Ahoj.
Rád bych se připojil k poděkování Martinu Sajalovi za založení a provoz KZS. Otravné reklamy po registraci a zasílání příspěvků velmi rychle zmizí, takže se s tím dá velmi dobře pracovat.
Rád bych poděkoval i všem, kteří informují o stavu tratí, případných tipech či naopak rizicích.
Všem nám pak přeju ať je příští zima silná a ať sníh ve stopě vydrží co nejdéle.
Skol! :)
Diky Martinovi Sajalovi (i s reklamama...), že web funguje a za supr nápad KZS. Martine, pošleš-li č.ú. rád web podpořím (..bez reklamy) pro další motivaci :) Za sebe nevyjedu a nenamažu bez: webu "Kam za sněhem" / zpráv ostanich přispěvatelů (převážně Honzy49) a OPS. Palec nahoru všem !
Michal: Jizerská OPS s tímto webem nemá nic společného. Pouze na něj ze svého webu odkazuje, podobně je to i u webů s GPS záznamy, kudy projela rolba. KamZaSnehem.cz je nezávislý projekt, který nezískává na svůj provoz a rozvoj žádné peníze z veřejných rozpočtů a musí si na sebe nějak vydělat. Kvůli tomu je reklama nutnost.
Uživatelé, kteří se psaní užitečných zpráv podílejí na tom, aby web lyžařům pomáhal, se mohou otravných reklam zbavit. Více k tomu je součástí článku
https://www.kamzasnehem.cz/clanky/co-je-dobre-vedet-na-startu-sezony. Na zamyšlení do příští sezóny určitě je zamyslet se nad tím, aby tato informace byla víc na očích
Další vysvětlení k místní reklamě jsem psal sem do obecné diskuze 28.11., tj. někde tady v hloubi se to dá dohledat, aktuálně je to stránka
https://www.kamzasnehem.cz/diskuze?stranka=3
Věřte mi, že mi ta reklama taky nedělá radost a na nějaké zamýšlení určitě dojde, ale je to běh na dlouhou trať...
Dotaz na Jizerskou ops: Je opravdu nutné zaplevelovat tyto zprávy od lyžařů neustálými reklamami, navíc ani nesouvisejícími s lyžemi či horami? Člověk je na mobilu pomalu nestačí odklikávat, aby si vůbec přečetl, co je nového ve stopách. Zkuste to do příští sezóny pozměnit.
Dal bych vám zaplatit celou údržbu
Komentáře níže reagovaly na nerelevantní zprávu podepsanou "Hanka", která neměla se slušností nic společného a v souladu s pravidly webu jsem ji smazal.
Hanko,nikde není psáno, že musíš mít Honzu 1949 ráda, že se ti musí jeho příspěvky líbit. Ovšem to, co jsi tu dnes vyplodila, svědčí o tvém IQ. Tvúj pravopis napovídá, že jsi musela být vzteky bez sebe, když jsi spatřila další Honzův příspěvek. Proč raději nenapíšeš, jak vidíš Jizerky sama?
Hanko,asi by jsi měla vědět ,že Honza jezdí na peltonenech ,které se nemažou
Komentář níže od Aleny reagoval na nerelevantní zprávu začínající "byla jsem s vnučkou na Jizerce(se projít)", zbytek byl zjevně nepravdivý, rádoby vtipný až urážlivý, tak jsem ho v tu chvíli zrovna mazal...
Pro hanku - proč tolik zášti proti Honzovi 1949? Vám bych vnučku nedavala do výchovy.
Uplny souhlas s Lukasem B. Myslim, ze Honzovi 49 jsme vsichni dluzni alespon podekovani za jeho pravidelne, pravdive (fakt, dochucene velkou dakou optimismu, nebo pravdive, fakta tam sedi) a naprosto sympaticke zpravy.
on Vám nějak ubližuje a škodí? mě to spíš naplňuje optimismem, že s osmým křížkem na dohled může bejt docela fajn život. když se Vám nelíbí, tak to od něj prostě nečtěte.
Ještě k Honzovi 49 .Bylo by dobré mu přidělit maják a stálé místo na parkovišti a povolenku od ministra na lov ryb.Hezké jsou také informace o jeho psech a o protéze jeho manželky-dost zajímavé.
Radek 1992 + Martin Sajal:
Souhlas, že šupiny jsou relativně méně náročné na údržbu a méně choulostivé na drsnější podmínky a zacházení. Tedy se hodí pro ty aplikace, co zmiňujete. Staré lyže s obroušenými šupinami či přirozeně vytvořeným „mikrokontaktem“ jsou jistě to pravé pro roli kameňáček. Sám mám také obdobné lyže a zkušenosti.
Moje první běžky byly právě něco takového, prehistorické bazarové (ještě s vázáním NN75). S dost obroušenou komorou, že původní šupiny byly jen lehce znatelné. Což spolu se správnou tvrdostí (štěstí a náhoda, nikoli cílený výběr) znamenalo požehnání. Tedy mi ty lyže slušně jely a současně jsem se na nich naučil správnou techniku odrazu. Další moje lyže byly moderní náhradou těch starých. Sice vybrané správně na délku i tvrdost, ale zpočátku nejely nijak oslnivě, zato stoupaly jak s hřebíky i na zmrzlém sněhu. Před další sezónou došlo k obroušené prvních a posledních řad šupin a navíc jsem zahájením pravidelného sportování shodil přebytečná kila. Následkem toho všeho se chování těch lyží výrazně změnilo. Lépe se rozjely a naopak začaly vyžadovat lepší provedení odrazu. Sice to ani pak na nějaké závodění nebylo, ale to od turistického modelu nelze očekávat. A spokojeně jsem si na nich zalyžoval více let, než jsem z nich udělal kameňačky do extrémních podmínek. Poslední moje šupinové lyže jsou již vyšší (závodní) model, ještě před 10-15 lety se takové lyže vyráběly, než je z daného segmentu vytlačily skiny. Někoho to může překvapit, ale je to tak, závodní šupinové lyže nejsou vtip, ale opravdu existují. A jedny takové mi nyní prokazují dobré služby, tedy je v dohledné době neplánuji nahradit skiny. Jejich tajemství však netkví v nějaké zázračné technologii (geometrii) šupin, ale opět je to především o správné tvrdosti. Ty lyže jsou na mě tvrdé víc než dost, tedy jsou náročnější na odraz a umí smekat. Na druhou stranu zas jedou velice slušně. A stejné zásady platí i v případě skinů. Není to nějaká zázračná technologie, co by hravě vyřešila všechny problémy lyžování. Pokud se chce lyžař na skinech sportovněji svézt, musí volit vyšší tvrdost a současně se umět z takových lyží odrazit. Pokud to lyžař neumí a/nebo se chce na lyžích jen pohodově procházet, musí volit lyže měkčí. Ovšem takové budou zákonitě pomalejší. Přírodní zákony prostě nelze obejít.
Co se fenoménu lyží se skinem týče. Můj dojem je takový, že jde z velké části o komerční trend. Tedy klasický marketingový příklad, že se představí nový produkt a vychválí se v kontrastu se starým zavedeným, aby lidi kupovali novinky a dělaly se tržby. A ještě navíc je pro výrobce výhodné, pokud nový produkt vyžaduje náročnější údržbu (jako to čištění a impregnace skinů proti namrzání) a tak generuje další tržby navíc. Ono to použití mohéru v lyžování není žádná moderní novinka, ale má to docela dlouhou historii. Narazil jsem na informace, že se skinové běžky zkoušely už kdysi dávno, ale nějak se to neujalo a zapadlo to. Teprve v nedávné době se ten starý nápad oprášil a vylepšil, takže se tomu podařilo prorazit a získat úspěch na trhu. Určitě nechci skiny nějak hanět a odrazovat od nich. Naopak je beru celkem pozitivně a fandím jim, jako ostatně každé nowaxové technologii. Protože ačkoli mazání se nic jiného nevyrovná, tak zdaleka ne vždy je čas a chuť mazání řešit. A prioritou je si uspokojivě zalyžovat a ne trávit nadmíru času servisem lyží. Akorát jsem si vědom také nevýhod a slabin skinů i jiných nowaxových lyží a nedělám z nich modlu. Skinové lyže mě každopádně zaujaly a lákaly k pořízení a vyzkoušení. Jenže jsem narazil na zásadní problém. Takové lyže, co by mě uspokojily (tedy vyšší model) by byly jako nové příliš drahé a jako bazarové zas nebyly dostupné. Ukázalo se jako velice obtížné získat z druhé ruky lyže přesných parametrů, co bych potřeboval. Tedy jsem shánění vhodných skinů víceméně vzdal. Beztak již mám lyží dost a není zrovna žádoucí jejich počty dále navyšovat. Navíc mám obtížné mazací podmínky pokryté jinými způsoby. Kromě zmíněných šupin také stoupací páska (Rex TapeGrip). A samozřejmě také bruslení (nejezdím čistě klasiku, ale věnuji se oběma technikám).
Pravidla - Ahoj, mám nutkání připomenout jedno z pravidel pohybu na upravených tratích, neb se zase vynořilo na insta nějaké bludné video a stále si to myslí plno lidí blbě (ještě z dob komunismu, kdy strojová úprava plochy na skate nebyla) + vysvětlení proč to tak je: V případě, kdy je upravena trasa "jedna stopa u kraje + skate plocha vedle" má vždy ve stopě přednost lyžař jedoucí vpravo, tedy i když jede do kopce! Proč česká úprava tratí kopíruje norské principy?
Pravostranný provoz je stejný.
Norsko i Česko mají pravostranný provoz, takže:
klasická stopa se řeže vpravo (do kopce),
skate plocha vlevo,
předjíždí se vlevo,
stoupající vpravo má prioritu.
Tohle není náhoda – je to přirozené pokračování dopravní logiky.
Technika úpravy tratí je stejná cz/nor.
Moderní rolby (PistenBully, Prinoth) mají:
pravou stopovačku jako výchozí,
skate šířku uprostřed nebo vlevo,
možnost řezat jednu nebo dvě stopy.
Výrobci techniky vycházejí z norských a švédských standardů, takže i české rolby automaticky řežou stopu vpravo.
Bezpečnostní logika je univerzální
Stejný důvod jako v Norsku:
stoupající má nejmenší manévrovací prostor,
sjezdař má největší,
skate plocha je ideální „úniková zóna“.
Proto se stopa dává vpravo i v Česku – je to nejbezpečnější uspořádání.
Ano, stopa do kopce vpravo - je záměrně:
Chrání stoupajícího, který má nejmenší manévrovací prostor.
Umožňuje sjezdařům bezpečně uhnout na skate plochu.
Udržuje plynulý a předvídatelný provoz.
A teď si představte, že (správně) stoupáte vpravo stopou do kopce a proti vám se spustí někdo ve stopě. Za ním se další skejtař spustí vpravo mimo stopu, tak jak má. Co uděláte? Vinu nese samozřejmě sjezdař ve stopě z jeho pohledu vlevo, měl by vám uhnout, pokud neumí vystupovat ze stopy je to jeho chyba, už na vrcholu kopce si to má sjet mimo stopu. Přednost z kopce platí pouze pokud není vedle upravená plocha, tedy jen samostatná jedna stopa - což bývá jen na podzim, než projedou první rolby.
Takže opravdu nemá absolutní přednost lyžař jedoucí z kopce a nevstupujte do levé stopy z kopce pokud z ní neumíte včas vystoupit!
K nemazacím lyžím z pohledu sportovně založeného turisty a dětí:
Do upravené stopy používám lyže se skiny. Za specifických podmínek namrzají, přípravek proti namrzání pomáhá jen částečně. I tak spokojenost, protože mazání lyží mě nebaví a nejde mi. O rychlost v mírných sjezdech mi už taky tolik nejde.
Při rozhodování o nových lyžích pro dítě jsem mezi skiny a šupinami volil šupiny. Primárně z důvodu, že významný podíl našeho lyžování je na městském sněhu, kde stopa pokud nějaká je, tak vyjetá od lyžařů. A taky trochu z důvodu, že si myslím, že riziko namrzání je vyšší u skinů.
Sám na hraniční a městské podmínky používám lyže koupené někdy na začátku tohoto tisíciletí, o které jsem se nikdy nestaral (parafín neviděly). Stoupací vosk pro ně už není potřeba, drží dobře i nenamazané. Jejich zásadní nevýhodou je, že už se jim rozlepují opakovaně patky a pokusy o opravu mají omezenou trvanlivost.
moje zkušenost se šupinami byla taková, že jsem po první (a poslední) sezoně vzal brusku a supiny zbrousil. teď funguji skvěle jako kamenacky. půjčovny chapu, jsou to levný lyže bazary jsou jich plny, takže snadný výdělek z půjčování. navíc se nemusí čistit po vracení.
Včerejší krásný den zjevně zařídil, že na běžky vyrazilo mnohem víc lidí než obvykle, na parkovištích se tvořily fronty nejen v Jizerkách a počasí svádělo k častějšímu focení...
Vláďa 1952: Příště prosím bez označení "bolševickej papaláš" apod. Rozhořčení částečně chápu, řidič čekající ve frontě na zaparkování může mít dojem, že Honza frontu předjel. Nicméně vím, že tento manévr neznamenal, že by tím Honza zabral někomu z čekajících místo, na dobu jejich čekání to nemělo vliv. Víc to prosím neřešme.
K fotkám snad jen doplním, že se zde fotky u zpráv zobrazují dle času jejich vyfocení (pokud se ho z fotky podaří "vytáhnout"). Tedy nejstarší fotka jako první. Jinou cestou pisatel zprávy nemá šanci ovlivnit to, která fotka se zobrazí jako první (resp. mezi prvními 4) a získává tak víc pozornosti než ostatní... A pak už snad jen to, že fotky porušující autorská či osobnostní práva by se sem skutečně nepatřily - tedy pokud je někdo vyfocen a jde ho na té fotce jednoduše identifikovat, je třeba, aby s umístěním fotky na web souhlasil. Jinak chápu, že každý ocení jiné fotky, ale jak říkají tarbíci, byla byla by nuda, kdybychom byli všichni stejní...
Ano
(Odpověď na dotaz uživatele Dana z 20.2.: Honzo, dala ti ta dáma souhlas s uveřejněním snímku?)
Honzo 1949, zapomněl jsi napsat,že ses dnes zachoval jako bolševickej papaláš.Na Smědave jsme čekali ve frontě na místo k zaparkování a ty jsi se kolem přehnal a všechny nás předběhl.Na hory pařila vždy slušnost,tak by bylo dobré,kdyby ses veřejně omluvil,Děkuji a buďme na sebe slušni.
Partyzán + Lukas B.:
Souhlas, že pro nenáročné rekreační ježdění nemá smysl se voskováním zabývat. Obecně také doporučuji nowax lyže všem příležitostným lyžařům, bez větších ambic. Peltonen Nanogrip osobně neznám, ale slyšel jsem na něj chválu (mimo jiné od kolegyně z práce). Evidentně dobrá volba pro nenáročné rekreační lyžaře (turisty), co nehoní rychlost a dokonalý skluz. Takoví navíc velice ocení jejich bezúdržbovost. Co jsem pochytil, že životnost nanovrstvy není neomezená, ale uváděných několik tisíc km je víc než dostatečných. Pro většinu běžných lidí je to prakticky navždy. A Honzovi1949 to dle jeho kalkulací také vychází ekonomicky výhodně. Pro sportovněji založené lyžaře (natož závodníky) to však není to pravé.
S mohéry jsem též dosud nezískal osobní zkušenost. Ale co jsem tak porůznu pochytil, problém že pokud se chce člověk hezky svézt, musí volit lyže tvrdší. Což zas naopak obnáší zhoršený odraz. Potřeba si uvědomit, že odraz a skluz jdou proti sobě, zlepšení jednoho má za následek zhoršení druhého. Tedy lze pouze optimalizovat, ideál neexistuje. A velmi dobrý výsledek v obojím současně je podmíněn dostatečnou technickou a fyzickou úrovní lyžaře. Nicméně lze vhodně vybírat lyže tak, aby byly spíše pomalejší (tedy vhodné pro méně zdatné lyžaře co potřebují jistější odraz a současně ocení omezovač rychlosti ve sjezdech). A naopak rychlé skiny, s kterými lze užít sportovnější jízdu, ovšem za cenu větší náročnosti odrazu. Takové lyže ovšem třeba hledat ve vyšších kategoriích (sportovní a závodní). Lowend turistické nikdy nepojedou tak dobře. Což platí univerzálně, i pro šupinové a mazací běžky. Z mohérů se v uplynulém desetiletí stal velký trend a leckdy se jim připisují přehnané kvality, ale co se ke mně doneslo, že to zas až takový zázrak není. Pořád zůstává ten zásadní problém, že nejlépe na odraz fungují za podmínek, kdy není potíž namazat. Zatímco za podmínek obtížné mázy, kdy by je lyžař nejvíce ocenil nefungují tak dokonale. Ovšem pořád je to velká pomoc proti nejisté mazací alchymii. Proti šupinám pak mohéry vyžadují poněkud náročnější údržbu. Rovněž mají omezenější životnost (která je ovšem pro běžného lyžaře víc než dostatečná a opotřebované pásy lze vyměnit).
Se šupinami naopak mám zkušenosti velmi bohaté. A mohu tedy dostatečně zasvěceně dosvědčit, že to je neprávem podceňovaná a zatracovaná technologie. A že (častý) problém není v šupinách jako takových, ale v jejich nesprávné aplikaci. Jedna věc je to použití pro kameňačky a lyže do drsných podmínek mimo stopu. Rovněž pro turisty chodiče, co se ve stopě stejně nesvezou a z kopce se bojí rychlosti. Pro takové použití jsou jistě velice vhodné, naprostý souhlas s Lukas B. Proč je mají v těch půjčovnách, zřejmě právě proto, že většina jejich klientů patří právě do té kategorie na lyžích pochodujících. A také zřejmě relikt minulosti a ekonomické důvody (náklady na nakoupení modernějších lyží se skiny). Navíc šupiny jsou více blbovzdorné a méně náročné na údržbu než mohéry. Proč je s takovými lyžemi spousta lidí nespokojeno. Protože bývají často špatně vybrané s ohledem na jejich postavu a další parametry. A také proto, že to vesměs bývají nekvalitní lyže nejnižších kategorií, od nichž nelze čekat zázraky. Šupiny tu jsou dost dlouho a jejich doménou se stala zejména kategorie laciných turistických lyží. Zatímco mohérová revoluce přišla zeshora. Cca roku 2012 se objevily první (Atomic Skintec) což byly drahé závodní lyže. Postupně technologie pronikla do nižších pater lyží a postupně se začali opičit další výrobci. Poslední odolával zřejmě Fischer, který dlouho produkoval i závodní modely běžek v šupinové variantě (modely označené Crown). To se právě málo ví, že existují i závodní šupiny a že takové lyže dokáží jezdit víc než dobře.
Osobně jsem na jedněch prehistorických šupinových běžkách vyrostl. A posléze jsem se dost najezdil na modernějších laciných (turistických) šupinových klasičkách. Jejich projev jistě nebyl ve srovnání s mými pozdějšími lyžemi (závodní modely) tak výrazný, ale přesto jsem si na nich zalyžoval dobře a dodnes mi slouží jako kameňačky do drsných podmínek (doma na poli, v Jizerkách na závěr sezóny apod.). Nyní používám nemazací lyže výrazně lepší kategorie, právě jedny takové „závodní šupiny“. A je to na nich o poznání lepší a opravdu snesou srovnání s mazacími lyžemi. Záleží na podmínkách, co má zrovna navrch. Dokonce mám dvoje lyže identických parametrů (délka, tvrdost), pouze jedny mazací a druhé ty zmíněné šupinové. A lyžuje se mi na nich dost podobně. Paradoxně jsem letos měl nejlepší rychlostní průměr při klasice právě na šupinách. Protože sněhové podmínky rozhodují ze všeho nejvíce.
V nepřímém porovnání se skiny vycházejí ty moje závodní šupiny také docela dobře. Vícekrát jsem z kopce bez problémů předjel lyžaře na skinech (vím, ve hře je řada parametrů). Také jsem třeba nedávno vyslechl rozhovor dvou lyžařů, z nichž jeden nebyl plně spokojený s projevem svých drahých top skin běžek a nepomáhalo mu ani (též drahé) posuvné vázání. Ono totiž hraje roli spousta věcí včetně individuálních preferencí a subjektivních pocitů. Výrazně hůře dopadlo, když jsem někdy ty své dvoje šupinové lyže půjčil jiným lidem. V obou případech nebyla spokojenost. Příliš to drhlo a nejelo, jelikož dotyční byli o poznání těžší než já. A to prostě hraje v případě nemazacích lyží značnou až klíčovou roli. Jak vidno nejen u šupin ale i u skinů.
Hlavní slabinou šupin je smekání v uhlazené či ledové stopě. Zcela logicky, do takového povrchu se prostě nedokáží zaseknout. Jinak si při odrazu vedou celkem slušně v poměrně širokém rozmezí podmínek. Mé zkušenosti jsou celkem v souladu s údaji od výrobce viz. technický manuál Fischer, graf na str. 16 vpravo dole
https://algus.planet.ee/kalle/sport/w20318_engl_xc-tm.pdf . Porovnány jsou technologie šupiny (Crown), mohér (Twin Skin) a mikrokontakt (Zero+). Samozřejmě že šupiny jsou prostě hlučné (což dost lidem vadí). Ale při té vhodné tvrdosti jako v mém případě zas tolik ve skluzu nebrzdí. Mazací lyže také nejsou bez chyby a leckdy je i na nich určitá brzda ve skluzu znát (záleží na sněhu a na máze). A mohérové lyže evidentně také umí drhnout. Prostě vždy záleží na konkrétních lyžích a konkrétním lyžaři.
šupiny jsou strašně blbé pro sport, ale úplně super pro autdór někde v lese nebo na polích s krtinama (a jako kameňačky od novoty). pro procházkáře a vandrovníky není nic lepšího než šupiny.
petrxp díky za vyčerpávající info. Já jsem spíš turista než závodník, ale občas mám taky rád rychlejší jízdu. Na vosky jsem už dávno rezignoval, protože nemám zase až takový nájezd a dnešní technologie je už dostatečně daleko, abych se nějakým mazáním při mém stylu musel vůbec zabývat. Začal jsem na šupinách, což bylo to nejhorší co jsem zažil (nechápu proč je to hlavní artikl půjčoven, když je to ideální nástroj jak běžkování začátečníkům naprosto znechutit), tehdy jsme se potupně vrátil k voskům. Neznám snad jediný případ, kdy by někdo jel na šupinách a pak říkal, že si to užil. To už má člověk větší prožitek z toho když i špatně namaže vosk. Pak se objevily skiny a u nás v partě si je koupil skoro každý, a byl to zázrak. Ale s kompromisem. Při stoupání se ta lyže prostě nehne ani o milimetr, ale kopce to prostě téměř vždy brzdí, i když jen lehce. Když je rychlá stopa tak to nevadí, ale když je pomalá, tak je z toho člověk zase otrávený, protože v mírných sjezdech musí makat, zatímco ho lyžaři na běžných běžkách vesele předjíždějí bez námahy. Myslím, že je to vhodné řešení pro holky, kterým vyhovuje, že to z kopce jede pomaleji, taky na nich u nás v partě zůstaly právě jen holky. Nakonec jsem tedy skončil u nanogripu a jezdím na něm 90 % sezony. Když je čerství sníh, tak stačí nanést speciální vodičku proti lepení, což trvá tak minutu (doporučuji předem v teple, aby se správně vpracovala do lyže), jinak je to naprosto bezúdržbové, stačí obout a jde se. Naprosto nejlepší jsou podmínky kolem nuly, to ta lyže drží jak přibitá, že se tomu podle mě nevyrovná ani nejlepší voskování a je to srovnatelné i se skinem. Naopak při velice nízkých teplotách nanogrip přestává fungovat, z osobních zkušeností je to v pohodě cca do -10°C, od cca -15°C už je třeba vzít jiný typ lyže, nanogrip přestává úplně fungovat.(myšlena teplota sněhu).
K nalepování sněhu na lyže a k voskům.
Nejsem žádný mazací guru, navíc jsem teď v Jizerkách nebyl a ohledně podmínek pouze hádám na dálku na základě zdejších zpráv. Tedy informace s rezervou, vše pouze na základě vlastních víceletých zkušeností.
Doporučoval bych se příliš neřídit teplotou uvedenou na balení vosků, ale spíše mazat na základě zkušenosti a úsudku ohledně vhodnosti konkrétních vosků pro daný typ sněhu. Nula na parkovišti je často zavádějící. Na trati bývá nižší teplota a dále od základny a ve vyšších polohách často panují chladnější podmínky a sníh se liší. Potřeba tedy toto zohlednit (což pravda chce zkušenosti). Typicky na stadionu v Bedřichově bývá tepleji než na vrcholcích a na východě Jizerek. Sníh na stadionu a okolí je technický (případně napadaný přírodní je po úpravách promíšený s technickým), tedy má jiné vlastnosti než čistě přírodní sníh ve vyšších polohách. Širší okolí Bedřichova se leckdy odlišuje od těch vyšších poloh a východu (typicky rozhraní ve stoupání od Máří na Žďárek a z Kristiánova na Rozmezí). Při výjezdu ze stadionu jsou prudší stoupání, kde snadno smekají i dobře namazané lyže. Tedy potřeba hned nezpanikařit, ale počkat, až se ujede pár km a vzdálí se více od stadionu. Teprve potom případně přemazat.
Vosky na podmínky kolem nuly (tedy fialové až červené) fungují spíše na vlhčí sníh, co se mydlí. Zatímco na suchý vrzavý prašan to chce vosky modré. Když je sníh příliš pomalý a tupý, navíc čerstvě napadaný, tak je leckdy neadekvátní i legendární modrý extra (který obecně zvládne poměrně široké rozmezí podmínek), ale lépe vychází modrý (Swix V30). Právě ten mi uspokojivě fungoval o víkendu na začátku ledna. I když v neděli nastaly zcela nepříznivé podmínky, kdy během mé jízdy připadával čerstvý sníh, stopy byly zapadané neprojeté, a tedy velice pomalé. Bylo cítit, že stoupací vosk drhne a brzdí ve skluzu, ale nenalepil.
Namrzat může i vhodně zvolený vosk, pokud není dobře rozkorkován. Případně pokud se nenechá vychladnout a hned se jde do stopy. Po rozjetí je také třeba chvilku počkat, než se vosk zapracuje a nedělat hned ukvapené závěry.
Dobře zvolený vosk může také smekat, a to z více důvodů. Pokud jsou lyže nevhodně zvolené (tvrdé). Pokud je technika odrazu špatná. Pokud je vrstva vosku příliš slabá (potřeba znát ze zkušenosti, kolik vosku je potřeba na lyže nanést za daných sněhových podmínek, někdy stačí méně, jindy potřeba více). Pokud je stopa měkká a nekompaktní. Potom sice sníh při odrazu správně přilne k vosku, ale utrhne se od svého podkladu. Případně se lyže proboří, protože pod sebou nemá pevný podklad, o který by se komora mohla při odrazu opřít.
Potížím se sněhem a vosky mohou předejít nevoskovací lyže. Ovšem ani ty nejsou všespasitelné a také mohou namrzat či smekat. A při podmínkách s čerstvým prašanem obvykle zbytečně moc drhnou a brzdí ve skluzu. S Peltoneny zkušenost nemám. Pouze co je mi známo, že je u nich celá skluznice pokryta speciální vrstvou (Nanogrip). Tedy takové lyže jsou zcela bezúdržbové, nemažou se ani na skluz (nesmí, jinak by se ta speciální vrstva zničila). Evidentně se tedy jedná spíše o lyže vhodné pro méně náročné rekreační lyžaře. Sportovnější modely existují buď se šupinami či s modernějším skinem (mohér). Takové lyže se dají normálně parafínovat na skluz, akorát odpadá práce s nanášením odrazových vosků na komoru. Ale i u nich je velice vhodné o komoru pečovat, právě aby nenamrzala. V případě šupin je lze čistit běžným smývačem odrazových vosků a natírat tekutými skluzovými vosky. Pro skiny existují speciální čisticí a impregnační přípravky.
Pokud už lyže nalepí, lépe než kreditku apod. lze na škrabání použít plastovou špachtličku z balení klistrů.
Poslal jsem ti vše
Honza
(Odpověď na dotaz uživatele eF#w7qVddk4&S&Zq z 15.2.: Honzo1949, mohl bys mi prosím napsat na mattteas@gmail.com, kde se dají Nanogripy koupit za 3 tis.? Rád bych je vyzkoušel. Díky a zdravím, Martin)
Označení "duševní mrzák" mi přijde hodně za hranou a mimo, kdyby to psal "běžný anonym", tak to rovnou mažu, ale Alešovi jako dlouholetému pravidelnému pisateli užitečných zpráv byť někdy se specifickým názorem na pěší se to dá výjimečně tolerovat s přimhouřením obou očí, ač jsem tentokrát jednoznačně na straně pěšího výletníka...
Když se "pěšák" ptá slušně, tak se třeba jen chce dozvědět, jestli už je trať částečně podupadná a když vyrazí odpoledne před plánovanou úpravou, tak už nemůže moc zkazit, nebo jestli je už sníh tak měkký, že by udělal velkou škodu. Podobně u neupravených úseků - informace typu "sorry, je tam jen vyjetá stopa na klasiku a abys ji nezničil, musel bys jít hlubočákem" taky pomůže. Doporučovat sněžnice jako bonus taky smysl má. Posuzovat, jak je možné soužití pěších a běžkařů, vyžaduje dobrou znalost lokality, tak se do toho pouštět moc nechci, každopádně Orličky jsou specifické tím, že je to hřeben, kde moc alternativ není...
Jinak ona taky v některých případech může fungovat mezi pěšími a běžkaři hezká symbióza, i když je to spíš případ městských podmínek. Když napadne sněhu minimum, tak po udupání pěšími se dá na běžkách i na jen velmi tenké vrstvě. To ale současné situaci na horách asi nikde odpovídat nebude. A užitečné informace pro běžkaře taky někdy dokáže dodat i pěšák či cyklista, zejména v okrajových částech sezóny.
Pro Aleš Sokol-Aleši,víš duševní mrzák by se neptal,jak to tam vypadá.A jedna otázka...Myslíš ,že jsou hory v zimním období jen pro lyžaře?Víš ,že třeba může mít někdo operovanou páteř a ty běžky nedá a chtěl by se jít projít po horách...Rozhodně nejsem magor ,co to just půjde rozdupat.A krom pěší turistiky vysokohorské máme rádi s manželkou i běžky.Ale ne vždy to na běžky je.Zajdi si třeba k terapeutce.
k orličkám a pěším a sněžnicím:
sněžnice jsou pro pěší velmi vhodné řešení (když už musí vyrazit v souběhu s lyžaři, dotaz lze vnímat i tak, že turista se ptá, protože do souběhu s lyžaři nechce), které stojí pár korun (základní modely okolo tisícovky, aktuálně v lidlu asi za sedm stovek, samozřejmě to je spíš na neničení manžestru při pohodové procházce, do fakt hlubokáče někde ve strmém mlází je lepší připlatit). manžestr pro bruslení to neničí o moc víc než odpichování hůlkama, a když půjdete podél "divoké" stopy na turistické značce, tak šlapáním sněžnicemi v zóně odpichování hůlek stopu lyžařům ještě výrazně zkomfortníte.