Kdy začne a jaká bude zima?

Meteorologická zima začíná 1. prosince, astronomická 21. prosince. To jsou jediná nezpochybnitelná fakta, ale zajímala vás na otázku "kdy začne zima" tato odpověď? Asi ne...

Skoro s jistotou se dá zodpovědět i otázka, zda bude v zimě 2023/24 sněžit? Bude, někde určitě bude... Alespoň pár vloček by mělo spadnout všude v ČR. Radši bychom ale věděli, kdy bude sněžit tolik, aby se dalo poprvé vyrazit na lyže.

O prvním lyžování sledujeme až čtyři data

U každé zimní sezóny máme v evidenci dokonce čtyři data:

• Den úplně prvního lyžování = datum, kdy na lyže vyrazil první běžkař. Tedy typicky den, ze kterého máme první zprávu na KamZaSněhem.cz o tom, že byl někdo lyžovat. Případně ještě dřívější datum, pokud jsme se od lyžařů komentujících některý z podobných článků v minulých letech dozvěděli, že se svezli na lyžích už dříve. Bez ohledu na to, jestli se lyžař sklouzl v upravených stopách, nebo si je prošlapal sám. Je jasné, že toto datum může být sporné. Třeba v roce 2018 jsem měl pocit, že 28. října muselo na Šumavě napadnout tolik sněhu, že by skalní lyžaři na běžkách vhodných spíše na zatopení v kamnech klidně vyrazit mohli. Ale žádná zpráva se k nám nedostala, ani jsme nikde žádnou fotku nenašli. Navíc sníh v podstatě okamžitě roztál, takže pro rok 2018 tento den jako datum prvního lyžování počítat nebudeme.
• Den, kdy byly upraveny první běžkařské tratě = datum, kdy vyjela první rolba nebo alespoň skútr a upravila první trať strojově, jedno jestli pro klasický či volný styl, nebo pro oba. Někdy se toto datum shoduje se dnem úplně prvního lyžování. V jiných sezónách napadne na začátku jen tolik sněhu, že ve stopách vyjetých od lyžařů se sice dá jezdit slušně, ale technika ještě vyrazit nemůže.
• Začátek plnohodnotné zimy = za ten považujeme datum první strojové úpravy, od které už sníh neroztál do konce zimy. Není totiž výjimečné, že nám počasí nadělí první sníh třeba již v polovině října. Na něj někdy vyjedou i rolby a pár dní se lyžuje. Jenže pak se oteplí, všechen sníh roztaje a musíme čekat někdy i několik týdnů, než půjde lyže nasadit znovu.
• Jako doplněk první lyžování na technickém sněhu = v některých letech přinesl první možnost lyžování v sezóně technický sníh. Ať už to byl nastříkaný sníh na sjezdovkách ve skiareálech, jako v roce 2011, nebo sníh uchovaný z předchozí sezóny, jako v roce 2018 na Fichtelbergu. Rozhodli jsme se tato data evidovat samostatně, aby statistiku příliš nezkreslovala.

Statistiky z let 2009 - 2022

Podrobnosti a zajímavosti z minulých let

• V roce 2009 jsme vytvářeli a spouštěli KamZaSněhem.cz. Měli jsme naplánováno, že web dokončíme 1. listopadu, a dokonce se nám povedlo tento termín stihnout. To se u většiny webových projektu nepodaří. Jenže zima nad námi i tak vyhrála, sníh napadl už v říjnu. 17. - 25. října byla upravena část tratí v Jakuszycích (a něco málo i jinde), pak sníh úplně roztál. Na několika málo nejvýše položených místech se lyžovalo 7. - 15. 11., pak opět sníh roztál. Pořádně se začalo lyžovat od 11. 12.
• V roce 2010 odstartovala plnohodnotná zima brzy nejen na horách. Za méně než týden od prvních upravených tratí na Mísečkách se už lyžovalo i v Praze, první zprávy z Prokopského údolí a Hvězdy máme v tomto roce z 30. listopadu. V Praze se pak dalo lyžovat v průběhu celého prosince, až počátkem ledna přišla do nížin obleva.
• V roce 2011 se 25.11.2011 lyžovalo na technickém sněhu, kterým byla vysněžována část sjezdovky ve Špindlu. Dostatek přírodního sněhu napadl 6.12., kdy zároveň byly jako první byly upraveny tratě na Mísečkách.
• Už 28. října se na pár místech lyžovalo v roce 2012, několik kilometrů stop upravili na Paprsku. Sníh ale rychle roztál. Opravdová sezóna začala 30. 11., kdy poprvé vyjela rolba v Jizerkách. Ale nejvíce sněhu měly tehdy na začátku sezóny Krušné hory, 2. prosince jsme v okolí Dlouhé Louky poprvé zkusili natočit video z lyžování…
• V roce 2013 se poprvé lyžovalo v upravených stopách na Pradědu 27. listopadu. Další hory se přidaly o pár dní později.
• První upravené tratě roku 2014 byly zaznamenány 12. - 13. 12. na více místech, ale pak sníh roztál. Pořádně se rolby začaly rozjíždět až 21. prosince.
• Rok 2015 začínal nadějněji, než skončil. Od 21. listopadu se začalo lyžovat, ale v prosinci sníh ubýval a před Vánoci zmizel i v těch nejvyšších polohách úplně. První lyžování a upravené tratě v hlavní části sezony byly zaznamenány až 2. ledna 2016, navíc jen v těch nejvyšších polohách (plus na umělém sněhu připraveném pro Jizerskou padesátku).V nižších polohách začalo pořádně padat až o týden později.
• V roce 2016 šlo v říjnu jen o první záchvěv zimy, na Pradědu však už stopy vyříznout stihli, a v Krkonoších se dokonce jeden z lyžařů sklouzl už 6.10, to ovšem bez upravených stop. Sníh ale velmi rychle roztál. Znovu napadlo 10. listopadu, kdy už někteří nadšenci lyže vytáhli, 12. listopadu pak byla zaznamenaná první zpráva o upravených stopách. I tentokrát však sníh roztál. Sezóna se naplno rozjela až 1. prosince.
• I v roce 2017, kdy se koncem října lyžovalo v Krkonoších, první lyžovatelný sníh roztál. Plnohodnotná zima ale začala nejdříve za posledních 9 let. Přestože v listopadu se jezdilo převážně ve stopách vyšlapaných od lyžařů, na pár místech už šlo některé tratě pravidelně upravovat a vydrželo to tak až do konce zimy. Takže za začátek plnohodnotné zimy lze považovat 13. listopadu.
• Data za rok 2018 patří k těm, o kterých by se dalo diskutovat. Šumavský sníh z 28. října budeme ignorovat, zpráva od žádného lyžaře k nám nedoputovala. 22. listopad připíšeme jen lyžování na sněhu jiného než přírodního charakteru - na Fichtelbergu na německé straně Krušných hor těsně za hranicemi, kde upravili ve Skiareně okruh na sněhu uschovaném z předchozí sezóny. Lyžovalo se sice i na dalších okruzích na velmi tenké vrstvě přírodního sněhu, ale zas to nebylo na českém území. Tam napadl sníh a upravili pár kilometrů tratí jako první na Šumavě v okolí Zadova 27. listopadu, pár dní poté se lyžovalo i v Novohradských horách. Tento sníh však ještě odtál. Naplno sezóna začala až 8.12., jako první upravili stopy nejspíš v okolí Pradědu, těsně následováni Horními Mísečkami.
• V roce 2019 přišla první zpráva od lyžaře 13. listopadu z Jizerských hor. Takřka ve stejné době se začalo lyžovat i v Krkonoších nebo na Šumavě. Sníh, který ještě neumožňoval strojovou úpravu, ale po pár dnech roztál. Další zmínky o možnostech lyžování na kameňačkách se začaly zas objevovat 1.12. První zmínky o úpravě tratí skútrem přišly z Krkonoš 11. prosince z Míseček, zdatně jim konkurovalo okolí Černé hory. Za začátek plnohodnotné zimy budeme toto datum považovat také, ale s vědomím, že to není průkazné. Až po vánocích skončilo období, kdy sníh i na těch pár místech, kde se lyžovalo na upravených tratích, střídavě tál a zase padal. Jde tedy jen o odhad, že každý den se aspoň na nějakém místě v ČR dalo lyžovat ve stopě, která byla v nedávné minulosti upravena.
• Už 13. října se lyžovalo v okolí Pradědu v roce 2020, jak ostatně ukazují zprávy z Jeseníků. Dokonce v upravených stopách, i když šlo jen o stovky metrů. Sklouznout se dalo více než týden, pak sníh roztál. Znovu napadl na konci listopadu, to už nejen v nejvyšších polohách, ale cca po týdnu opět všechen sníh zmizel. Plnohodnotně začala tato nakonec velmi dlouhá zima až 25. prosince, kdy jako první upravili stopy na šumavském Zadově.
• První zpráva roku 2021 přišla 27. listopadu překvapivě z Drahanské vrchoviny. Premiérovy úpravy této sezóny jsme se dočkali ještě ten samý den, urolbovali krátký okruh v Jeseníkách. Jediným lehce sporným datem je začátek plnohodnotné zimy. Někdo by možná tvrdil, že při oteplení na přelomu roků 2021 a 2022 byla sezóna přerušena. Ale zejména v nejvyšších polohách Jeseníků a Orlických hor se dalo lyžovat po novém roce ještě relativně obstojně, a 6. ledna už na novém sněhu probíhala úprava v Jizerkách, kde skutečně předtím všechen sníh roztál.
• Rok 2022 byl z tohoto pohledu divný a zároveň sporný. Za datum prvního lyžování budeme považovat 18.11., kdy se několik hodin dalo na prvním sněhu sklouznout v Praze, i když jen pro extrémní lyžaře. Další místa se přidala o nějaký den později, to už nebylo jen pro největší nadšence. První výjezd rolby připíšeme úpravě krátkého úseku na Pradědu dne 30.11., uválcování podkladového sněhu na jiném místě o více než týden dříve nebudeme z tohoto pohledu počítat. Následovalo kratší období, kdy se dalo slušně lyžovat i v nížinách, bohužel však vystřídané oblevou v období vánočních svátků, která zlikvidovala převážnou většinu sněhu i v nejvyšších polohách. Přestože i lyžování na zbytcích sněhu na hřebenech Krkonoš má něco do sebe, několik dní v lednu se nedalo lyžovat nikde jinde a ani o pozůstatcích strojové úpravy se nedalo mluvit. Takže za začátek plnohodnotné zimy označíme až 10. ledna 2023, kdy výjezd rolby po delší době obnovil provoz prvních kilometrů tratí na Pradědu. I toto bylo spíše nouzové lyžování a sezóna se naplno rozjela až cca o týden později.

Závěry aneb co říká statistika

Úplně prvního lyžování jsme se za posledních 14 let dočkali v průměru 11.11. Použijeme-li místo aritmetického průměru medián, vychází průměrné datum prvního lyžování až na 19.11. Směrodatná odchylka ale vůbec není malá, 19,09 dne.

Úprava prvních tratí vychází dle aritmetického průměru na 16.11. Při použití mediánu to vychází na 26.11. Směrodatná odchylka je téměř 21 dní.

Začátek plnohodnotné zimy nás zajímá asi nejvíc. Aritmetický průměr i za posledních 14 sezón vychází na 9.12., medián pak na 7.12. Směrodatná odchylka je zde nejmenší - 15,4 dní, nicméně některé roky ulétávají výrazně. Nejdříve sezóna začala v roce 2017 už 13.11., nejpozději pak poslední sezóna, až 10. ledna následujícího roku.

Kdy zima skončí, zde řešit nebudeme. Konec totiž bývá pozvolný a definovat jediné datum nejde. Pokud snad někoho zajímá, zda bude dost sněhu během jarňáků, tak v nejvyšších polohách zřejmě bude, a zejména v těch nižších závisí na termínech jarních prázdnin pro rok 2024 dle jednotlivých okresů. Ještě větší vliv na očekávané množství sněhu pak mívá termín u Velikonoc.

A kdy tedy podle čísel začne tato zima? Ve chvíli, kdy je článek vydáván na sklonku léta, zní jediná zodpovědná odpověď “nevím”. Různé meteorologické výhledy a dlouhodobé předpovědi počasí skoro nemá cenu zkoumat - že vyjdou, je méně pravděpodobné, než že začátek zimy trefí někdo v tipovací soutěži, kdybychom nějakou vypsali...