeli jen malou část. Ve výše položených pasážích byl sníh sice vlhký a pomalý, ale bylo ho dost a na tratích se dalo slušně jezdit oběma styly. Zato na stadiónu v Jakuszycích šlo spíše o vodní lyžování.
Populární turistická cesta z Jakuszyc na Orle už slouží spíš pěším turistům, bruslit se tam nedá, ale klasická stopa je pro turisty použitelná a sněhu ještě dost, i když na pár místech bude asi brzy asfalt v celé šíři cesty.
Cestu z Orle podél Jizery k chatě Górzystów je lepší přenechat pěšákům, od kterých je už tak dost rozdupaná. Jak se vjede na první louku, začínají se objevovat místa bez sněhu a přes velkou louku na konci trasy (asi 1 km od chaty) už se jet nedá vůbec. Odbočili jsme tedy nahoru po modré, sníh tam sice byl a zážitek to byl silný, ale šlo spíš o boj než o lyžování.
V okolí Jizerky a Smědavy je sníh sice mokrý a pomalý (což po dešti nebylo překvapení), ale stále je ho dost a na hlavních trasách se dá lyžovat bez problémů. Jak na Promenádní tak na Knížecí cestě (která byla dokonce čerstvě upravena) se dalo dobře bruslit i jet klasicky, dojezd po soušské silnici na Smědavu byl taky bez problému. Jediné víc vytáté místo bylo asi 1km od Mořiny v protisměru trasy Jizerské padesátky, ale asfalt byl jen na polovině cesty. Úseku Mořina - Jizerka po louce jsme se vyhli, okolo bylo dost zeleno.
Cesta ze Smědavy k Předělu a Smrku vypadá sice ze začátku lákavě, ale už před první křižovatkou jsme narazili na asi 100metrový asfaltový úsek, který ani škarpou objet nešel. Na Předěl jsme tedy ani nepokračovali a vraceli se zpátky cestou směrem ke kiosku, trasa byla sice v týdnu krásně upravená a skoro nikdo tam od té doby nejel, ale také jsme se nevyhnuli jednomu krátkému přenášení.
Přejezd z Jizerky do Polska na Orle je se zvýšenou trpělivostí sjízdný - ale neupravený, s minimálně trojím zouváním lyží a v Polsku za Jizerou je cesta rozdupaná a plná jehličí. Nestojí to za to.
Parkovali jsme na Mořině. Původně jsme sice chtěli vyjíždět z Horního Polubného, ale tam už se dá sjet snad jen na travních lyžích. Na parkovišti nad Polubným taky nikdo nestál, ale slyšel jsem, že k Václavíkově studánce se dojet dalo.
Trasy z Míseček na Rovinku (obě varianty) jsou velmi slušně upravené, sněhu je tam dostatek - žádná vytátá místa. Jen je občas sníh trochu měkčí (tam kde do něj smaží celý den slunce), ale čekal jsem to horší, ve stínu byl podklad slušně zmrzlý. Občas je sníh celkem špinavý (jehličí apod.), ale já byl spokojen až na úsek v blízkosti Janovy hory, kde měl sníh k bílé barvě hodně daleko a krátký úsek se podobal vodnímu lyžování :-) Kdo rád jezdí na okruzích, bude pro něj lepší zůstat na tratích na Mísečkách, vypadaly taky upraveně.
Z Rovinky přes Benecko na Žalý to sice bylo upraveno asi dost dávno, ale podklad byl celkem tvrdý a bruslit se na tom dalo slušně. Stopy na klasiku buď chyběly, nebo byly spíš takové kosmetické, nebo jsem je za tmy už neviděl :-) Pro okruhy na Benecku myslím platí totéž.
Rozhodně nedoporučuju cestu z Rovinky vedoucí do prostředku Herlíkovické sjezdovky (označená jako směr Křižovky, na mé prastaré mapě pojmenovaná jako Velbloudí cesta). Projeto nějakým skútrem hodně dávno, boří se to, místy je spousta jehličí. Zpátky jsem radši jel po červené sjezdovce z vrchu Žalý, za tmy to byl příjemný sjezd, sjezdovka byla krásně upravená :-)
Přes noc a během neděle napadl další sníh, což nejlépe dokumentuje včera doporučovaná cesta do Oldřichova - z Bílé Kuchyně byla zapadaná tak, že se těžko dalo poznat, že se tam včera lyžovalo. Úprava většiny tratí proběhla (rolby jsme potkali i během dne), ale nového sněhu bylo opravdu dost, takže jsme se místy bořili i po úpravě, ale i za takových podmínek má lyžování své kouzlo. Nejvýše jsme vyjeli jen k Tetřevím boudám, už od "středních poloh" byly totiž na otevřených místech stopy někde zafoukané a lyžování v okolí Bedřichova nám tentokrát přišlo vhodnější alternativou.
V Jakuszycích jsem si zalyžoval výborně. Sněhu dle očekávání spousta a množství upravených tratí nadstandardní (jako nepravidelný návštěvník jsem jich takové množství ještě nezažil). Pomohly víkendové závody, pro které bylo upraveno snad 50 km tratí. Část z nich od neděle už upravena nebyla (třeba železnice Jakuszyce - Harrachov), ale pořád se po nich jezdí slušně. Protože se závod jel bruslením, jsou tratě z této kategorie vhodné zejména pro bruslení, klasická stopa tam skoro není. Ovšem hodně (tak 25 km) tratí bylo upraveno čerstvě a naprosto luxusně pro oba styly, navíc tam ani nebylo moc lyžařů. Třetí kategorií jsou místa, kudy trasa závodů nevedla, z nich jsem projel jen úsek od hraničního přechodu nad nádražím Harrachov k Orle. Tam naopak bruslení za moc nestálo, ale klasické stopy vypadaly slušně.
Nové Město, Dlouhá Louka: v pátek a v sobotu napadlo okolo 10cm sněhu, většina tratí ale byla upravena až po sněžení, v neděli to bylo moc pěkné lyžování. Sněhu je dostatek.
Podrobněji: Z Dlouhé Louky silnice směrem na Fláje tradičně pěkná na klasiku i na bruslení, za odbočením ze silnice směrem na německé Holzhau taky upraveno pěkně, jen se tam najdou asi čtyři 15 metrů dlouhé úseky, kde vykukuje asfalt či štěrk, ale dá se tomu v pohodě vyhnout. Z Dlouhé Louky do Nového Města a dál na Vitišku také pěkné pro oba styly, jen v okolí Nového Města na loukách jsou stopy místy zafoukané (hlavně u větrných elektráren). Asi nejvíc se mi líbila silnice směrem na Cínovec, tam byl podklad krásně tvrdý, parádní bruslení. Pak jsem ještě projel 5km kolečko vycházející od stadionu v Novém Městě, taky spokojenost. Pouze spojka k vlakovému nádraží Modrava byla ujetá jen od lyžařů, ale to je možná normální.
V Německu jsem pak jel po bývalé železnici na Teichhaus - pěkně upravené na klasiku a lidí tam bylo míň, než jsem čekal (ale pořád víc než v ČR). Skoro 20 km jsem pak najezdil na tratích nad Holzhau, větší část z nich je připravena jen pro klasický styl (a je to tam i napsáno). Část byla upravena čerstvě, část blíže Českému Jiřetínu tipuji někdy v sobotu ráno, ale pořád se tam lyžovalo pěkně. Nicméně když jsem psal před 14 dny, že jsou stopy v Německu o třídu lépe upravené než u nás, tak teď to bylo spíš opačně.
Mapa s GPS záznamem výletu: http://www.everytrail.com/view_trip.php?trip_id=523710 . Převážná většina tratí, po kterých jsem jezdil v Německu, je upravena pouze pro klasický styl, pozor na to.
S lyžováním v Praze je konec. Výjimečně se sice najdou větší plochy pokryté tajícím sněhem (nejčastěji uježděným na cestách), kde by někdo mohl zkoušet lyžovat několik desítek až stovek metrů tam a zpátky. Takový lyžař by byl však považován za šílence. Nikoho takového jsem nepotkal, nezkoušel jsem to a určitě zkoušet nebudu - tohle je pokus o zobecnění postřehů z projížďky na kole Milíčovským lesem.
V noci připadl tak 1cm sněhu a zároveň byla upravena velká část tratí Jizerské magistrály - a to snad všude i na bruslení, projel jsem více tratí po skoro celé její délce. V noci mrzlo, takže sníh nijak zvlášť pomalý nebyl. Ale vyplatí se přijet ráno - při odpoledním sjezdu asi v polovině kopce z Rozmezí na Kristiánov se najednou změnil dobře jedoucí sníh na břečku typickou pro jarní počasí, ve které to fakt nejelo (a břečkou se jelo až do Bedřichova).