Srní - Kvilda - Březník - Modrava - Srní: běžky - video z lyžování

Toto video je záznamem z výletu na běžkách ze neděle 17.2.2013.

Video je doplňkem ke zprávám o aktuálních sněhových podmínkách pro běžkaře na Šumavě. Video je natočeno s použitím kamery primárně určené pro umístění na helmě (tady ale byla připevněna na opasku).

Komentář k trase zaznamenané na videu

V okolí Srní, Kvildy a Modravy se nachází spousta krásných míst a chtěli jsme jich vidět co nejvíc, takže se tento výlet natáhl na 54 kilometrů. Že takovou vzdálenost každý neujede vůbec nevadí, z trasy výletu se přeci také dají projet jen dílčí úseky.

Ze Srní jsme vyrazili jižním směrem a vystoupali ke Vchynicko - Tetovskému kanálu, podél něhož vede upravovaná běžkařská trasa až na rozcestí Pod Hakešickým mostem. Plán pokračovat dále podél kanálu vznikl na základě zprávy na bilastopa.cz, že má být upravena trasa podél kanálu minimálně na Rokytu. Na mapě upravovaných stop je ale daná trasa vyznačena jako prohrnovaná a tedy vhodná pro pěší, takže se dalo čekat, že v tom bude nějaká zrada. Realita byla taková, že stopa upravené stopu pokračovaly ještě pár set metrů, pak se změnily na prošlápnuté jen od lyžařů a od chalupy u Fruhaufů pak byla cesta skutečně prohrnuta a sloužící těm pár autům, co parkovaly u chalupy. Nicméně bruslit se po tom dalo.

Protože ani další trasa směrem k Modravě upravena nebyla, z Rokyty jsme zamířili směrem na Antýgl. Tento úsek z kopce vede po silnici upravené pro provoz aut, překonali jsme ho tedy pěšky s běžkami v ruce.

Z Antýglu nás čekalo stoupání podle Hamerského potoka na Horskou Kvildu. Tato slepá trasa, z Antýglu ještě pokračující podél řeky Vydry k Turnerově chatě, není extra vysoko položená a kříží ji několik potůčků. Díky tomu jde asi o nejméně často upravovaný úsek na trase našeho výletu, i tentokrát zde bylo méně sněhu a až k Antýglu se rolba nedostala.

Úsek mezi Horskou Kvildou a Kvildou je jedním z nejznámějších, nejčastěji upravovaných a často s nejvíce stopami vedle sebe, ale také nejfrekventovanějších.

Úsek za Kvildou je zas jedním z nejkrásnějších na celé Šumavě. Začíná táhlým stoupáním k prameni Vltavy a odtud ještě dál do kopce až pod Černou horu. Vrchol má 1315 metrů vysoko, lyžaři se dostanou do nadmořské výšky asi 1240 metrů. Odměnou jsou pohledy za hranice do Německa a pak delší sjezd až na rozcestí Ptačí nádrž. Kdo má ještě dostatek sil, měl by zde zahnout doleva a po sjezdu k Modravskému potoku znovu doleva, proti jeho proudu až na Březník. Na této samotě a jednom z nejchladnějších míst na Šumavě pro běžkaře v zimě i cyklisty v létě cesta končí, do chráněné oblasti Modravské slatě se dostanou jen omezeně pěší turisté v létě.

Pozvolné klesání podél Modravského potoka až na Modravu je dalším úsekem za odměnu. Z Modravy jsme pak pokračovali směrem na západ a společnost nám dělal Roklanský potok, podél něhož (v posledním kilometru pak podél Javořího potoka) jsme údolím dojeli na Javoří Pilu. I tento úsek řadím z pohledu lyžařského turisty mezi nejkrásnější na Šumavě.

Z Javoří Pily už jsme zamířili zpátky do Srní. Za zmínky stojí poměrně prudký sjezd zpátky ke Vchynicko - Tetovskému kanálu, kde jsme dosáhli rychlostního rekordu tohoto dne.

K výletu se vztahují i fotky, umístěné na facebooku Kamzasněhem.cz

Mapa s GPS záznamem trasy