Z Bedřichova skoro až pod Smrk

Přestože nejde o nejznámější trasu Jizerské magistrály, pro většinu místních by ji nebylo třeba popisovat. Ale i do Jizerek přijíždějí někteří lyžaři poprvé. Navíc máme z dávného výletu z Bedřichova přes Knajpu až skoro pod Smrk sestříhané video.

Tyto záběry byly natočeny už dávno, v prosinci 2012. Navíc ve fázi učení se, jak při výletech na běžkách natáčet a stříhat video. Ale zas obsahuje záběry z celé trasy výletu, sněhu bylo tehdy dost a svítilo sluníčko tolik, že by byla určitě chyba zapomenout sluneční brýle na běžky...

Video je pro lepší orientaci doplněno o trasu vyznačenou na mapce zkopírované z interaktivního kilometrovníku Jizerské magistrály. Na druhé mapce převzaté z Google earth je pak vždy vyznačeno tečkou, z jakého místa který záběr pochází.

Popis trasy zaznamenané na videu

Běžky jsme nazuli na nejznámějším nástupním místě v Jizerkách, na stadionu v Bedřichově. Nejníže položený bod na trase výletu v nadmořské výšce cca 720 metrů je zároveň nejlépe dostupný veřejnou dopravou z Jablonce či Liberce, disponuje největším parkovištěm a leží blízko mnohých penzionů a hotelů v Bedřichově. Daní za to všechno jsou v průměru vyšší ceny parkovného a oproti jiným místům také vyšší koncetrace lyžařů v některých dnech, kdy bývá i parkoviště brzy zaplněno. Vyšší hustota lyžarů bývá typická logicky i pro úvodní úsek z Bedřichova na Novou Louku. Pokud sněhu ubývá, patří tento úsek z celé trasy mezi nejohroženější - ovšem bývá velmi často upravován a v první fázi sezóny před Jizerskou 50 či jinými závody sem bývá někdy navážen i technický sníh, takže ve výsledku zbývá méně sněhu často na jiných místech.

Z Nové Louky jsme zvolili delší cestu s pozvolnějším stoupáním, tedy přes Hřebínek. Cesta k tamnímu občerstvení stoupá jen velmi zvolna, jde tedy o ideální úsek pro nenáročné lyžaře, i proto sem jezdí snad nejvíc lyžařů z Bedřichova. Významněji se začíná stoupat až z Hřebínku na Točnu. Poté následuje delší rovinatější úsek okolo Krásné Máří. Zde se za pěkného počasí nabízejí krásné výhledy do nížin i na skalky v okolí cesty. Ale zároveň je to místo, kde z trasy Jizerské 50 (která tudy vede opačným směrem) mizí sníh většinou jako první. Ani tentokrát ho tam nebylo moc, ale to na videu není vidět :-)

Po asi 13 km jsme vystoupali až ke Knajpě, která leží cca 990 metrů nad mořem a tím pádem se místní chatka s občerstvením stává nejvýše položeným bodem výletu (tedy skoro - odbočka z Pavlovy cesty těsně nad Knajpou, po niž jsme pak jeli zpět, leží ještě o pár metrů výše). Z Knajpy jsme pak sjížděli mírně dolů po pravé straně Jizery (druhé nejvyšší hory Jizerek vysoké 1122 metrů, tedy nikoli řeky :-) po široké Kasárenské silnici. Následoval kousek po ještě širší Soušské silnici a pak odbočení doprava a stoupání po Hraniční cestě až ke kiosku na konci Promenádní cesty.

Po pár desítkách metrů jízdy po Jizerské silnici zahýbáme doleva a míříme na nejseverněji položené trasy Jizerské magistrály. V této oblasti potkáváme zpravidla výrazně méně lyžařů, než na páteřních trasách. Zároveň sem ani rolba nezajíždí tak často. Nejprve sjedeme k rozcestí Černá Smědá u stejnojmenného potoka a pak pokračujeme jednou z cest směrem k Předělu. Pokud ani tam nemáme dost a výhledy na okolní kopce i do údolí nám nestačí, pokračujeme stoupáním směrem k Paličníku. Cestou nás potěší ještě hezčí výhledy, včetně pohledu na Krkonoše za námi. Potkáváme zde obvykle ještě méně lyžařů a za horších podmínek někdy i vytátá místa - u Paličníku sníh slunci a větru hůře odolává. Za Paličníkem nás pak čeká sjezd k rozcestí Na Písčinách. Odtud se sice dá pokračovat i pod nejvyšší horu Jizerských hor Smrk a případně za dokonalých sněhových podmínek až k Novému Městu pod Smrkem, ale na takové podmínky je třeba mít větší štěstí. Obecně se zde upravuje ještě méně často. My už jsme se ale vrátili po zbylých trasách přes Předěl a Černou Smědou ke Smědavě.

Výhled na Krkonoše z Paličníku.

Výhled na Krkonoše z Paličníku.

U Smědavy se vracíme do oblasti s vyšší hustotou lyžařů. Není divu, vždyť Horská chata Smědava funguje i jako restaurace a oproti kioskům na naší trase nabízí "velká" jídla. Zároveň jde o další nástupní bod na Jizerskou magistrálu. Na místní parkoviště se dá vyjet autem z Hejnic.

Začátek nejpřímější cesty ze Smědavy na Knajpu po Štolpišské silnici je nejprudším stoupáním celého našeho výletu, stejně tak i Jizerské padesátky. Rozhodně jsme ho nevyjeli soupaž, jako to zvládají nejrychlejší účastnici tohoto závodu. Od Knajpy jsme vystoupali ještě kousek výše po tehdy novém úseku trati mezi Knajpou a Čihadly. Díky němu se od roku 2013 nejezdí Jizerská 50 mezi Knajpou a Čihadly tam i zpátky po stejné cestě. Z Čihadel jsme naopak zvolili trasu proti směru trasy Jizerské 50 a sjeli nejkratší cestou přes Kristiánov a Novou Louku zpět do Bedřichova.

Trasa měří přibližně 45 km, ale existuje několik variant jejího zkrácení.

Mapa s GPS záznamem trasy

Jaké jsou aktuální podmínky?

Informace o aktuálních podmínkách na Jizerské magistrále bývají zpravidla velmi dobře dostupné. Dává smysl používat tři hlavní zdroje: