Jestli je pravda, že nějací bezmozci chtějí zlikvidovat lyžařské stopy na Sněžníku, tak se pojďme domluvit a bránit se.
při pohledu na mapu upravenosti stop v jiných horách ČR , jsou na tom Beskydy špatně , nu což.
No, bohužel mezi lesníky a myslivci obecně je velká koncentrace kokotů... Nemůžeme tu mít hezké věci :(
Ano, místní lesáci ze Sněžníku evidentně nenávidí běžkaře a vyloženě dělají naschvály a skutečně bezdůvodně strhávají sníh z běžkařských tras a všude kde se dá tak jezdí autem. Je to místní rarita, nikde jinde jsem se s tím nesetkal, všude jinde se o stopu starají místní spolky, nadšenci a dobrovolníci, ale tady se stopy vyloženě cíleně likvidují. Po všech zkušenostech jsem si naprosto jistý, že se jedná o úmysl. Loni to bylo úplně stejné, také hned potom co napadl sníh zničili trasu pluhem. Prosím nenechme si to líbit, spojme síly a bojujme proti tomuto idiotizmu místního lesáckého spolku a vybojujme si normální podmínky pro lyžaře, které jsou všude jinde zcela samozřejmé.
a abych si dal nějaký rozumný závazek do další sezony:
pojedu-li na pralinku nebo na mořinu, budu se snažit načasovat jízdu autem tak, abych jel okolo nádraží v Polubném tak, abych u přejezdu pochytal všechny lyžníky co se mi do auta vejdou a přijeli vlakem v půl osmé a osm minut a vyvezl je ke stopě.
tak na konci sezony:
děkuji Honzovi za pravidelné reporty (a ostatně všem kdo nebyli líní napsat jaké to kde bylo)
děkuji všem nadšeným rolbařům a skůtrařům a doufám, že jste na nás neprodělali kalhoty
děkuji všem kdo podporují svého rolbaře/skůtraře, aby na nás neprodělali kalhoty
a hlavně (a chci aby to tady zaznělo): děkuji Martinovi za provozování téhle (možná oldskůlové, ale o to přehlednější) stránky.
a těším se na viděnou příští sezonu
Ahoj, takze je cas se loucit, kdyz se louci Honza 1949. Ale pozor, je to uz davno, bylo 29.4. a napadlo 60cm prasanu za noc. Vyjel jsem v 9.00 ze Smedavy na Smrk, samozrejme proslapaval, zebrikem vynesl, slunil se na vrcholu, byl jen triangl, sjel po hranici a od Predelu kolem 16.00 uz bezky odnesl, nebylo jet po cem, slunicko tech 60cm sezralo za par hodin, ale to uz jsou jen vzpominky. Sezona byla velmi spatna, myslim, ze to z Bedrichova nebylo ani 100 dni. Chapu, ze jsem myslenkama moc lidi neoslovil a ze se do pristi sezony nic nezmeni, ale je to skoda. Je fakt, ze je to mozna na poslednich dvacet let a pak jiz ani snih v Jizerkach nebude vubec a cely rok zustane na kole nebo pesky. Holt budeme cestovat, urcite Alpy a pak asi sever za polarnim kruhem, ted tam koncil serial dalkovych behu a bylo to fantasticke, komentovala to Zuzka, byla tam a kazdemu to doporucuje navstivit. Tak snad koncem listopadu Skol!
Aspoň odsunu ty vtipné zprávy...
Jaryn: míst, kde je to z kopce s obou směrů, je víc. V podstatě každé křížení cesty s potokem, i když u některých je sjezd mírný. Příklady z Jiz. magistrály: pod Čihadly směrem na Rozmezí, pod Kristiánovem, v okolí Žďárku. Pravda že v těhle místech bývá téměř vždy stopa po obou stranách. Podobných míst okolo Josefodolské přehrady je několik. Dříve zmíněná Promenádní z toho vyčnívá, z obou stran prudší sjezd, v obou směrech zhruba stejně dlouhý, navíc odtud mám ten zážitek. Ve východních Krušných horách mě napadá pár křížení s potoky na Flájské silnici, nebo pak na magistrále v okolí Klínů.
Pravidla umístěná na webech: hledal jsem je jen rychle namátkově a primárně na běžkařských webech z různých oblastí. Nejčastější stav - žádná pravidla nikde nevisí. Ve více různých oblastech přejímají pravidla z Jizerské OPS. V jiných jsou pravidla, kde je nejdřív zmíněno, že se jezdí vpravo/lyžaři se míjejí zprava, v dalším bodu že při jedné stopě je přednost z kopce. Jak jsem psal, já s nějakou snahou tohle posunout kupředu skončil už před 2 lety, kdy jsem si potvrdil, že to různí lyžaři bohužel vnímají různé. Myslím, že závazný verdikt dá až soud nebo pojišťovna ve chvíli, kdy se někdo hodně nepěkně srazí... snad to nebudu já, jezdím opatrně a směrem dolů to celkem umím.
V dlouhých sjezdech v okrajových částech hor, kde bývá minimální provoz, vždy rád dám přednost někomu, kdo sjíždí dolů ve stopě. S dostatečným předstihem a kontrole i směrem dozadu, abych tím neohrozil dalšího lyžaře.
K dnešním "vtipným" zprávám:
- pokud jste to nevěděli, tak Robert Šmátral a Lucie Chtivá jsou jeden a ten samý pisatel. Nebo aspoň počítač.
- omlouvám se Hulinovi, ale systém vyhodnotil jeho obrázek jako nerelevantní (dle analýzy metadat patrně nepocházel z dnešního dne). I tato zpráva tedy byla přesnuta sem do obecné diskuze. Obrázek jsem nesmazal, to jen s přesunem do obecné diskuze se přestane zobrazovat, je to vlastnost
Na apríla by se tyhle zprávy bývaly hodily víc :-)
Dekuji za informaci o ,,speemafrostu”
Pri ceste s protrzene hraze si dam obzvlaste velky pozor👱🏻♀️
Vyjiždka dnes špatnà, jak psal pan Šmátral je to pravda..Potvrzuji výskyt spermafrostu!!!
No jak psal jiz Honza 1949 byl na ceste na Kneipu nikoliv permafrost nybz spermafrost..
Jaryn:
Tak to, co popisuješ jako svůj styl sjíždění, proti tomu žádné námitky. Akorát se prostě lišíme v pojetí. Mám odedávna takový předsudek, že dlouhé sjezdy bez námahy si nejraději užívají leniví turisti a výletníci (co se naopak štítí každého stoupání). Ale neber to osobně, myšleno obecně. Já naopak běžky beru kondičně, a tak si naopak rád máknu do kopce. Mírnými příjemnými sjezdy nepohrdnu pro oddech, případně někde rád popoženu soupaž či rozbruslím (např. Kasárenská). Ale v rychlejších sjezdech se necítím komfortně a je to kolikrát pro mě větší námaha než jízda nahoru. Ve vyšší rychlosti zůstávám nerad ve stopě, aby mě to náhodou někde nevyhodilo (dopředu nevím v jakém je stavu). A ty rychlé umrzlé večerní podmínky jsou zrádné, jak jsou tratě a stopy rozbité. Na závěr jízdy už většinou bývá únava a spíš než užívání mě zajímá, jak se bezpečně dostat k autu. Přitom bývá často nepříjemný závěrečný dojezd od Buku na stadion (vydřené od množství lidí). Asi nejdelší klesání, co běžně jezdím, je z Knajpy po Kasárenské a k Souši (celkem asi 8 km, plus další 2 km rovina podél přehrady). Tam to bývá rozličné dle podmínek, normálně pohoda, ale úplně samo to nejede a musí se popohnat. Na pomalém sněhu otrava, nejede ani z kopce a musí se makat. Naopak na rychlém umrzlém to teprve jede prakticky samo zadarmo. Ovšem musí být stopa v dobrém stavu. Jakmile není a je to zmrzlé rozbité, tak je to naopak boj a stres.
Určitě je možností více, než jen Bedřichov a některé z nich jsem už někdy zkusil a Souš praktikuji častěji. Ten Kořenov nemám tolik zmapovaný (spíše jsme jezdívali až na Jizerku, než se přesunuli na Souš). To ani nevím, že lze v Kořenově zaparkovat zdarma (všiml jsem si jen těch parkovišť v obci s automatem). Parkovné v Bed. šílené (přitom pamatuji, že před dekádou bylo několikrát nižší). Ty Mísečky jsou také hnus (odradilo mě od opakování). Vůbec ty poměry ve sjezdařských areálech v tuzemsku jsou na pováženou. Naštěstí pro mě nesjezduji a doufám, že s běžkama to nedojde tak daleko. Tu trasu od Jizerky pod Bukovcem dolů ke Kořenovu jsem dosud nepoznal, ani nevím jak moc se upravuje. Mám projeto akorát od Václavíkovy studánky podél silnice na Jizerku. Ono vůbec mám problém s těmi okrajovými a odlehlými částmi Jizerek. Některé ty trasy projedu pouze sporadicky, někde jsem dosud ještě nebyl (něco z toho aspoň v létě na kole, ale něco dosud vůbec). Takže toto vypadá na zajímavý námět.
Pavis:
Aha, takže tak s Jiz50. No osobně mám na ten podnik v současné komerční podobě také rozporuplný pohled. Dosud jsem nikdy nejel a pravděpodobně už ani nepojedu. Jednou jsem byl sice přihlášený na 25 (pod dojmem z nádherných podmínek 2013), ale to bylo v sezóně 2014 kdy byl závod zrušen, jak nebyl sníh. Což by ještě nebylo nejhorší, ale dost mě rozladilo propadlé nemalé startovné (vím, měl jsem si předem pořádně prostudovat podmínky registrace a racionálně zvážit). Teprve po několika letech se můj negativní pohled poněkud otupil. Jak se přesunulo konání na rozumnější termín (ten začátek ledna byl špatný z více důvodů, mimo jiné že amatéři nestíhali dostatečně natrénovat na sněhu), kdy počasí vesměs přálo (několikrát to bylo vyloženě parádní, až letos bohužel). Rovněž se začalo řešit to pojištění startovného. Ale stejně jsem se neodhodlal a pak všechny závodní aktivity rozbil covid a nyní se teprve vše zas vrací do normálních kolejí. Celou 50 jsem však ani nikdy neměl v úmyslu, neboť nejsem natolik trénovaný, abych ji objel v tempu. Proto jsem dosud absolvoval samé kratší závody (max 20-30 km, 1,5-2 h zátěže). Abych si tu trasu objel jen tak na pohodu, k tomu nepotřebuji závodní číslo, platit tučné startovné, brzo vstávat a řešit dopravu na místo, tísnit se v davech na startu i na trati (reálně by bylo nutno první účast obětovat pro vybojování lepší startovní pozice a pak teprve možno uvažovat solidní výsledek). Však jsem si právě tu trať Jiz50 vícekrát objel jen tak neformálně, v několika případech to byla akce s partou. Z toho také vím (měření GPS), že to není celých 50 km (cca 48 km), ale to mě příliš netrápí (tu 50 vnímám spíš symbolicky). Ačkoli tedy Jizerky znám nejlépe, zatím jsem tu z těch veřejných závodů jel pouze jednou ten noční s čelovkou. A jinak jsem si spíš zazávodil na jiných místech (Jilemnice, Boží Dar, Kvilda, Nové Město, dokonce i v Praze na tom minikolečku v Chuchli). Proti Jiz50 výrazně komornější podniky (Stopa pro život) a vše na nich počínaje výškou startovného pro mě příjemnější. S Jiz50 jsem však skeptický, i když každý rok, jak to vidím v TV, líbí se mi ty záběry a mám cukání, ale zatím vždy od toho prvního spálení před emocemi převážil chladný kalkul. A podobně to mám i v létě, také nemusím ty komerční masové běhy typu pražského 1/2M a M, ale upřednostňuji různé malé neformální pohodové běžecké závody.
Klasiku jezdím také rád (původně ani nešlo jinak vzhledem k lyžím a terénu), pořádně bruslit jsem se naučil až co jsem začal pravidelně navštěvovat Jizerky. Přibruslování jsem však nikdy nepraktikoval, místo toho se radši naučil bruslit na regulérních bruslicích lyžích (pořídil dvoje vybavení). Tradiční stříďák mám rád, ale fakt že na rovinách je moc pomalý a neefektivní. Mimo jiné proto (další důvod zejména jednodušší příprava lyží) řada mých známých začala výhradně bruslit. Fakt že Jizerky jsou poměrně přívětivý terén s malým počtem náročnějších kopců (asi i proto jsou tak oblíbené mezi rekreačními lyžaři). A právě na těch mírnějších profilech se příjemně bruslí i lidem bez vynikající fyzičky. Já však při klasice na rovinách vždy preferoval soupažný způsob. Odedávna jsem využíval jednodobý běh (nakopávaná soupaž, soupaž s odrazem nohou). Což je dle mého poněkud opomíjený styl, jak mezi závodníky, tak mezi rekreačními lyžaři, přitom pro ně má o to větší význam, když většinově nezvládají čistou soupaž. Tu jsem začal vylepšovat jak jinak na základě inspirace od špičkových dálkových lyžařů. A podařilo se mi dosáhnout překvapivého pokroku (že bych tomu pár let předtím sám nevěřil). Je to opět vše o technice (nikdy jsem neoplýval extra zdatností a silou), ta se časem dost proměnila a dneska se soupaže jezdí o dost jinak, než za vašich mladých let. Poslední dobou už si tedy troufám více a nebojím se tolik smekajících lyží. Ale celou trať Jiz50 bych takto zdaleka nedal. A ani bych se nechtěl takto specializovat. Raději preferuji střídat všechny styly v rámci jedné techniky a jezdit obě techniky. A obecně se věnovat více druhům sportu, což mi mimo jiné přijde jako nejzdravější pro tělo (namísto jednostranného zatížení a opotřebení). Kromě klasiky soupaž omezeně využívám i při bruslení, aby si nohy občas odpočinuly a zejména při různém vyhýbání apod. (jak jsem zmiňoval). Tedy za mě takto, samozřejmě každý ať si jezdí, jak chce a mimo závody klasickou technikou netřeba řešit žádné prohřešky proti pravidlům. Přibruslování při klasice však má i praktické nevýhody, jelikož na klasických lyžích se bruslí relativně blbě a zbytečně se při tom sjíždí máza, která pak chybí do dalších kopců.
Tvoji oblíbenou trasu samozřejmě dobře znám, ty úseky mívám najeté nejčastěji během zimy. Ale nebaví mě jezdit stále to samé, takže střídám směry a pouštím se také na různé vedlejší méně frekventované trasy, kde si člověk leckdy zalyžuje příjemněji, než tam kde jezdí nejvíce lidí (asi největší tragédie Bed. - N.Louka - Hřebínek).
Dosud jsem zapomněl zmínit, že víc než absence perfektní stopy mě trápí vrtochy počasí. Lyžování je venkovní sport, a tak je samozřejmě silně ovlivňováno povětrnostními vlivy a lyžař se s tím musí umět vyrovnat. Osobně jsem však relativně choulostivý a v chladném počasí musím být obecně opatrný. Asi nejraději mám azuro (kdo by ne), ovšem to pak přiláká do stopy davy, tedy leckdy si lépe zajezdím, když je pod mrakem. Lehké sněžení tolik nevadí, ale když padá intenzivně vytrvale, tak to za moc nestojí a lépe počkat až přestane a tratě se znovu upraví. Asi nejhorší déšť a taky silný vítr, to je hodně nepříjemné a může jít i o zdraví (promočení a prochladnutí, pády větví a stromů apod.). Špatně snáším velkou zimu a silné mrazy, ale lehký mráz (pár stupňů pod nulou) je asi optimální a rozhodně příjemnější než vlhká sychravá zima a mlhavo lehce nad nulou (co člověka studí a vysává z něj energii výrazně více). A přestože jsem teplomilný, tak na lyžích je přílišné teplo na škodu, nejen kvůli mokrému a měkkému sněhu (nejede to, promočené boty). Z podmínek na trati nejvíc nesnáším zmrzlé a ledové. Což je sice rychlé, ale také zrádné či vyloženě nebezpečné (zmrzlé opotřebené stopy a zejména zmrzlé oraniště). Zastávám názor, že na ledě se bruslí (železnými) bruslemi, zatímco s lyžemi se lyžuje na sněhu. Toto je právě jediný případ, kdy jsem náročnější a kritičtější ohledně potřeby úpravy. Jakmile rozježděné tratě zmrznou, potřeba pravidelně často projíždět rolbou (rozemlít, podrtit, srovnat a upěchovat), aby se předešlo nebezpečným situacím a úrazům. Tedy otázku počasí řeším výrazně úzkostlivěji a leckdy váhám, zda na běžky vyrazit. Mít to po ruce by bylo o něčem jiném. Ale vážit cestu zdaleka a pak se trápit, neužít si to a co hůř třeba onemocnět a mít zbytečný výpadek je na nic. Právě letošní zima byla bohužel na problémové počasí bohatá a mezi obdobími perfektních podmínek bylo počasí často hnus. Doufám, že příští sezóna už bude opět lepší.
Pro Jaryna:
Ano, mas pravdu, ceny! Parkovani Bedrichov, So a Ne pres 8 hodin = 300;-, nemravne a hlavne davaji OPS pouze 15%, slusne by bylo 50% na 50%. A pak obcerstveni, Hrebinek,bylo slusne, ale letos zbytecne velky skok, napriklad zelnacka, vzdy skok o 5,-, letos o 15,- tedy za 65,- to uz je na hrane. Knajpa bez komentare, draho a navic zbytecne zrusena vnitrni mistnost, hlavne pri mizernem pocasi. Smedava, byla snaha i v rozvalinach, nic moc. Uvidime v nove budove, ale bojim se o ceny. Promenada dobra, stale dlouhodoby trik, ceny si urcuje zakaznik. Jizerka si nevyberes, uz asi deset mist, ale draho vsude. Rad jsem zajel i do Polska, ale uz take daleko drazsi, berou i koruny, ale lepe ve zlotych. Je to na provozovatelich, zkousi co lyzari vydrzi, maji stopy zadarmo, tak at plati poradne tady. Je to tedy nemravne!
Stále víc se objevující úprava jen s jednou stopou a řeší se přednost v jízdě. Tuhle jsem sjizdel z mariánské hory a tam je stopa po pravé straně. Přesto se nějaký turisti hrabal do kopce z jejich pohledu v levé stopě a ani na volání na uvolnění stopy nereagovali. Hledal jsem nějaká pravidla a uvádí je v podstatě každý lyžařský areál a třeba jsou i zde
https://www.koop.cz/bezpecnost-ma-zelenou/sjezdovky/bezky
pro Martin Sajal: Abych osvětlil situaci. Všichni v diskuzi o přednosti sjíždějícího lyžaře máte kousek pravdy... Nejsem žádný kamikadze sjezdař jako někteří borci, ale zavěrečné sjezdy na běžkařských výletech zkrátka zbožňuji. Běžkař jsem myslím průměrný, ale ve sjezdech bych řekl, že hodně dobrý, umím vystoupit i nastoupit do/ze stopy i ve větší rychlosti. Do zatáček, do kterých nevidím ze stopy vystupuji a to i když jedu v pravé stopě...(nejsem sebevrah). Píšete, že jste ty desatera ne netu objevil, ale zároveň spousty odlišných pravidel, tak napište odkaz na jediné odlišné pravidlo! Já žádné jiné odlišné na netu a v jiných pohořích čr nenašel...(krom na stránkách ops). Vypichujete věci, které se Vám hodí do krámu...jako místo z Promenádní, kde se sjíždí proti sobě, to je ale naprosto výjimečný případ, napište mi takové další z Jizerek, či jiných pohoří...? Myslím si, že když sjíždíte např. z Kneipy k peklu nebo z podbukovce do Martiňáku(krom prvního 1,5km) v pozdním odpoledni, když je stopa umrzlá, a nemusíte skoro ani píchnout, tak to je prostě orgáč! A pro běžkaře jedoucí nahoru není snad tak velký problém uhnout i ze svého pohledu z pravé stopy...? Ještě vzkaz pro Pražáky a vzdálenější běžkaře: Není jen Bedřichov, i když je to mekka...Nehorázné parkovné a množství lidí nás už dávno odradilo... Např. v dolním Kořenově je parkoviště u hřiště zdarma a stopa začíná 150m od něho. Navíc můžete vychytat bus do Horního Polubného, tam se můžete mezi v.studánkou, smědavou, kneipou, paličníkem... zběžkovat do němoty a pak závěrečný 7 km sjezd k autu... Akorát cesta autem např. z Prahy bude asi o 10-15 min delší než do Bedřichova. Jinak já jsem pro rozumné zpoplatnění stop, jako je to např. v Rakousku, ale zároveň pro zmírnění parkovného, protože to je u nás a na Slovensku jedna velká prasárna!!! Přijedu s dcerou sjezdovat na Č.horu, dám 2000kč za skipas a ještě proč mám platit 100Kč za parkovné? To samé Harrachov! V Alpách a Dolomitech (až na vyjimky) je parkovné zdarma! Vyjedete si z Arraby do sedla 2200mnm., parkovné zdarma, visutá lanovka do 3000mnm za 11euro dosp., děti do 8 let zdarma, ale nikdo to nekonktroluje, 2,5dcl vína na boudě ve 3000mnm 2,7euro... (bylo to v létě). Takže celá Černá hora a pan Rataj se Špindlem se můžou jít vy... . Omlouvám se, zajel jsem trochu i do "sjezdek", ale je to o tom parkovném...Jen pro zajímavost: jednotlivá jízda lanovkou na medvědín/pláně za 500kč... Myslím, před dvěma lety napadlo začátkem května nad 1000m cca 15 cm prašanu, tak jsem 5.5. odpoledne vyrazil na Mísečky a jel běžkařsky Medvědín-Vrbatka-Mísečky, úžasný zážitek na to aktuální datum, ale parkovné za 300kč jsem dlouho polykal... Jinak ops-ce dms posílám a občas koupím i známku. Zároveň ji opět děkuji a vám též Martine za Váš web.
Pro Petraxp
Hele nebylo to tak zle, J50 uz tehdy byla jen ukazkova akce soudruhu sportovcu, ukazka jak dobre vladnou, bylo opravdu az 9000 lidi, startovalo se nahore na loukach za Kralovkou. Ale dalsi tyden byl za klid, rovnez tyden predem take nikdo moc netrenoval. Byl to takovy sportovni "prvni maj", to se chodilo povinne do pruvodu. Bylo to takove ukradene tem horolezcum, nikdo z nich takovy "podnik" by nechtel, a to uz nemluvim o dnesnim "kasamatschu".Vetsinu jsem znal osobne, ale J50 jsem nikdy nejel, hlavne z piety k nim. Pokud by nebylo toho nestesti v horach Peru, nikdy by J50 nebyla takto komercni. Ale to jsou vzpominky. Rad na to zavzpominam ale cas jde dal. Nikdy jsem nebyl zavodnik ani clen Lokomotivy ( pod ni byl i ten horolezecky oddil) ale jezdil jsem slusne, hlavne delsi streky,ale bylo to uplne jine. Take jezdim porad klasiku, pokud ale je dobre tvrdy stred, tak si rovinky pribruslim, soupaz tedy ne. Jak sel vyvoj lyzi, tak jsem je menil. A uz me to ani netahne mimo stopu, mam to vsechno mnohokrat prolezle, jsou to krasna mista, hned na zacatku Holubnik a Snezne vezicky, dale Jizera (drive tedy uplne v lese bez vyhledu), kolem Frydlantskeho cimburi, ze Smedavy ( popisuje a jezdi Honza 1948), Palicnik, kolem Smrku pres Polsko, Jelenni stran a Pytlacke kameny. Ale ted jezdim pravidelne moji ctyricitku pres Hrebinek, Mari, Knajpu, Promenadu a na Jizerku, k Bunkru a po J50 zpet na Knajpu a dolu pres Kristianov na stadion. A tady si vyuzivam strojove upravenou stopu. A to vadi pesaci, pejsci a naposled dokonce auto. A pak to mezi nama, skateci, rozjizdeji hranu stopy, vetsinou svoji neschopnosti a par tech bezohlednych zavodniku, co hltaji jen kilometry. Uz jsem asi zmeknul, ale je uplne jina jizda v nove stope ( uz se mi nechce byt v Bedrichove v 6.00 rano) nez v rozjezdene.
Tak uvidime, pokud neco neudela OPS, tak se nic nezmeni. Nejhorsi je neudelat nic.
Pavis: Tak jistě, zcela přirozená věc, nostalgie po starých dobrých časech. To plně chápu. Ale už mi není tolik jasné, jaktože kdysi jezdilo tak málo lidí, když Jiz50 prý běhávalo o dost více účastníků než dnes. A všeobecně se lidi více hýbali venku, když nebyly počítače, mobily, nákupní centra apod. Možná, že jak bývaly sněhově bohatší zimy, tak nebyla taková nutnost za sněhem jezdit na hory, taky cestování bylo náročnější než dnes. Každopádně jsem však od mala slýchával o Jizerkách jako o běžkařském ráji, jak to tam je oblíbené a navštěvované, i když na vlastní kůži jsem to tam poznal až o dost později.
Nějak mi ale není jasné, o co ti přesně jde, tvoje požadavky jdou poněkud proti sobě. Na jednu stranu bys chtěl tratě pro sebe, s minimem lidí, na druhou perfektní úpravu. Jenže ta je ekonomicky reálná pouze v případě dostatečného množství lyžařů. Pro pár lidí to nikdo nebude dotovat, ani si to dotyční nezaplatí sami (pokud nejsou zrovna milionáři). Jistěže je komerce mor, ale bohužel nedílná součást dnešní doby a nevím co s tím. A návaly konzumních návštěvníků hor nejsou příjemné, jenže bez jejich peněz by se na těch horách nic neuživilo a ani ta úprava stop a další lyžařská infrastruktura by nebyla taková. Bohužel když zimy nejsou co dřív, tak se nelze divit, že lidi z nížin a měst masově míří za sněhem na hory (což znamená pro Prahu z velké části zrovna Jizerky). Jiná nástupní místa by právě pro místní neměla být problémem, ale výhodou proti svátečním návštěvníkům (co se nevyznají) či dojíždějícím zdaleka (co šetří cestovní čas a km). Pokud někdo rigidně trvá na Bedřichově, tak se pak nemůže divit a stěžovat. I když jasné, že kdo necestuje autem, tak to má komplikovanější, také někdo třeba nechce jezdit na sněhu po špatně upravených silničkách.
Poněkud se divím tomu požadavku na perfektní stopu. To bych čekal spíš od nějakého mladého zhýčkaného závodníka než od takového ostříleného borce, co musí pamatovat ještě dobu před zahájením strojové úpravy. Ale budiž, každý to má nějak. Jak jsem uvedl, z mojí zkušenosti to nevidím tak horké. Mnohokrát jsem se hezky svezl i ve stopě pouze projeté od lidí. Tuto zimu v prosinci dokonce v Praze, pouze provizorní podmínky, asfaltová cyklotrasa, louky a pole, samozřejmě komfort horší, ale také příjemné polyžování. V Jizerkách jsem vícekrát úspěšně jezdil úseky, kde nebylo zrovna upraveno. Dokonce i klasiku bez stopy a bruslení na nevyhovující trati (pokud je pod pár čísly čerstvého pevný podklad, tak se to stále dá, podobně když se povrch nějak přirozeně zhutní a tolik neboří). Přestože preferuji dobře upravené tratě, také jsem se párkrát odvážil tam, kde se vůbec neupravuje. Třeba kolem hory Smědavy (mimochodem netuším, proč tudy rolba také nezajede, byla by to hezká odbočka, podobně jako Předěl s Paličníkem). Další místa a trasy, co popisuje třeba Honza však znám pouze z léta, nebo jsem dosud nenavštívil. Určitě jsou lyže dneska jiné a vhodné především pro upravenou stopu, zejména ty fajnové závodní. Ale i dnes existují lyže širší, vhodnější i mimo stopu a do neupraveného terénu (mnohé turistické modely či vyloženě backcountry). Tedy pro milovníky lyžování v přírodě v klidu, stranou rušných tras tu možnosti jsou. Ovšem vyznavači sportovnějšího pojetí jsou jistě více vázáni na solidní úpravu. Pokud perfektní stopa, tak asi reálné udržovat leda na nějakém omezeném sportovním/závodním areálu/okruhu. Tam by to zřejmě šlo, úprava i vícekrát denně. Jednosměrky, oddělené styly (dva okruhy, či dostatečná šířky na oboje, anebo nějak prostřídat s úpravou). Omezená kapacita, poplatek za vstup. V takovém případě by mi přišel na místě. Ovšem běžné tratě po horách bych nechal volně přístupné.
Trvání sezóny, to bych také uvítal lepší spolupráci a vstřícnost Lesů. Začátek není tolik kritický, poslední dobou si zima obvykle dává na čas a leckdy je dostatek sněhu až před Vánoci či kolem Nového roku. Ale spíš mi vadí ty závěry. Vícekrát v poslední době se zima protáhla do jara a byl dostatek sněhu ještě v dubnu. Sice mi to tak úplně nevyhovuje, raději bych lyžoval naplno už v prosinci a v dubnu už zas rozjížděl novou letní sezónu. Ale nedá se svítit a potřeba se přírodě přizpůsobit. Potom je vážně nemilé, když musí úprava tratí v nejlepším přestat. V posledních letech o to horší, jak se za covidu na hory nesmělo, když byly zrovna parádní sněhové podmínky a sotva omezení padla, tak rolby přestaly jezdit. Letos konečně plně svobodná zimní sezóna, ale zas příroda nespolupracovala a sníh trval krátce. Právě během covidu se dle mého dojmu situace v Jizerkách vyhrotila, jak byly zavřené sjezdovky, obchody a další možnosti zábavy ve městě. Tedy o to víc lidí zamířilo na hory na běžky. Letos mi to opět přišlo o něco klidnější a normálnější provoz. Že někde něco jde, ještě není relevantní argument. Nelze jednoduše srovnávat, rozdíly jsou jak v přírodních tak ve společenských podmínkách. Však i v rámci ČR jsou dost rozdíly a po tom co jsem poznal jinde mi Jizerky pořád přijdou i se všemi neduhy jako výborné.
Tak jsem vse pozorne precetl. Mam vyhodu, ze jsem rodily Liberecak a po Jizerkach jezdim pres 60 let, jinak jeste Krkonose, zbytek prakticky v zime neznam. Tak tedy vidim, jak se vse horsi, uz par let jsem vyskrtl soboty, nedele, svatky a prazdniny, hlavne z Bedrichova je to neunosne. Nastup z jinych mist je zbytecne slozite, nehlede uz za ceny parkovani. Drive byly i jine lyze, drevene, sirsi, nepotrebovaly tak stopu. Bylo to romanticke, bylo vice lesu, chodilo se pres Sedlo Holubniku, Snezne vezicky do "Jedove chyse" na Knajpe, smradek ale teplicko. Na Smedave fungovala normalni hospoda s obsluhou, rizek za 11, pivo Plzen za 3,90, pohar ovoce se slehackou za 6. Vsichni jsme se zdravili a prakticky se znali. Vsechno sezrala komerce i Honzu z Knajpy, za to co tam dnes provadi se stydim, on take zazil Jedovou chysi. Ted ve stredu jsem si uvedomil jak to bez uprav nejde, ze Samalky pres Mari az na Cihadla byla stopa jen od lyzaru, a to bylo "mrcaseni". Proste konstrukce lyzi je uplne jina, jsou daleko uzsi a cim lepe vyriznuta stopa, tim to jede samo. Proto jsem asi nejvice radikalni a chci si "zajezdit", 100,- na den neni nic co by si i duchodce nemohl dovolit. Ale pak chci kvalitu a bohuzel to budou i omezeni pro ostatni. Nebo zustaneme v tom ceskem smradlavem rybnicku a nic menit nebudeme. Mame vyhodu v OPS a mela by byt daleko radikalnejsi a opravdu v cca 15.11. do 30.4. byt panem situace, dokud bude jeste snih. Myslim, ze by je pak i ta prace bavila daleko vice. Jde to v Rakousku, Italii, Nemecku, Svycarsku ... Uz cekam reakce, tak to sem netahej a vypadni tam, kdyz se ti to tam tak libi. A co na to jit obracene a udelat to tady.
Martin Sajal: Však já to též nemohu vydržet permanentně, nyní jsem vypsal asi vše hlavní podstatné, co mi leželo v hlavě a nyní už uberu na tempu. Spíš jen reakce na případné další příspěvky. A jinak už nám sezóna končí, pozornost upoutají zas jiné věci a tady diskuze přes léto přirozeně ustrne a rozjede se zase s příchodem nové zimy.
Souhlasím, že realita není tak ostrá, jak se dle diskuzí na internetu může někdy zdát. S hustotou tras dobrý postřeh. Co jsem třeba poznal v Jakuszycích, něco úplně jiného než na české straně. Poměrně hustá spleť cest, prakticky co pár set metrů nějaké rozcestí (zatím jsem se v tom nezorientoval, musel bych tam jezdit pravidelněji). České Jizerky jsou rozlehlejší a přitom hustota tras menší, rozhodně nevede na každé místo několik možností cesty, že by se dalo nějak snadno rozdělovat směry a styly, aniž by docházelo k nadměrnému omezení a nežádoucím komplikacím. V Jizerkách se mi to tedy líbí tak jak je (však se to zřejmě vyvíjelo delší dobu a letitým provozem osvědčilo), nicméně jinde zas respektuji místní podmínky a klidně připouštím, že to tam může být zařízené jinak.
Ano Harrachov je na tom z hlediska cestování podobně jako východ Jizerek a polská strana. Osobně jsem však již před více roky vzdal Jizerku, zejména pro komplikovaný závěr cesty a trochu času navíc. Místo toho raději volím Souš. Jakuszyce jsem navštívil párkrát se známými, ale od té doby se nedokopal se tam vypravit. Harrachov dosud vůbec, stejně tak ty tratě na druhou stranu od Kořenova. Jak jsem se zmínil, poslední sezóny vůbec nebyla vůle zkoušet něco nového a raději jsem se držel osvědčeného vyzkoušeného. Tedy zůstává námět a výzva do budoucna. Hlavně aby byly pořádné zimy (tedy dostatek sněhu, solidní úprava a dost času stihnout za sezóny všechny plány).
Cínovec pravda, z Prahy to je podobně jako do Jizerek. Už jsem také takto zkusil (předtím jsem tam byl s partou na víkend). Zaparkovat se mi povedlo před začátkem stopy (u golfového hřiště?) ale pokud by bylo plno tak nevím kde jinde. Hlavní trasa po silnici na Vitišku fajn, postranní tak různě. Upravených km tolik ne, projel bych rychle, ale dá se pokračovat až na Dlouhou Louku a Fláje. Na D.L. jsem už také kdysi parkoval, ale také se mi nezamlouvá časově náročnější dojezd a hůře ošetřené vedlejší silničky. Na německé straně tam tratě jsou, ale poznal jsem jen zlomek (podél hranic).
Obecně mám problém s těmi oblastmi mimo Jizerky, že se tam nevyznám tak dobře a neznám tolik místní specifika. Tedy mě často odradí nedostatek pozitivních informací, abych vážil dlouhou cestu. Taková výprava vyžaduje víc plánování a energie než rutinní cesta do Bed. Také pokud nevím najisto že to bude se sněhem výborné, tak se preventivně obávám o lyže a beru spíš ty horší. Pokud si nejsem jistý, že půjde uspokojivě bruslit, tak raději volím klasiku. Někde (třeba Šumava) je to v posledních letech se sněhem setrvale horší než na severu, tedy mě to od návštěvy odrazuje apod.
Souhlas, že ta informovanost se obecně za poslední desetiletí zlepšila. Právě díky těm mapovým webům (Skimapa a nejnověji zimní mapa na Seznamu s aktuální úpravou). A zdejší web je z mého pohledu též velmi užitečný a cenný. Jen škoda, že z některých oblastí se vyskytuje recenzí málo, zatímco nejvíc tam kde to lépe znám a nejvíce jezdím. Proto jsem se také dosud prakticky nezapojoval, přišlo mi, že by to bylo nošením dříví do lesa. Ale někdy může být taková zpráva cenná, zejména, pokud bych se vyskytoval v netypickém prostředí (mimo Jizerky). Tedy se zkusím příští sezónu polepšit a pouze nečerpat ale taky něco poskytnout.
A nakonec ještě jeden postřeh. Denní výlet přes 50 km, to už je solidní výkon a nevypadá na běžnou turistiku. Pod tou si člověk představí spíše něco ve stylu, že se výletník šourá krokem pár km, nacpe se v hospodě či aspoň u kiosku a nazpět. Právě názorný příklad, jak se nedá stavět jasná hranice mezi turistikou a sportem, navíc turistika samotná je v podstatě rovněž sportovní aktivita (pěšky, na kole i na lyžích). Sportovní (kondiční) a turistické (pobyt v přírodě) se na běžkách přirozeně dost prolíná. Osobně se na běžkách primárně snažím budovat kondici a shazovat kila (proto taky příliš neholduji bohatému občerstvení po cestě a obvykle vystačím s tím co vezu s sebou v ledvince). A většinou jezdím kratší trasy, přes 50 spíš jen občas, převážně závěrem sezóny, kdy jsou na to nejlepší podmínky.
Tomuhle tempu psaní textu nejsem schopen konkurovat :-) ale zkusím aspoň část myšlenek okomentovat a rozvinout.
Klasici vs. bruslaři
- Část jakési nevraživosti, která může být z některých zpráv cítit, je podle mě umělá. Ve svých zprávách taky občas napíšu, že stopy jsou poškozené od bezohledného bruslaře. Zatímco horší stopa na klasiku se označí jako opotřebovaná. Bruslař, který nadměrně opotřebuje úpravu, je častěji bezohledný (jízda za rolbou před vymrznutím trati, příliš široký styl) a jízda po něm může být o hubu za některých podmínek. Klasik je spíše nešikovný a ve stopě to pak není takový zážitek, ale prostě je jen opotřebovaná. Ačkoli jezdím posledních cca 13 let z 99 % na klasických lyžích (základem pro omezení bruslení byly zdravotní důvody), obecně proti bruslařům nic nemám.
- V Jizerkách by vymezení části tratí pro jeden styl podle mě přínosem nebylo. Tratě jsou dost široké a jejich hustota není taková, aby se na každé místo dalo pohodlně dojet různými trasami pro klasiku a pro bruslení.
- V některých německých střediscích (jako třeba Holzhau ve Východních Krušných horách) jsou některé trasy upravené jen pro klasiku a funguje to. Ne že by mi to nevyhovovalo, ale bruslaři musí mít někde alternativu, což tady mají.
Krkonoše
- souhlas, že informace o stavu tras a úpravě se tu hledají výrazně hůře, než v Jizerkách, Krušných, Orlických, prostě všude. I z toho důvodu se divím a mrzí mě, že v Krkonoších KamZaSněhem.cz moc úspěšné není, zpráv z některých míst je minimálně.
- na druhou stranu GPS záznamy o úpravě z rolby pořizovány jsou a mapy.cz se dostávají. Někde víc spolehlivě, někde míň. Zrovna Harrachov mi v tomhle spolehlivý přijde
- pro cestu z Prahy Harrachov podle mě ještě Jizerkám konkurovat může. Ve srovnání s Jizerkou je doba jízdy stejná, ve srovnání se Souší o 5-10 minut delší. Navíc leží na kvalitnější silnici
- já tam v posledních letech nejezdím spíš kvůli omezenějšímu množství upravených tras (když jedu na 1 den, obvykle chci ujet přes 50 km různými trasami) a dražšímu parkování, ale zas je to ideální místo na delší pobyty - to mi pak stačí kratší výlety a naopak rodina ocení zábavu v podobě sjezdovek. Ostatně shrnul jsem to kdysi sem
https://www.kamzasnehem.cz/video/dvoracky-2013-04
Další místa na 1 den z Prahy
- mojí jedničkou za ideálních podmínek je Cínovec v Krušných horách. Pro mě je to i blíž než do Jizerek, resp. srovnávat se to dá jen s Bedřichovem a tomu se mimo všední dny vyhýbám.
- možných tras je tam snad je ještě víc než v Jizerkách, když beru českou i německou část. Některé spojky jsou sice provizorní, co se týče úpravy, ale to mi nevadí. Bývá tam i míň lidí, i když spíš je v průměru. Musíš vědět, kam v kterém čase jet a kterým místům se kdy vyhnout...
- informace o stavu tratí a úpravě jsou sice roztříštěné po různých místech, ale jsou. V české části se aspoň GPS záznamy z rolby vždy dostanou na Skimapu/Mapy.cz, v Německu je to horší, ale komunita tady na KamZaSněhem.cz funguje výborně
- výhodou Cínovce třeba oproti zmiňované Dlouhé Louce je příjezdová silnice. Na sněhu prostě řídím nerad a silnice první třídy bývá jak častěji ošetřovaná, tak není tak strmá
Mates: Dík za uznání, osobně myslím, že nepřicházím s ničím mimořádným a že to co píšu by měla být samozřejmost, ovšem mnohdy bohužel… Také mi to nějakou dobu trvalo než jsem nabral dostatek dovedností a zkušeností, abych mohl takto rozumovat a poučovat. Problém že mnozí sváteční lyžaři prostě nemají šanci se do takového stadia dopracovat a pak stále dělají chyby z neznalosti a nezkušenosti. O to víc se musí snažit ti zkušení a lyžařsky zdatní. S množstvím textu nemám takový problém, jsem celkem psavý typ. Ty myšlenky jsem nosil v hlavě už dlouho a čekalo to jen na vhodný impulz, abych vše sepsal a sebral odvahu ke zveřejnění. Pokud to aspoň někomu pomůže zlepšit povědomí jak správně na běžkách, stálo to za to.
Co se té klasiky a bruslení týče. Osobně taky dost volím dle sněhu a stavu tratí, i když ne striktně, někdy převáží jiné důvody. Obecně se snažím o vyrovnanost obou stylů (podobný počet jízd a km). Na klasiku mám nejraději jak jinak prašan pod nulou a modré tuhé vosky. Ale ani klistrů se už dávno nebojím. Pokud se jedná o jasné teplé podmínky (nad nulou a mokrý firn), tak mi prakticky vždy vyhověl univerzální klistr od Swix. Naučil jsem se vhodně pořešit nežádoucí upatlání (lyže obalit potravinářskou fólií, ruce očistit Indulonou). Horší, když jsou podmínky proměnlivější a druhy sněhu se mění. Častý problém v Jizerkách, že dole je jiný sníh než nahoře. Stalo se mi třeba, že v Bedřichově to bylo jasně na klistr, ale nahoře stále prašan, co ochotně nalepil. Při těch komplikovaných mazacích podmínkách lépe volit bruslení, nebo nemazací lyže. Dost jsem se najezdil (a stále jezdím) na šupinách. Dosvědčuji, že i na nich lze jezdit sportovní klasiku, akorát to chce lepší (sportovní až závodní lyže) a vhodnou tvrdost. Se skiny dosud osobní zkušenost nemám, ale dle pochycených informací je to podobné. Ne každý však chce vlastnit více párů lyží a střídat dle situace. Na mazacích se mi do nejistých podmínek poměrně osvědčila ta stoupací páska. Překvapivě to docela univerzálně funguje. Na prašanu sice trochu drhne a na mokrém firnu trochu smeká, ale nějak se z toho dá odrazit prakticky na všem. Problém je akorát zmrzlý firn, co je hodně abrazivní, potom stačí párkrát razantněji zaplužit a komora je holá. Při bruslení mám nejraději pevné kompaktní tratě ovšem s měkčím povrchem, do kterého se hrana lyže dobře řízne. Hodně uklouzané a umrzlé tratě mi moc nesedí, na těch podmínkách moc neumím a mám větší potíž s rovnováhou (potom nejlépe soupaž ve stopě). Naopak hodně měkké a hluboké sněhy (nezhutněný prašan, povolený firn) jsou také špatné, velká dřina, za takových podmínek lépe klasika.
Osobně kladu důraz na techniku, za ty roky v Jizerkách jsem se dost posunul, i když se stále mám hodně co učit. Nepatřím totiž k těm namakaným sportovcům, co to urvou hrubou silou a nadprůměrnou kondicí, naopak musím sázet na lepší efektivitu. To lze ostatně doporučit rovněž turistům. Protože pokud to člověk na běžkách lépe umí, tak tolik nedře, jede rychleji, užije si skluz, dojede dál, uvidí toho víc a celkově si tak lyžování více užije a pozitivní zpětná vazba ho bude motivovat k dalšímu lyžování a zlepšování. Protože technika na běžkách není úplně snadná, je vhodné využít externí pomoc (sám jsem absolvoval pár kurzů). Při lyžování se snažím naplno využívat všechny nuance techniky. Při klasice nejen různé varianty stříďáku, ale i soupaž s nohou i čistou soupaž (v té jsem během let učinil značný pokrok a troufnul si i na některé kopce). Při bruslení se snažím jezdit všechny varianty, nejen obligátní pajdák. Na běžky se snažím trénovat i přes léto, kromě obecné fyzičky (běhání, kolo) také speciální trénink (kolečkové lyže na pražských cyklostezkách). Díky tomu si mohu lyžování užívat celoročně, i když na sněhu mě to přeci jen baví více a doufám, že mi ještě bude v budoucnu dopřán dostatek úspěšných zimních sezón (nejen) v Jizerkách.
K.: To je právě ono. Jizerky jsou tolik navštěvované právě proto, že jinde nejsou dostatečně uspokojivé podmínky, a tak chybí použitelná alternativa. O běžkování v Krkonoších toho právě moc nevím, jelikož nějak obecně chybí informace a když tak převážně negativní. Osobní zkušenost mám pouze s Mísečkami. Kde to nebylo marné, ale děsný problém se sháněním spolehlivých informací o úpravě. Rovněž problematické parkování (drahé, zaplněné sjezdaři). V zimě 2014 mi právě tamní lokalita prodloužila sezónu, když v Jizerkách nebyl sníh, ale nyní už jsem tam řadu let nezavítal a postrádám přehled.
Ten Harrachov tedy vypadá slibně, již jsem pár pozitivních zpráv zachytil a nyní tedy opět. Jsou někde informace o tratích a úpravě? Třeba bych někdy zkusit mohl. Za poslední roky však vzhledem k samým problémům (napřed covid, pak drahota a nedostatek sněhu) nebyla na objevování novinek vůle. Každopádně bych to pro sebe neviděl na pravidelnou návštěvu, jelikož při dojíždění z daleka je každý km a minuta znát, a tak přirozeně vedou právě Jizerky (Bedřichov případně Souš). Ale každopádně by bylo pozitivní, kdyby bylo solidních možností víc a lidi se více rozptýlili (což by Jizerkám ulevilo).
Náročnost tratí je relativní, záleží na osobní výkonnosti. Sám sice vnímám běžky sportovně, ale nikdy jsem nebyl výkonnostní sportovec (i když pár amatérských závodů jsem zajel), spíš jen rekreační a kondiční. Dříve jsem měl více vůle si pořádně dát do těla, ale za poslední sezóny jsem vlivem okolností polevil a kondice opadla. Spíš tak nutně kladu větší důraz na efektivnější techniku. Ze zvědavosti mě lákalo vyzkoušet opravdové závodní tratě, což jsem občas zrealizoval (výjimečně Vesec a častěji Nové Město). Na otestování zajímavé, ale pro běžný trénink moc náročné. Bedřichovská pětka mi vyhovovala lépe, ale také ji nejezdím pravidelně, jen občas pro zpestření. Jinak běžně vystačím s kopci v Jizerkách (nejvýznamnější asi Rozmezí a Smědava). Pořád se ale náročnějších stoupání tolik nezdráhám. Naopak před náročnějšími sjezdy jsem vždy choval velký respekt. S čímž se dá těžko něco zásadněji dělat, když nejsou vhodné tréninkové podmínky. Zkoušel bych sjíždět ostřeji, pokud bych se stále nemusel ohlížet na potenciální překážky na trati a pokud by všechny prudší sjezdy nebyly na led vydřené od plužících turistů.
A podobné komplikace jako v Krkonoších jsem shledal i jinde. V Krušných se mi zamlouvalo hlavně v okolí Božího Daru i ta informovanost solidní (viz. zde zmiňovené
http://www.krusnehoryaktivne.cz/ ), bohužel z Prahy už moc z ruky. Na východě už to je horší, web byl dříve nedostatečný, nyní nevím (dlouho jsem nestudoval, ani se tam nepokoušel jezdit)
http://kbstopa.cz/ Také se tam prý několik sezón upravovalo jen málo pro nedostatek financí (aktuálně nevím). Šumavu znám pouze centrální oblast (kolem Churáňova, Kvildy a Modravy). Tam web je
https://bilastopa.cz/cs/uvodni-strana-2/ ale vyčíst odtud dostatek informací mi dělá větší potíže. Hlavní nešvar absence jednotné organizace (jako OPS) a roztříštěnost na několik středisek co si to dělají po svém. Dodnes mám chaos, které trasy jsou či nejsou vhodné pro bruslení (akorát na Modravě je jasno – pouze klasika), tedy jsem tam zatím vždy jezdil pro jistotu jen klasikou. Nejlépe jsem si na Šumavě zajezdil (a podobně to platí i o jiných lokalitách) o víkendu Šumavského skimaratonu (nejlepší úprava a informovanost o ní skrze weby závodu). Na Vysočině nějaké informace také jsou
https://www.lyzarskejihlavsko.cz/ https://lyzovani.nmnm.cz/ https://www.vysocina-arena.cz/ jenže tamní lyžování ve volné krajině je silně limitováno nízkou nadmořskou výškou a v závodním areálu jsou skoro pořád nějaké akce a pokud tam zrovna veřejnost o víkendu smí, tak je k dispozici pouze krátký okruh pár km (pro kratší potrénování dobré, pro celodenní akci nevhodné).
Nikde jinde jsem bohužel zatím pro sebe nenašel lepší kombinaci podmínek (dopravní dostupnost, kapacita parkování, rozsah a kvalita tratí). Proto si také Jizerek tolik vážím a cením, přes jisté objektivní nedostatky.
Pavis: Taky nevím, mě se prostě ty tvoje návrhy většinou zdají příliš radikální a revoluční (takové sociálně inženýrské, jak jsem psal) a obávám se, že by nadělaly víc škody než užitku, hodně zlé krve a bez masivní represe by se jimi mnozí lidé stejně neřídili a o to větší chaos by nastal. Zpoplatnění části by akorát vedlo, že by se většina nahrnula na ty bezplatné úseky a o to víc by to tam zkolabovalo. A nedostatečně využívané placené úseky by zas nebyl dostatečný motiv intenzivně upravovat. Vůbec jsem velice skeptický vůči přesvědčení že zpoplatnění by zaručilo kvalitu. Spíš by se na tom zas napakoval nějaký vychytralý podnikavec a lyžaři by ostrouhali.
Něco se mi rozumné zdá, třeba nějaké ty oficiální úseky pro pěší a psy. Nechť se tedy upraví nějaké vhodné trasy, co dosud leží ladem, stranou těch hlavních lyžařských tratí, ať tedy dotyčné skupiny mají něco oficiálně pro sebe a nemohou se vymlouvat. I když aby to nedopadlo dle rčení podej prst… Co mě před několika lety překvapilo a znepokojilo, ta nová mapa na titulní stránce OPS, kde jsou některé úseky vyznačené jako smíšený provoz. Tím pádem padl velký argument, proč odtud pěší vykazovat. Naštěstí se to dle mého pozorování nějak radikálněji neprojevilo a davy pěšáků tudy (zatím) neproudí.
Se začátečníky a dětmi to je jistě taky potíž. V Bedřichově to můžou zkoušet na stadionu, ale jakmile se chtějí vydat dál na trasy, tak je to pro ně značný problém (náročné výjezdy k Buku, velký provoz v protisměru). Proto radím spíše zaparkovat až na Nové Louce (pokud to lze) a ušetřit si tak ty první komplikované kilometry. Anebo zajet na Souš. Tam je to relativně široké (dle silnice, rolba tudy tuším projíždí obousměrně), začátek rovina kolem přehrady a dále delší pozvolné stoupání až nad Smědavu. Myslím o poznání přívětivější terén. Ovšem to taky není univerzální řešení, pokud by se všichni vrhli na ta místa, tak rovněž nebudou stačit kapacity.
Nějaké změny v budoucnu jistě přijdou, tak to prostě chodí. A budu se s nimi muset smířit ať se mi to bude líbit nebo ne. Ale myslím že to nebude tak horké a rychlé a třeba se něčeho zásadnějšího ani nedočkám. Třeba už tehdy nebudu jezdit, anebo v Jizerkách nebude žádný sníh, kdo ví…
Se zájmem čtu zdejší diskuzi a klobouk dolů před petrxp, na to já bych neměl morál. Souhlas ve všech bodech. Jen taková myšlenka, kdyby každý lyžař, nebo aspoň naprostá většina, uvažoval jako petrxp, tak se tady nemusí vymýšlet kraviny jako uzavřené okruhy, jednosměrné tratě, jedna stopa atd... Mám stejné smýšlení. Vyznávám oba styly, klasiku jezdím, když jsou podmínky na tuhé vosky (na klistry si zdaleka tak nevěřím, že to trefim). Skate v případě tvrdé tratě, případně při jarních podmínkách, kdy brzo ráno je bruslení naprostou fantazií. Letos jsem byl 35x na běžkách, 27x klasika a zbytek bruslení. Chápu, že každý nemůže vyjet brzo ráno. Párkrát jsem kdysi vyjel odpoledne za jarních podmínek, začalo se ochlazovat, potkal jsem rolbu, tak jsem spořádaně zajel do stopy a soupažil. Protože není nic horšího, než udělat do čerstvé úpravy 10cm hluboké rýhy, které následně zmrznou a poté, než to povolí, tak si to nikdo neužije, protože jde spíš o balanční cvičení než o lyžování. Tolik moje poznámka a takových jako petrxp jen houšť...
Hodně mě vytáčí ostré rozdělování lyžařů na klasiky a bruslaře a vytváření nepřátelství mezi těmito dvěma skupinami. Jednak je to zčásti nesmysl, jelikož řada lidí včetně mě jezdí oběma styly. Potom leckteré tradované poznatky jsou jen mýty a polopravdy. Třeba neplatí zcela, že turisti klasičí zatímco sportovci bruslí. Pořád existují sportovci jezdící klasiku, zatímco spousta turistů bruslí. Třebas jen občas příležitostně během trasy, když jim to začne smekat či chtějí zrychlit na rovině. Někteří zjistí, že jim bruslení obecně více vyhovuje, a tak si pořídí specializované vybavení a klasiku už nevyužívají, přestože stále jezdí jen tak rekreačně na výlet bez sportovních ambicí. Byl by nesmysl takové lidi vyhánět na závodní okruhy, které jim nevyhovují náročností i délkou a povinně nutit na běžných trasách pouze klasiku. Kromě jiného by to byl návrat do lyžařského dávnověku. Fascinuje mě, kolik zaostalých předsudků a záště se proti bruslení stále vyskytuje. Po téměř 40 letech už by snad měl každý chápat, že bruslení není žádná novinka a moderní nešvar, ale dávno zažitá a plnohodnotná součást běžeckého lyžování, která má proti klasice řadu předností (pro které se praktikuje) a stejný nárok na existenci a místo na slunci. Bohužel mi přijde, že v Čechách situace obecně zamrzla hluboko v minulosti a ve většině lyžařských oblastní nemá bruslení na růžích ustláno. Ať už z objektivních důvodů (charakter tratí), tak z tradice. To mě právě na Jizerkách od počátku pozitivně zaujalo, že se zde trasy upravují rozumným způsobem a všeobecně tu velká část lyžařů bruslí. Což jinde vesměs není tak běžné či vůbec možné. Zavilí klasikové tak mají spoustu jiných možností, tak nechť Jizerky nadále zůstanou přívětivé a otevřené pro oba styly. Protože oba jsou krásné a elegantní (pokud se to umí) a mají co do sebe, určité výhody a nevýhody, a tak se mohou vzájemně doplňovat. Osobně jsem zastánce střídání stylů dle chuti a podmínek, ovšem chápu že mnozí z různých důvodů volí specializaci na jeden z nich.
Kromě bruslení však mám potřebu se zastat rovněž klasiky, která rozhodně není něco zastaralého a překonaného, vhodného pouze pro turisty a důchodce. Však se pořád sportovně jezdí a závodí se v ní i na nejvyšší úrovni. A Jiz50 a další laufy se samozřejmě stále klasikou jezdí, jelikož soupaž je odjakživa nedílnou součástí klasické techniky. A právě soupaž mi přijde mezi rekreačními lyžaři příliš opomíjená, s výjimkou ambiciózních amatérských závodníků, co se inspirují od profíků. Samozřejmě není reálné, aby se ji všichni náležitě naučili a široce používali, ale zejména sportovněji zaměřeným bruslařům bych ji velice doporučil k osvojení. Právě tím způsobem lze totiž vhodně vyřešit řadu problémových situací plynoucí z faktu, že bruslař na lyžích potřebuje výrazně větší šířku tratě než klasik. To je právě jedna z předností klasiky, že zabere méně místa a lyžař se tak snáze všude protáhne. Rovněž není tak náročná na kvalitu tratí a lze ji jet i za podmínek nedokonalé či chybějící úpravy. Námitky ohledně složitosti mazání neobstojí při existenci nowax řešení. Jak moderní (či módní) skiny, tak tradiční šupiny (proti kterým mají leckdy nejvíc předsudků právě ti lyžaři, pro které by měly největší přínos a smysl). Případně existuje rovněž nalepovací stoupací páska pro mazací lyže (dříve Swix, dnes Rex).
Nesouhlasím s námitkami, že trasy v Jizerkách jsou na bruslení příliš úzké. Ano, lesní cesty jsou z principu limitované na šířku a nelze na nich upravit libovolně široké lyžařské tratě jako někde na louce, ale podle mé zkušenosti a dojmu na většině Jizerských tras šířka postačuje pro dvě stopy a dostatečně široký pás na bruslení uprostřed. Že se do něj někteří bruslaři leckdy nevejdou je jiná věc. To není chyba tratí a jejich úpravy ani bruslení samotného, ale pouze těch dotyčných lyžařů. Osobně používám skate lyže nejdelší, co se vyrábí, a přesto se mezi stopy dokáži vejít. Chce to akorát trochu umění a dobré vůle (jet užší véčko a v případě potřeby zkrátit skluz). Jak na jednu stranu bruslení hájím, tak mě na druhou stranu někteří „bruslaři“ štvou svým přístupem. Pokud někdo nezvládá bezpečně bruslit bez ničení klasických stop, ať se to napřed pořádně naučí. Jinak bych to ovšem tolik nedramatizoval, jelikož se stopami a jejich kvalitou to je komplikovanější.
Zásadně totiž odmítám nařčení, že jedině a pouze bruslaři ničí stopy, a tudíž nemají v Jizerkách nárok na existenci. To je pravda pouze zčásti, jelikož velký podíl na ničení stop mají rovněž klasici, nebo spíš „klasici“. Tedy lidi, co na lyžích neumí, ve stopě všelijak šmajdají, padají, pokouší se brzdit, neumí bezpečně nastoupit a vystoupit atd. I kdyby v Jizerkách vůbec nikdo nebruslil, budou stopy zprasené stejně tak. Myslím, že tu ještě nikdo nevyslovil podstatnou poznámku, totiž že klasická stopa je prostě nástroj, který se provozem přirozeně opotřebovává, z čehož není třeba dělat aféru. Samozřejmě že pro většinu klasiků včetně mě je perfektně říznutá pevná stopa svatým grálem a eldorádem, ovšem toto nelze nikdy spolehlivě zaručit. Lyžování je prostě venkovní sport závislý na přírodních podmínkách a kvalita tratí a stop může být jen taková, co sněhové podmínky dovolí. Kdo sleduje přenosy lyžařských závodů jistě zná, že ani na top úrovni není vždy vše dokonalé a někdy i ti špičkoví závodníci musí jezdit v nedokonalých podmínkách. Neomalené či dokonce úmyslné ničení stop je jistě neodpustitelný prohřešek, ovšem zas by se ze stop neměla dělat modla a fetiš. Odvažuji se vyslovit kacířský a kontroverzní názor, že správný klasik si musí umět poradit i s nedokonalou stopou, stejně jako třeba se smekajícími lyžemi. To prostě ke klasice patří a pořád je na tom klasika o poznání lépe než bruslení, které je na kvalitu tratí výrazně citlivější. Místo neustálých nářků raději brát zhoršené podmínky jako výzvu a poladit vlastní techniku. Pokud není trať zcela uklouzaná či ledová, tak se dá jet stříďák i soupaž klidně i mimo stopu. Sice hůře a méně pohodlně, ale dá. Což platí pro sportovní klasiku. Turisti perfektní stopu také nepotřebují tak naléhavě, protože na lyžích vesměs pouze chodí, bez skluzu na jedné lyži. Jinak je trvanlivost stop především závislá na sněhových podmínkách. Někdy stopy klidně vydrží pevné a skoro neporušené víc dní bez úpravy, jindy se rozjezdí téměř hned. S tím se prostě nic nenadělá. Kdo si přesto na perfektních stopách zakládá, holt musí buď přivstat a být na trati mezi prvními, anebo jezdit nějaké vedlejší méně frekventované trasy.
Právě na sněhových podmínkách velice záleží. Když jsou tratě dostatečně kompaktní, tak bruslaři stopy příliš nepoškozují ani když je přejedou. Zatímco v měkkém sněhu jsou stopy velice zranitelné. Potom záleží na situaci. Dá se bruslit bez zábran, když je večer, stopy beztak rozbité po celodenním provozu, většina lidí dávno pryč a v noci se čeká nová úprava. Zatímco nejhorší, co může být je rozjíždět čerstvou úpravu těsně za rolbou. Jednoho takového případu jsem byl letos svědkem (zřejmě to co popisoval Lukas B. 19.3.2023 10:41). Večer předtím jsem chvilku po setmění sjížděl ve stopě po Kasárenské a potkal rolbu v protisměru. Hned za ní jel bruslař, slušně zdravil, parádní technika (žádné neumětelské pajdání), bohužel se však nevešel mezi stopy a špičkami do nich ryl, což vzhledem k tomu vybroušenému stylu chápu o to méně. Přitom stačilo aspoň chvilku počkat, protože než jsem dojel dolů na rozcestí, tak už trať opět přimrzala. Ještě horší jsem zažil v těch místech přesně před rokem. Ještě za světla jsem stoupal klasikou na Knajpu a dojela mě rolba. Z čerstvé parádní stopy jsem se však radoval pouze pár set metrů. Dále trať brutálně rozrytá jak od stáda zvěře a vnitřní stopy silně poškozené což citelně zhoršovalo jízdní komfort. Pokud bych tehdy zrovna bruslil, rozhodně bych za rolbou pokračoval pouze soupaž ve stopě. Taková bezohlednost mě rovněž rozhořčuje. I když chápu, že pokud rolba vyjede v nestandardní dobu, tak nutně cestou nějaké lyžaře potká a mnozí méně zdatní a zkušení nedokáží adekvátně zareagovat.
Závěr takový, že dokonalou kvalitu stop nelze při nejvyšší snaze spolehlivě zaručit a udržet a namísto marného rozčilování lépe se s tím smířit a naučit žít (lyžovat).
K. + Pavis: Ano, správný postřeh s těmi Krkonošemi. K tomu bych měl co poznamenat, i k dalšímu napsanému. Dneska už ale zvládnu pouze přidat poslední část mých (předem připravených) úvah.
Pro K. Ano, to je pravda. Krkonose jsou na tom hure a je to skoda. Je snaha vzdy jen nekde kousek, nejlepe asi Misecky, kolem Cerne a Svetle hory, pod Lisci boudou nebo i primo areal ve Vrchlabi. Asi neni primo nejaka OPS, ale je udrzovano, zase nejlepe na Miseckach. V Krkonosich je daleko horsi situace s pesimi turisty, proste lety dana, tezko udrzovat asi trasu Cerna hora - Snezka, nebo treba Strazne - Vyrovka. Ale taky si myslim, ze jednou skonci placene a tim padem ale vzorne upravene bezecke trasy. Jinak urcite zustanou turisticky zajimave cesty z Harrachova az po Pomezky, ale ty urcite nebudou upravovany pravidelne technikou. Zase je vyhoda Krkonos daleko vetsi rozloha i kdyz s velkym prevysenim.