vždycky jsem jezdil turistickou klasiku "jak hajnej", nějaké stoleté lyže naprosto nekorespondující s mojí váhou, vázání na ploutvičku (nn75) a podivné "stoleté" hůlky, a víceméně vůbec jsem nemazal (což se správně zdrápanou a chlupatou skluznicí je svého způsobu řešením), pak jsem měl několik let šupináče, to se to trochu zlepšilo, a pak jsem si pořídil slušné (leč lowendové) hladké lyže, a měl jsem měl jen dva tuhé vosky a víc mi připadalo jako vyhazování peněz, a můj styl jakož i potěšení z takové klasiky vypadalo podle toho. výsledek byl ten, že jsem někdy po čtyřicítce nad klasikou zlomil hůl a pořídil jsem skate vybavení (to byl teda pěknej podraz, nikdo mi neprozradil, že budu muset každej kopec vybruslit), ale furt jsem nemazal. a pak jsem zažil "iniciační" listopadový dopolední výpad na mísečky, a nějak jsem si všiml, že z mírného kopce usilovně bruslím, pot ze mě cáká, a všichni mě hladce a nehybně předjíždějí. no a koupě základní sady hydrokarbonů a později nějakých těch lowfluorů na plusové teploty mi změnila život a začalo to svištět. aktuálně řeším problém, že mi to jde na jednu stranu líp, a mám od toho jednu půlku zad silnější nahoře a tu druhou dole, a mám od odbornice za úkol se zkusit přeučit na druhou stranu, ale vůbec mi to na tu druhou stranu nejde a nejede (a na odpich hůlkama při každém odrazu nohy mi technika už vůbec nestačí, to vydržím tak deset temp a pak se do toho zamotám). si říkám, že bych si s pěti křížky na krku měl poprvé v životě zaplatit na jedno dopoledne nějakého trpělivého a laskavého trenéra.
Odpověď Honzovi:
Největší posun znamenalo, koupit si kvalitní lyže (kvalitní skluznice) a začít se učit pořádně mazat lyže. To přineslo celkem velkou investici do vybavení. najednou jsem zjistil jak drahé jsou skluzné parafiny. Do té doby jsem znal jen stoupací vosky za stovku. A najednou bylo fuč rázem 25 000. (Mazací kopyto, sada pafafinů, vosků, drahé smývače, klistery, žehličky atd..) A najednou jsem zjistil, že se s dobře namazanou lyží nejen na odraz , ale i na skluz se vše hrozně zjednodušší. Při perfektním odrazu je mnohem snazšší zdokonalovat styl. Je to hodně o rytmu a rovnováze ve skluzu. Často se chybuje i u techniky soupaže. Ani já ji nemám dokonalou, ale řekl bych že ji zlepšuji v čase:-) . Naučil jsem se i tlačit nohy dopředu, což jsem dlouho nedělal. Při správném stylu a malém odporu skluznice je pak soupaž překvapivě snadná . Rozhodně by to neměly rvát jen ruce, takže pokud Vás bolí hlavně ruce, tak je vše špatně. Jako samozřejmý doplněk k běžkám beru i běhání, hlavně delší pomalejší běhy, které naučí dlouho jet bez ztráty výkonu v aerobní zóně. A když už máte namazáno na odraz, pak je nesmysl jet do kopce soupaž, protože je pro vás mnohem rychlejší stříďák nebo velmi efektivní střídavá soupaž. Tu používám velmi často . Důkazem toho že technika může ošálit věk, je to že od svých cca 45let co jezdím závodně i delší laufy do dnešních 52 let stále zlepšuji časem. A rozhodně to není tím, že bych více běhal či trénoval. Prostě se snažím zefektivnit odraz a skluz.
Ahoj, mám otázku na zdejší svižníky a vytrvalce: jak pilujete svoji techniku? A jaký největší posun pro vás byl v technice?
Po hodně letech jsem měl možnost se tomu alespoň trošku víc věnovat a rád bych se tomu věnoval i dál.
Nejlíp se cítím v klasické klasice, kde snad rozumím odrazu, skluzu a jak to funguje. Ale stejně nemám kdovíjak závratnou rychlost, protože na rychlých rovinkách a mírných sjezdech, kde sice hezky jedou lyže, už nestíhám odrazy a potřebovalo by to víc soupaž, což je styl, který zatím vůbec nedávám.
Letos jsem začal i skate (v mém podání spíš opravdu volný styl) a přestože tam od začátku sezóny vidím progres, určitě jsem tam hodně neefektivní. Sice rychlejší, ale pocitově 15% rychlosti navíc mě stojí 50% víc energie.
Jak vy u sebe vnímáte vyváženost fyzička/technika?
Partyzán: Za 10 let už tu nebudu, docela by mě ale zajímalo co bude … za dobu mého života se zimy posunuly cca. o 500 výškových metrů. Co bývalo běžné v 500 m n.m. je teď tak na Horních Mísečkách…můj subjektivní dojem
Tady není zatím ani společenská debat o změně zákona, takže jestli by něco takového mělo nastat, tak nejdříve v horizontu deseti let. A to tou dobou vzhledem k vývoji počasí a nedostatku sněhu, budeme řešit úplně jiné problémy, především to, že se do těch nejvyšších partiích Krkonoš a Jeseníků, kde ten sníh ještě občas bude, vůbec nevejdeme. A tak začne úplně nový styl nadávání na přecpané parkoviště, busy, stopy atd. a ještě budeme se slzou v oku vzpomínat, jak se nám krásně běžkovalo v roce 2025, i když se občas do cesty připletl pěšák nebo čokl.
Ruda: No občas to i v Ramsau má svoje mouchy, předloni jsem tam přejel s nejlepšíma lyžema přes čerstvě posypanou cestu, kamínky byly světlé a nebyly vidět. Člověk jede po upravený dálnici a najednou brzda, nic nebylo označené. Takže broušení a nová struktura... Ale jinak jim to tam platím rád, je to nádhera. Souhlasím s tím zpoplatněním, sám mám kvůli pěším ve stopě zničený koleno (v zatáčce hluboké díry v jediné stopě ve zmrzlém firnu) . Vazy a taky zlomená lyže... Takže pěší mám "moc rád".
Jen by musela být nová legislativa, jak píšeš. Bude to nutnost, protože poslední dobou mi připadá, že pěšáci pomalu budou nadávat lyžařům, že se jim na cestách pletou (posledních 15 let jezdím jen v Krkonoších).
(Odpověď na dotaz uživatele Milan123 z 3.3.: @mistni - vidite, to je tak vstup na 8 dni. Kolikrat jste letos byl na bezkach? Libi se mi, jak lidi nadavaji na neco, co maji zdarma. Ano, take bych rad upravu denne, stejne jako to delaji treba v Toblachu, Ramsau atd. Ale kvuli tomu by bylo potreba zmenit zakony a zpopltnit vstup do stop. Denni vstup za 250, tydenni za 1000, rocni za 5000. Deti do 15 zdarma, seniori za pulku. A zakaz vstupu chodcu, psu atd. Vsichni by to urcite ocenili!)
(Odpověď na dotaz uživatele Milan z 3.3.: @mistni - muzu se prosim zeptat, kolik jste letos prispel na upravu tras?)Milane asi 800,-kč
K tomu nákupu vybavení. Souhlas s kolegy, že bez podrobnějšího upřesnění nelze výhodnost spolehlivě vyhodnotit. Ovšem pokud by se mělo jednat o nějaké solidní sportovní modely lyží, bot a holí, tak se mi to výhodně jeví. Jinak ovšem spíše obecné připomínky.
V zásadě jsem pro různé výhodné nákupy, protože cena kvalitního vybavení na běžky je nemalá (i když pořád nižší než u vybavení na sjezdovky) a nevidím smysl, ani nejsem ochotný vydávat tak vysoké částky za nové vybavení. Tedy jedině výhodné slevy, ovšem ohledně jejich výše jsem spíše skeptický. Možná nemám tak bohatý přehled, ale 50 % či více jsem zachytil jen výjimečně, a to ještě spíše u nějakého dlouhodobě neprodejného zboží. Typicky extrémní velikosti (což je mi na nic). A jelikož ty vyšší modely vybavení, na které cílím, většinou bývají pro mě i po výrazné slevě pořád dost drahé, tak jsem se opakovaně musel uchýlit k nákupům z druhé ruky. Přesto mi takové použité vybavení udělalo a stále dělá dobré služby (podobně jako ojetá auta). Hlavní problém pro mě není smířit se s pozicí dalšího majitele v řadě, ale to, že většinou nelze ihned pořídit vybavení přesně na míru, ale nutno dlouho hledat a pátrat, po různých bazarech a inzerátech, než se natrefí na něco přesně vyhovujícího.
Co se lyží týče, tak dlouhodobě zastávám názor, že lépe vzít za stejnou cenu použitý kvalitní vyšší model, co dobře pojede (navzdory škrábancům a jinému opotřebení), než nejeté horší lyže. Ovšem tím nechci nabádat, aby všichni bez rozdílu kupovali top závodní modely běžek. Protože takové lyže obvykle vyžadují dobrou techniku jízdy a člověku, co to na běžkách (zatím) tolik neumí, mohou být spíše na obtíž. Leckdy pak může být vhodnější volit poněkud nižší model, určený méně zdatným lyžařům, s přívětivějšími vlastnostmi. Běžný lyžař nehonící každou vteřinu si na nich může zalyžovat příjemněji. Na druhou stranu jistě není dobré ani šetřit za každou cenu a kupovat nekvalitní low end vybavení. Na takových lyžích se příjemně nesveze asi nikdo a taková zkušenost může mnohým běžky navždy znechutit.
Co se holí týče, tak ty často bývají podceňovanou součástí vybavení (také to byl kdysi můj případ), ale i jim se vyplatí věnovat náležitou pozornost. Hliníkové (duralové) jsou sice věčné, ale moc těžké, a hlavně výrazně pruží (čím delší, tím více). Tedy vhodné spíše jen pro turistické pochodování, ale pro sportovní jízdu nikoli. Kompozitové hole existují v řadě provedení a cenovém rozmezí. Stručně řečeno, čím větší % karbonu, tím lépe. Optimálně 100% karbon, ovšem tím netvrdím, že se s jinými holemi nedá slušně zalyžovat. Akorát jejich tuhost pořád není dokonalá. Problém karbonových holí je jejich cena a zároveň křehkost (daň za tu vysokou pevnost a tuhost). Přitom čím kvalitnější a dražší hole, tím obvykle choulostivější. Však pro závodníky jsou dnes hole spotřební materiál. Jenže běžný člověk nechce vydat nemalé peníze a pak si rvát vlasy. Tento bludný kruh se mi podařilo prolomit pomocí levných neznačkových karbonových holí. Které sice nejsou tak úžasně lehoučké ani ergonomické, jako ty značkové top modely. Ale na rozdíl od nich něco vydrží (spokojeně používám řadu let a dosud jsem o žádnou nepřišel) a jejich nedostatky jsou pro mě přijatelné. Např. nekvalitní poutka se dají snadno vyměnit a pořád to vyjde cenově výhodněji. Konkrétně mám zkušenost s modely Axon Vortex a STC Avanti. Pokud je však možnost výhodně pořídit nějaký kvalitní model holí, tak proč ne.
V neposlední řadě se chci zmínit o botách. Ty jsou specifické, že se podobně jako oblečení používají přímo na těle, a tedy zvýšená motivace k pořízení nových nikým nenošených. Boty také nelze podceňovat, protože na nich záleží dobrý pocit při lyžování. V nepohodlných nepadnoucích to nebude nic příjemného. Teplé turistické „bačkory“ jsou sice pohodlné, ale vhodné právě jen pro turistiku. Pro sportovní jízdu (a zejména bruslení) to chce boty, které padnou jako ulité, bez nežádoucích vůlí (jinak je obtížné udržování rovnováhy a přesné ovládání lyže vůbec). Na druhou stranu top závodní modely jsou optimalizované na výkon, nikoli na pohodlí (hodně těsné, obtížně se nazouvají, málo zateplené což se dá aspoň řešit pomocí návleků či vyhřívaných ponožek). Tedy celodenní výlet v nich nic moc. Pro běžné kondiční lyžování jsou tedy vhodnější modely poněkud pod těmi top. Ale zas ne příliš turisticky laděné (viz. výše). Na rozdíl od kombi lyží mají kombi boty smysl. Klasika se v nich dá celkem slušně jet a někomu může vyhovovat lepší podpora nohy při sjezdech apod. Také bruslit se dá v lepších kombi botách obstojně. Ovšem pokud to někdo myslí s bruslením na běžkách vážně, lépe když zainvestuje do (kvalitnějších) skate bot.
Při nákupu staršího bazarového vybavení také potřeba dbát na vzájemnou kompatibilitu bot a vázání. V případě nákupu celého setu (viz. dotaz níže v diskuzi) to neplatí, ale jinak je dobré dávat pozor. Týká se to zejména různých generací a variant Salomon SNS systému. Před několika lety však došlo ke sjednocení norem výrobců a nyní by již mělo být možné boty a vázání všech značek volně kombinovat.
ehmmm: Není zač. V případě hlubšího zájmu možno prostudovat nějaké odborné články, např.:
https://www.svetoutdooru.cz/nebojte-s-mazani-jake-vosky-a-parafiny-patri-na-jaky-snih-a-jak-spravne-namazat-bezky/
https://www.bezky.net/servis-bezek/priprava-klasickych-bezeckych-lyzi-na-odraz/
https://www.bezky.net/servis-bezek/mazani-bezek-pro-pokrocile-1-aplikace-tuhych-vosku/
https://www.bezky.net/servis-bezek/mazani-bezek-pro-pokrocile-2-klistry-jiny-rozmer-lyzovani/
https://www.bezky.net/servis-bezek/mazani-bezek-pro-pokrocile-3-zahady-a-taje-klistru/
Případně se jistě dá najít řada dalších informací. Osobně však nejsem zdaleka tak zkušený servisman a praktikuji pouze zjednodušenou metodiku. Mnohá doporučení nedodržuji a přizpůsobuji svým potřebám.
O tom roztírání rukou jsem se dozvěděl již dávno (názorněji včetně fotek viz. články) a také k tomu dlouho choval nechuť. Až když jsem otestoval doslova na vlastní ruce, tak jsem názor přehodnotil. Obvykle se s tím příliš nepatlám, pouze decentně roztírám palcem. Očištění Indulonou funguje spolehlivě. Leckdy mi přijde aplikace klistru snazší, než tuhých vosků (než rozkorkuji několik vrstev, tak mám klistr dávno napatlaný). Podstatné, že neortodoxně maži doma v teple. Potom jsou všechny vosky včetně klistrů vláčnější a aplikují se mnohem snáze. Správně by měl člověk mazat v terénu podle aktuálních podmínek. Jenže na to nemám čas, je mi zima atd. Navíc podmínky u auta jsou leckdy jiné než dále na trase, tedy mi to stejně nepomůže. Tedy se orientuji podle zkušenosti. Pokud jsou mazací podmínky jasné, nespletu se ani z domova. A pokud jsou nejasné, neuměl bych to najisto ani v terénu a na dlouhé testování nemám čas a chuť. Tedy potom volím raději stoupací pásku, nowaxy, nebo bruslení. Doma naklistrované lyže obalím potravinářskou fólií a teprve pak vložím do obalu. Obdobně po lyžování. Rozbalím a čistím teprve doma. Pozor na červený klistr do vysokých teplot, ten je dost tekutý a v teple může napáchat nepříjemnosti. Jednou mi takový aqua klistr doma na postavených lyžích stekl z komory na zadní skluzovou část a měl jsem tak starosti navíc s čištěním. Také když se klistru naplácá na komoru příliš, tak se pak při lyžování nevhodně roztáhne dozadu mimo komoru a přes hrany na boky lyže. Podstatné upozornění, že namazané klasické lyže (zejména s klistrem), potřeba nechat před jízdou chvíli vytemperovat, jinak by dosud teplý vosk či klistr mohl na sněhu ihned namrznout a dělat problémy.
Modrý klistr je na ledovou stopu, případně možno zažehlit jako základ (místo zeleného). Což příliš nepraktikuji (ani v případě tuhých vosků). Protože lenost a protože se mi ze zkušenosti stoupací vosky a klistry obvykle moc nesjíždějí (používám tvrdé závodní lyže, na měkkých turistických by to bylo jinak). Ani nebrousím komoru smirkem apod. doporučení. Fialový je na firn kolem nuly a červený na mokrý firn nad nulou. Stříbrný by měl lépe odpuzovat nečistoty, tedy se ho doporučuje přidávat prakticky vždy. Ostatně více druhů klistru se na lyži kombinuje běžně (též se snažím napodobovat tuto praxi). Osobně však místo barev nejčastěji používám kombinaci bílého a stříbrného univerzálního Swixu. Což mi za těch běžných klistrových podmínek (zmrzlý až mokrý firn kromě extrémů) obvykle funguje uspokojivě. Pokud člověk nehledá ideální mázu na závod, tak podstatnější než značka a typ klistru je spíš jeho správná aplikace (ani málo, ani moc, nepřetáhnout komoru, hezky rozetřít). Důležité jsou zkušenosti, znát sebe i své lyže, nelze dávat podrobné univerzální instrukce. Bordel (zejména jehličí) klistry sbírají opravdu ochotně (a čím měkčí a teplejší klistr, tím více). Ovšem i ze zcela zalepeného klistru jsem se pořád zvládal odrazit. Akorát to čištění skluznice již nebylo tak vábné.
Jinak by mě docela zajímalo něco více informací o černém klistru Swix, na který jsem zachytil chválu (mimo jiné i zde v recenzích). Čím je tak výjimečný, kromě ceny?
Jako kuriozitu mohu uvést mazací mašinku na klistry, kterou jsem viděl v akci v mazacím servisu na závodech. Klistr vymačkaný z tuby do vyhřívané vaničky, nad níž se točil motorem poháněný váleček nabírající roztavený klistr a tvořící na svém povrchu jeho film. Servismanovi stačilo přiložit lyži a v mžiku byla na komoru nanesena rovnoměrná vrstva klistru. Potom už jen nechat lyži dostatečně vychladnout a možno naskočit do stopy.
Samozřejmě prašan a modrý stoupací vosk je ideál každého klasika. Jenže pokud by člověk měl čekat, až to na ten modrý extra bude, tak by při dnešních zimách vyrazil do stopy tak jednou za sezónu. Proto potřeba se přizpůsobovat podmínkám a zvládat si poradit s klasikou i na jiných druzích sněhu. A není to jen o klistrech, ale také o nowaxech. Ovšem to už je zas další obsáhlé téma.
cena sezonního vybavení je samozřejmě nejvyšší na začátku sezony a po sezoně spadne, ale 50% to opravdu nebývá, tedy nekupujete-li módní kolekci toho roku, abyste byl na svahu in a půvabné lyžařky na Vás hleděly zprvu s neskrývaným obdivem, následně s neskrývaným tělem. my, co si běžky nekupujeme na každou sezonu nové, ale praštíme se přes kapsu jednou za 5-10 let, si bez rozpaků kupujeme loňský či předloňský model, a tam jsou slevy na konci sezony výrazně méně dramatické.
samozřejmě občas jeden vyhraje jackpot a narazí ve výprodeji na úplnou bombu, ale to se nedá plánovat a nepovede se to pokaždé.
petrxp: Dekuji za vyklad. Sice tim ma laska ke klistru rozhodne nevzroste, ale dekuji. Poprve slysim/ctu, ze ho nekdo roztira rukou. Swix mam modry, cerveny a stribrnofialovy univerzal. Modry na led, cerveny pouzivam na vodni lyzovani a stribrny na bordel, protoze me tatinek ucil, ze ten cerveny sesbira z lesa uplne vsechno. Ale tatinek taky rika "jak to neni na modry extra, tak na to kaslu."
Lukas B.: Sezónní vybavení je třeba kupovat vždy po konci sezony, pak jsou úplně normální slevy 50% i více. Za půlku mám z loňska sjezdovky a z předloňska běžky. Když sem se pak na vždy na začátku zimy díval, za co bych to kupoval na kraji nové sezony, tak sem se musel hodně pochválit.
k ceně toho kompletu; záleží, co je to za konkrétní model bot (fischer dělá boty pro bruslení ve velmi velkém rozmezí, od "kondičních" za pár tisíc po "závodní" s cenou nových přes desítku), potažmo co je to za hůlky (v hůlkách se obecně hraje o menší bank, ale i hůlky mohou být také za pět-deset tisíc) a také na stavu lyží a bot (dobrý stav může být v zásadě cokoli).
takže může do být úplně skvělá i úplně mizerná nabídka.
ovšem nový komplet set za devět tisíc bude vybavení sice vonící novotou, ale bude to víceméně základní kondiční vybavení "z decathlonu" (s přiměřenou nadsázkou; nic proti základnímu vybavení, svůj účel rozhodně splní)
mimochodem, jednomu s mých synků jsem kopil skvělé ojeté skate boty a lyže ve výborném stavu za necelou osmičku, a mám pocit, že jsem koupil velmi dobře. jestli jste si vybavení odzkoušel a sedí Vám a vyhovuje, a prodávající není žádný vykradač sklepů, ale Váš známý a slušný člověk, tak bych se toho vůbec nebál.
Theo, těžko říct co je to za boty a hole, ale hlavně i lyže, které jsi moc nespecifikoval, tento modle se dělal v různých obměnách tak 20 let. Vzhledem k tomu, že je to jeté, tak mi to nepřijde jako moc dobrá nabídka, když si za stejné prachy můžeš pomalu koupit nový set a pokud počkáš do jara na výprodej, tak pravděpodobně ještě levněji. Ať ti prodejce buď sleví, nebo počkej měsíc a kup si to celý nový, pravděpodobně i za trochu lepší cenu.
Dobrý den, doufám, že jsem můj dotaz zařadil správné sekce.
Chci si koupit běžky skate. Dostal jsem nabídku koupit použitý model fisher skating vasa s botami od fishera i hůlkami za 9000 kč.
Ten komplet jsem testoval a jelo se dobře, lyže a boty byly v dobrém stavu.
Myslíte, že je to dobrá nabídka?
Nebo je lepší koupit úplně nový komplet?
Díky za rady
Ke klistrům a mazání obecně. Osobně bych též ocenil více relevantních informací ohledně stoupacích vosků ve zdejších recenzích. Kdo z klasiků co mazal a s jakým výsledkem. Plus, nebo alespoň postřehy ohledně konzistence sněhu. Což je možná ještě podstatnější, jelikož každý třeba používá jiné značky vosků, má jiné mazací zvyklosti apod. Ale znalost aktuálních sněhových podmínek je pro správně zvolený vosk klíčová.
Samozřejmě chápu, že valná část lidí se v problematice mazání příliš nevyzná, ani sníh neřeší pod drobnohledem. Většina lyžařů v Jizerkách dnes zřejmě bruslí a/nebo používá nowax klasické lyže (sám nejsem výjimkou), tedy se tradiční klasické mazání stává menšinovou záležitostí. Tedy spíše jen pro upozornění, že pokud si třeba někdo myslí, že informace o sněhu na projeté trase nejsou důležité a nikoho nezajímají. Tak naopak, pro určitou část lyžařů jsou stále životně důležité, a je tedy vhodné se o zjištěné poznatky podělit.
Obecné pravidlo, že na nový nepřeměněný sníh (prašan) jsou tuhé vosky a na sníh starý, přeměněný, prošlý oblevou (zmrzlý, firnový) jsou třeba klistry. Setkal jsem se s případy neznalosti (či nechuti k lepivým klistrům), kdy se lidé snažili na starý sníh mazat tuhé vosky, pochopitelně neúčinně. Z tohoto pohledu jistě platí, že mistr (kdo se správně vyzná) maže klistr. Ovšem pouze tehdy, pokud jsou na jeho aplikaci správné podmínky. Jinak to může skončit katastrofou (sníh nalepený na skluznici). Horší případ, než když lyže nestoupají, ale smekají (ale pořád jedou vpřed bez drhnutí).
Když jsou sněhové podmínky jasné na tuhé či na klistry, tak je rozhodování snadné. Problém, když je sníh něco mezi (prochází přeměnou), tehdy bývá obtížnější správně odhadnout druh vosku. A další velký (a poměrně častý) problém, když se sněhové podmínky na trase různě mění. Některé úseky jsou na tuhé a jiné na klistry. Potom babo raď. V Jizerkách se mnohdy stává, že na výše položených tratích panují chladnější podmínky a je to tam na tuhé vosky, zatímco ve stejnou dobu je to v nižších polohách jasně na klistry. Stal se mi případ, kdy jsem z Bedřichova vyrazil na klistru a krásně dojel až pod Ždárek, aby se mi lyže v následném stoupání v mžiku brutálně nalepily, takže jediným řešením bylo oškrábat, změnit plán a vrátit se do nižších poloh. Jindy bývá problém v rozdílných vlastnostech sněhu na slunečných a stinných úsecích. Třeba jsem zažil jednou na závodě, že panovaly jarní podmínky a většina trati mokrý firn. Ovšem v jednom místě zůstal v lese ve stínu nepřeměněný prašan. Naštěstí se tudy projelo v rychlosti a ve stopě, tedy lyže jen trochu zpomalily, ale nenamrzly. Ovšem muset v tu chvíli vyskočit ze stopy by znamenalo v závodě konečnou.
Takovým záludnostem se dá čelit určitými způsoby. Na některé podmínky pomáhá kombinace klistru s tuhým voskem (lepivý povrch klistru přetřen méně lepivým tuhým). Ovšem to už je vyšší dívčí, potřeba umět správně aplikovat. Nemám hlubší znalosti a zkušenosti, pouze pár pokusů s rozličným výsledkem. Proti namrzání poměrně dobře pomáhají speciální roztoky či gely (např. Rex Hydrex). Ale to v dnešní, fluoru nepřející, době již nemá perspektivu. Navíc je to dost drahá záležitost a tedy vhodné spíše jen na závody.
Když klistr, tak rovněž třeba správně zvolit. Stejně jako v případě tuhých vosků existuje širší škála (rovněž rozlišeno barevným značením). Zatímco na zmrzlý sníh a ledovou stopu platí chladnější klistry, na mokrý firn a měkkou stopu klistry teplejší. Které jsou tekutější a lepivější, tedy nesprávně aplikované mohou na zmrzlejším podkladu nepříjemně zadrhávat (natož na prašanu…). Osobně se však tolik nevyznám a nedělám z toho vědu. Ve většině případů jsem si vystačil se dvěma univerzály od Swix (bílý a stříbrný). Buď jeden či druhý, anebo oba současně.
Důležitá je také správná aplikace, klistr se maže na kratší komoru než tuhé vosky (silnější vrstva). Tloušťku vrstvy rovněž třeba volit dle podmínek (v mokrém měkkém sněhu potřeba více klistru). Rovněž hrají roli konkrétní lyže a charakteristiky konkrétního lyžaře. Proto těžké dávat univerzální rady. Jinak maže sportovec, jinak turista. Někdo preferuje jistější odraz, jiný lepší skluz. Potřeba si uvědomit, že tyto dvě vlastnosti jdou proti sobě a použité mazání je vždy kompromis, nelze mít současně obojí dokonalé. Což platí rovněž pro nowax lyže (navíc v jejich případě nelze stoupací/skluzové vlastnosti měnit dle potřeby, leda nejnověji omezeně pomocí posuvného vázání).
Pro mnoho lidí představuje zásadní blok odpor k lepivé konzistenci klistru. Též jsem se toho původně obával, ale pak zjistil, že to je docela v pohodě. Rozetření nejlépe vlastní rukou a k jejímu očištění spolehlivě poslouží mastný krém (Indulona). Pokoušet se umývat lyžařské vosky vodou logicky nefunguje. Upatlání okolí při přepravě pomůže zabránit obalení ulepených lyží potravinářskou fólií.
Nicméně pro většinu lidí, co si nechtějí dělat s lyžemi práci a starosti, dobře poslouží nowax lyže, zejména právě v případě nevyzpytatelných mazacích podmínek. Kromě toho existuje ještě jedno řešení, aplikovatelné na běžné mazací klasické lyže. Totiž stoupací páska Rex TapeGrip. Příjemně mě překvapila její funkčnost a univerzálnost. Pochopitelně se to nevyrovná voskům přesně pro dané podmínky, ale na rozdíl od nich funguje jak na novém, tak na starém sněhu. Na prašanu sice poněkud více brzdí a na mokrém firnu nedrží dostatečně jistě. Ale na druhou stranu jsem se z ní vždy odrazil alespoň trochu a nikdy mi nenamrzla. Akorát potřeba vyzkoušet správnou délku komory (kratší jako na klistry). Páska je sice poněkud dražší řešení, ale zas vydrží na skluznici poměrně dlouho. Na méně abrazivním sněhu minimálně desítky km (platí pro závodní lyže s tvrdou vyšší komorou, na měkkých turistických bude trvanlivost nižší), akorát na hrubém zmrzlém firnu se poměrně rychle sjíždí.
Pro zkušené mazače zřejmě nepíši nic nového převratného. Méně zkušení se zas většinou uchylují k nowax řešením. Třeba však můj výklad pomůže aspoň někomu. Také jsem kdysi začínal, pracně sbíral zkušenosti a relevantní informace pro mě měly cenu zlata.
Pro Martina Salaje: K těm rozdupávačům. Ted zrovna nastává jejich "nejlepší" období, přes den, kdy je to měkké tak to rozdupou, v noci to umrzne a ráno se na tom může člověk zabít, doslova. Když doteď byly mrazy i přes den, tak to tolik nevadilo, těžko to někdo mohl chůzí poškodit, ale teď je to jiné. Ale vždy je potřeba to chodcům slušně vysvětlovat, ikdyž už mě to někdy nebaví. Většinou začínám takto: " Dobrý den, prosím vás, můžu se vás zeptat odkud jste?" A pak se to dělí podle toho, zda jsou to lidé, kteří netuší nebo arogantní tupci, kteří přesně vědí co dělají...
Já mám s Krkonoši problém, že v západní části, kam to mám přibližně stejně daleko jako do Jizerek, není žádný aspoň 15 km okruh s možností zkrácení a prodloužení bez složitého profilu. Nemám ráda prudké sjezdy, když vyjedu na hřebeny, tak radši běžky sundám a běžím po svých.
Benecko je krátké, Benecko Mísečky a zpět je možnost, ale už to není profil, kde bych stačila se svojí technikou a dalo se tomu říkat běh na lyžích. Jedině, když byl sníh a byly najeté komplet tratě na Roudnici a nebo s láskou vzpomínám na Jilemnické tratě, když býval sníh a natáhli je až nad Roztoky.
Východní Krkonoše v zimě neznám, protože jsem si zvykla na ty Jizerky. Když chci něco kratšího, je tu Bílá skála/ Štěpánka, kde se dá namotat cokoliv od asi 8 km do 15-16 km a na delší výlety podle sněhu Jizerka, Souš, Polubné a tam je to od asi 12 km až tak daleko, kam nemám fyzičku. Jen se snažím jezdit v opačné časy než většina.
Ještě se vrátím k tématu Krkonoš. Se svým víc turistickým přístupem mi zmiňované problémy Krkonoš zas až tak nevadí. Jasně, rozdupáno pěšími tam bývá víc, než v Jizerkách nebo v Krušných. Taky sem prakticky nejezdím v hlavní části sezóny, často vyrážím brzy ráno (to rozdupávači ještě spí), nejmasovějším místům jako Špindl se většinou vyhýbám. Ve vyšších polohách nemám přehnaná očekávání (vím, že jsou cesty sdílené s pěšími a zásobovacími rolbami). Úprava mezi Černou horou a Pecí je super, když člověk jede z Václaváku jako jeden z prvních a stejně tak oceňuju, že se tam (díky sjezdařskému byznysu) upravuje každodenně. Takže pak mi nedělá problém ani rolba transportující sjezdaře od Kolínské nad Pec. I když si vždycky vzpomenu na dávné časy v době střední školy, kdy jsme tyhle úseky od Černé hory do Pece na sjezdovkách vždycky odbruslili. Prostě Krkonoše mám rád, zejména jako variantu pro okrajové části sezóny, kdy jinde není sníh. A taky pro možnost kombinovat běžky se sjezdovkami, hlavně kvůli dětem. Však i do tohodle článku
https://www.kamzasnehem.cz/clanky/ubytovani-u-bezkarskych-trati jsem je zmínil na prvním místě.
S čím v Krkonoších bojuju nejvíc, je informovanost o úpravě tratí a jejich sjízdnosti. Na většině míst funguje aspoň GPS tracking rolb, i když taky ne vždy a všude. Ale to, že někudy projede rolba, nemusí zejména v nižších polohách říkat o sjízdnosti a úpravě moc. Třeba taková sjízdnost dojezdových tras do Harrachova je pro mě klíčová pro výběr místa pro ubytování (když chceme jet na víc dní), no a když se nic nedozvím, tak dám radši přednost jiné lokalitě nebo jinému programu. KamZaSněhem.cz není v Krkonoších moc úspěšné, lyžaři odtud píšou dost málo (v porovnání s dalšími "severními" horami). Jasně, jsou oblasti úspěšnější a pak méně úspěšné. Někde mají informační servis koncentrovaný na sociální sítě a pak zejména když jde o menší oblast, tak KamZaSněhem.cz má smůlu. V těch jiných oblastech ale obvykle aspoň vím, kde hledat. V Krkonoších prakticky ne. Pravda je, že k sociálním sítím mám averzi a motivace na nich něco hledat je u mě nízká, když to není nutné. A kvůli běžkám to většinou za nutné nepovažuju...
Lukas B.:
S opravami skluznic souhlas. Pokud se člověk patřičně nevyzná, lépe nechat servis na odbornících.
Lukas B.:
Zčásti souhlas a zčásti polemika. Jizerky jsou bez debat top pro běžky v tuzemsku a nikde jinde jsem nenašel nic lepšího. A jistě požehnání, že tam chybí ta infrastruktura, co by přitahovala masy neomalenců. Však i ty mnou zmiňované kritizované jevy se vesměs soustředí do okolí významnějších nástupních míst. Ovšem nebyl bych tolik v klidu, naopak potřeba potírat zlo v zárodcích a zabránit, aby ten mor odjinud masově nakazil také naše milované Jizerky. Ten popis situace v Krkonoších je naprostá apokalypsa.
Co je však znepokojující je právě to chování mnohých "také lyžařů". Ono to shlukování v nepřehledných místech apod. není jen drobná nepříjemnost, ale potenciálně dost nebezpečná záležitost, hrozící i vážnými nehodami a zraněními. A k tomu aby se člověk ve stopě choval příčetně ani není třeba znát nějaká pravidla, ale postačí zdravý rozum a zkušenosti z běžného života. Chovali by se dotyční stejně tak třeba na rušné ulici, nebo frekventované hlavní silnici?
a ještě k servisování rýh na běžkách: velmi opatrně s tím zaléváním skluznice tyčinkou (takzvaným "kofixem"). tyhle tyčinky jsou primárně určeny pro sjezdové lyže, a u běžek, notabene lepších běžek to někdy naráží na problém nekompatibility tyčinek se skluznicí, totiž že tyčinky nemají dostatečnou rezervu nižšího bodu tání než samotná skluznice a udělá se více škody než užitku a silně doporučuji to nezkoušet metodou pokus-omyl doma na jen jemně škrábnutých dobrých lyžích. k doporučeným servisům bych přidal též Vysockého Nedomlela.
obecně podélné rýhy na běžkách, pokud nejsou skrz celou skluznici, je vhodné nechat koňovi, má větší hlavu. blbé jsou příčné rýhy (od plužení a vyplužení na kameny). je vhodné udělat první pomoc, a to strhnout cidlinou/radekem "pozitivní" nerovnosti na okraji rýhy a upravit "otřep" na hraně, aby hrana nebyla zubatá a nedrhla (na to stačí jemný brusný papír natažený na rovném hranolku).
stěžovat si na pěšáky, psy a debatní kroužky v jizerkách je rozežranost z přepychu, to je jako stěžovat si, že piji jen bohemku a ne pravé šampaňské, když ostatní cucají kalný kyselý jabčák. Jizerky jsou naprosto raritní místo, kde se podobné nešvary vyskytují naprosto výjimečně. kdekoli jinde je to mnohem horší. o víkendu jsem byl ve středních krkonoších, a úplně jsem byl zhnusený, co se tam děje - v pátek odpoledne projeto skoro vše rolbou, a v sobotu hned od rána začali jezdit v upravovaných stopách skůtrtaxíky vyvážející "skialpinisty" na Výrovku, zásobující rolby naprosto nerespektující určené zásobovací trasy k chalupám, rolboskibus mezi Jánskými lázněmi a Pecí míjí běžkaře čtyřicítkou a bez zpomalení*), do toho se motají čtyřicetihlavé organizované pěší skupiny rozdupávající stopu i manžestr v plné šíři, na cestě stohem jsem dokonce potkal skupinu exotů, kteří rozšlapávali vyšlapanou stopu v hlubokém sněhu s mančkama na nohou (fakt měli mačky! nejen nesmeky!). zlaté jizerky se svojí běžkařskou tradicí, velmi kvalitní úpravou, skromným občerstvením, neexistencí kapacitních lanovek chrlících rozdupávače a bez hřebenových ubytovacích chalup, kam se jezdí nikoli lyžovat, ale machrovat a chlastat.
*) střední krkonoše považuji za krásnou oblast ale totálně "urbanisticky" (jestli se to slovo dá takhle použít) zprasenou, že se skoro blíží limitnímu Lipnu. nechápu, že není po zásobovacích a skibusových rolbách požadováno, aby, jezdí-li po něčem, co se hrdě označuje jako krkonošská magistrála, používaly aspoň desku za rolbou a aby jezdily rychlostí neohrožující.
O posledním víkendu jsem bohužel v Jizerkách v okolí Bedřichova narazil na všechny možné nešvary ve stopě, co ostatní lyžaře ohrožují, obtěžují a kazí radost ze zážitků ve stopě. Rád bych naléhavě apeloval na seznámení se správnými zásadami pohybu na běžkařských tratích a dodržování pravidel.
Opět jednotlivci i celé skupiny nemající přehled o provozu kolem a blokující trasu na nevhodných místech. Na jednom frekventovaném místě dokonce skupina pletoucí si trať s debatním kroužkem. Klasika pěší a psi. Přesně jak zde opakovaně padlo, ještě jsou drzí a arogantní. Plus hloupé výmluvy, že přeci stopu neničí když jdou prostředkem (asi žijí v jiném vesmíru, že ještě nikdy neslyšeli o bruslení a podle jejich "logiky" to je chodník určený pro ně). Také překvapivě jeden sněžný cyklista (měl jsem za dávno vyhynulý druh). Raději bez dalšího komentáře. Pomáhá jedině odjet dále a výše, tam už na tratích panuje pohoda a klid.
Honza:
Servisovat skluznice lze buď svépomocí (zakapání rýh roztavenou plastovou tyčinkou), nebo v servisu (to samé, navíc možnost přebroušení a narytí nové struktury). Co znám, tak to umí třeba u Nyče v Liberci, nebo v LBS v Praze. Také jsem v minulosti využil a výsledek kvalitní, ovšem otázka, zda se to s ohledem na cenu vyplatí. Rovněž upozornění, že každé přebroušení ubírá materiál skluznice a tedy nelze mnohokrát opakovat. A rovněž čerstvě přebroušená skluznice je pomalejší a chvíli trvá, než se opět pořádně prosytí parafínem a zajede. Přínosy i nevýhody si pak musí zhodnotit každý sám pro sebe.
Původně jsem býval na skluznice háklivější a párkrát je nechával opravovat. Ale posléze jsem dospěl k závěru, že se mi to nevyplatí, že řešit každý škrábanec nemá smysl a než investovat do oprav, tak raději pořídit další lyže, mít jich v provozu několik, od lepších až po kameňačky, o které se již netřeba vůbec bát.
Jinak ze zkušenosti jsou rýhy ve skluznici spíš kosmetický problém (zejména ty podélné). Nejsem profi závodník a neřeším každou vteřinu. Možná že v závodě, kde hraje roli každý detail to nějaký smysl má, ale při běžném lyžování nikoli. Lyže mi pořád jedou pocitově hezky, ať jsou poškrábané či nikoli. Mnohem větší roli hraje rychlý či pomalý sníh a to jak konkrétní lyže jede na určitém typu sněhu.
Mít nové krásné nedotčené vybavení člověka akorát znervózňuje a svazuje. Po zkušenostech jsem raději přijal doktrínu, že lépe pořídit lyže použité (kvalitní model s velkou úsporou ceny proti novým), co již nějaké opotřebení mají a tudíž se o ně tolik nebojím. A než jedny, tak raději mít lyží několik (různého stadia opotřebení a vhodné pro různé podmínky).
Co se životnosti lyží týče, tak nemám dostatečné vědomosti. Tuším, že standardně to má být aspoň několik tisíc najetých km (s výjimkou vážného poškození při nehodě apod.). Takové nájezdy prakticky nemám šanci dosáhnout. Prakticky všechny své aktuální lyže jsem pořídil z druhé ruky s neznámou historií (ovšem viditelné opotřebení). Pořád ale slouží dobře a jistě řadu dalších let budou. V době mého největšího lyžařského nasazení (před 10 a více roky) jsem valnou část sezóny odjel na dvou párech (tedy řádově stovky km na jedněch lyžích za zimu). Nyní však jezdím méně a lyží současně používám více, tedy toho zas tolik nenajedou a očekávaná životnost je ještě na mnoho let dopředu. Nebojím se, že bych neměl s čím jezdit, ale spíše, že nebude na čem a kde jezdit.
Nové lyže (kvalitní, tedy vyšší modely, nižší řady mívají nekvalitní skluznice o které se nevyplácí tolik pečovat) si obecně zasluhují pravidelnou péči. Především čištění skluznice (horkým voskem či speciálním smývačem na skluzné vosky) a časté zažehlování parafínu (alespoň aplikace tekutých skluzných vosků, ale zažehlování to plně nenahradí).
Popisovaný scénář jistě zamrzí. Jediná obrana asi pouze zkušenost, znát problémová místa a dávat si bacha. Ale ani to někdy nemusí stačit. Každopádně dobré umět vhodně zhodnotit podmínky a zbytečně neriskovat nejlepší lyže, když situace na tratích není optimální. A nedat na leckteré přehnaně optimistické recenze ve stylu napadne pár čísel sněhu a hned to je (údajně) na A lyže. A i kdyby to tak dobře vypadalo na většině trasy, stačí jedno problematické místo, aby lyže došly k úhoně. Prostě základní logické pravidlo, že kvalita tratí se hodnotí podle nejhoršího místa, nikoli nejlepšího.
Ahoj, jak dlouho vám přibližně vydrží běžky a jak servisujete poškození skluznice?
Rozumím tomu, že je fajn mít nějaké B-lyže nebo C-lyže, pokud nejsou dobré podmínky. Na takových už pak nějaké škrábance neřešíte?
Koupil jsem teď nové skejty a chtěl bych o ně dobře pečovat. Trošku mě pak děsí scénář, co mě potkal na starších lyžích pár týdnů zpátky - celý super podmínky, stopy skvělé a nakonec sjezd od Valešovky na Stadion, rychlý, trošku ledovatý, ale naprosto OK ... a najednou konec a vypluhovaný led posypaný kamínky, ještě před křižovatkou se silnicí na Novou Louku. Pravou lyži jsem v podstatě odepsal. Nebyl jsem sám, kdo tam do toho tehdy vletěl.
David: Ne Kopek, ale Kopka. Předpokládám, že xxxxx měl ve své formulaci "OPS nemůže zakázat psům vstup na magistrálu (a ani Kopkovi, což mě osobně docela štve)" na mysli Jana Kopku, tedy cyklistu, který se účastnil extrémních závodů, a milovníka jízdy na sněžných kolech. Myslím, že před několika lety se řešívalo, že skupiny cyklistů nejspíš v rámci jeho kempů párkrát poničili úpravu tratí Jizerské magistrály... ale podrobnosti už si nepamatuju.
Migueli, sám si uvedl, že nejsi právník, tak se do toho prosím nezamotávej, píšeš tu bludy. Pokud tedy do toho začneme motat i honitby (což se opravdu velmi překrývá s lesy), tak jediné co jsi trefil je zákon, paragraf i výklad je naprosto špatně, takže opravuji.
Jedná se o § 10 odst.1, který uvádí: Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
A teď k tomu výkladu. Jak si můžeš všimnout, tak o vodítku v tom ustanovení není ani slovo. Důležité je "volně pobíhat" a "mimo vliv svého majitele". Pro zjednodušení to znamená, že pokud má chovatel svého psa vycvičeného a stále v dostatečné vzdálenosti, aby ho byl schopen ovládat (byť jen povely) tak takový pes je pod vlivem svého majitele a když ho myslivec picne, tak se pak při náhradě škody pěkně prohne a bude rád, když si nepůjde i sednout. Pokud by se chtěl někdo dovzdělat tak:
https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/zastreleni-psa-myslivcem-z-pohledu-trestniho-prava
V našem případě, tedy pokud má běžkař čkolisko "na volno" pár metrů od sebe, a to reaguje na jeho povely, tak je vše v souladu se zákonem. Jak k tomu přijdeme my, co nemůžeme tušit, že to čoklisko má opravdu pod dohledem a při každém setkání se třeseme jestli po nás ten hafan neskočí, už bohužel žádný zákon neřeší. Zákon na to pamatuje, teprve až se něco stane, což je trochu pozdě. Podle mě by se měl značně zpřísnit chov čoklů, obzvlášť velkých plemen, kdy by byl například povinný výcvik, pokud chci psisko kdekoliv pustit na volno, ale to je na jinou debatu...
pro xxxxx:
Kdo je Kopek ??? :)