Ranním busem start na Masarykově chatě přes polomské sedlo na Vrchmezí. Trasa není upravená, cca 3-5 čísel čerstvého sněhu na udupaným podkladu. V lese už dostatečná vrstva, minimum kamínků, na Vrchmezí občasné ledové plotny, to samé na polské straně. Trasa ráno většinou prázdná až na obvyklé skupiny rodin na výletě na běžkách s dětmi, dopoledne už to bylo trochu horší. Sjezd z Vrchmezí k šerlišskému mlýnu v pohodě, stopa pouze vyšlapaná ostatními běžkaři.
Stoupání od Šerlichu po zelené zpátky k Masaryčce po zelené dost vydupané od pěších.
Po desáté parkoviště nahoře už absolutně bez šance, davy turistů v botech proudí na rozhlednu, takže klasika. Výstupovka od parkoviště je pak rozdělená že pěší jsou vedeni nalevo a běžkaři napravo od vrcholu, obě trasy se pak spojují nahoře u chaty horské služby. Jel jsem běžkařskou trasu teda, ale očividně se dá i jet tou pěší. Ani najedné ale zatím nejsou udělané pořádné stopy. Sjezd směrem na pěticestí už potom skoro bez lidí, v lese občas led ale jinak to pro nenáročné ujde. Od Velké Deštné se dá bez problémů sjet až na Luisino údolí. Kromě přechodu silnice se pak dá pohodlně na běžkách dojet až dolů do Deštného přes sjezdovky, ale prošlápnutou cestu nečekejte.