Dobrý den, doufám, že jsem můj dotaz zařadil správné sekce.
Chci si koupit běžky skate. Dostal jsem nabídku koupit použitý model fisher skating vasa s botami od fishera i hůlkami za 9000 kč.
Ten komplet jsem testoval a jelo se dobře, lyže a boty byly v dobrém stavu.
Myslíte, že je to dobrá nabídka?
Nebo je lepší koupit úplně nový komplet?
Díky za rady
Ke klistrům a mazání obecně. Osobně bych též ocenil více relevantních informací ohledně stoupacích vosků ve zdejších recenzích. Kdo z klasiků co mazal a s jakým výsledkem. Plus, nebo alespoň postřehy ohledně konzistence sněhu. Což je možná ještě podstatnější, jelikož každý třeba používá jiné značky vosků, má jiné mazací zvyklosti apod. Ale znalost aktuálních sněhových podmínek je pro správně zvolený vosk klíčová.
Samozřejmě chápu, že valná část lidí se v problematice mazání příliš nevyzná, ani sníh neřeší pod drobnohledem. Většina lyžařů v Jizerkách dnes zřejmě bruslí a/nebo používá nowax klasické lyže (sám nejsem výjimkou), tedy se tradiční klasické mazání stává menšinovou záležitostí. Tedy spíše jen pro upozornění, že pokud si třeba někdo myslí, že informace o sněhu na projeté trase nejsou důležité a nikoho nezajímají. Tak naopak, pro určitou část lyžařů jsou stále životně důležité, a je tedy vhodné se o zjištěné poznatky podělit.
Obecné pravidlo, že na nový nepřeměněný sníh (prašan) jsou tuhé vosky a na sníh starý, přeměněný, prošlý oblevou (zmrzlý, firnový) jsou třeba klistry. Setkal jsem se s případy neznalosti (či nechuti k lepivým klistrům), kdy se lidé snažili na starý sníh mazat tuhé vosky, pochopitelně neúčinně. Z tohoto pohledu jistě platí, že mistr (kdo se správně vyzná) maže klistr. Ovšem pouze tehdy, pokud jsou na jeho aplikaci správné podmínky. Jinak to může skončit katastrofou (sníh nalepený na skluznici). Horší případ, než když lyže nestoupají, ale smekají (ale pořád jedou vpřed bez drhnutí).
Když jsou sněhové podmínky jasné na tuhé či na klistry, tak je rozhodování snadné. Problém, když je sníh něco mezi (prochází přeměnou), tehdy bývá obtížnější správně odhadnout druh vosku. A další velký (a poměrně častý) problém, když se sněhové podmínky na trase různě mění. Některé úseky jsou na tuhé a jiné na klistry. Potom babo raď. V Jizerkách se mnohdy stává, že na výše položených tratích panují chladnější podmínky a je to tam na tuhé vosky, zatímco ve stejnou dobu je to v nižších polohách jasně na klistry. Stal se mi případ, kdy jsem z Bedřichova vyrazil na klistru a krásně dojel až pod Ždárek, aby se mi lyže v následném stoupání v mžiku brutálně nalepily, takže jediným řešením bylo oškrábat, změnit plán a vrátit se do nižších poloh. Jindy bývá problém v rozdílných vlastnostech sněhu na slunečných a stinných úsecích. Třeba jsem zažil jednou na závodě, že panovaly jarní podmínky a většina trati mokrý firn. Ovšem v jednom místě zůstal v lese ve stínu nepřeměněný prašan. Naštěstí se tudy projelo v rychlosti a ve stopě, tedy lyže jen trochu zpomalily, ale nenamrzly. Ovšem muset v tu chvíli vyskočit ze stopy by znamenalo v závodě konečnou.
Takovým záludnostem se dá čelit určitými způsoby. Na některé podmínky pomáhá kombinace klistru s tuhým voskem (lepivý povrch klistru přetřen méně lepivým tuhým). Ovšem to už je vyšší dívčí, potřeba umět správně aplikovat. Nemám hlubší znalosti a zkušenosti, pouze pár pokusů s rozličným výsledkem. Proti namrzání poměrně dobře pomáhají speciální roztoky či gely (např. Rex Hydrex). Ale to v dnešní, fluoru nepřející, době již nemá perspektivu. Navíc je to dost drahá záležitost a tedy vhodné spíše jen na závody.
Když klistr, tak rovněž třeba správně zvolit. Stejně jako v případě tuhých vosků existuje širší škála (rovněž rozlišeno barevným značením). Zatímco na zmrzlý sníh a ledovou stopu platí chladnější klistry, na mokrý firn a měkkou stopu klistry teplejší. Které jsou tekutější a lepivější, tedy nesprávně aplikované mohou na zmrzlejším podkladu nepříjemně zadrhávat (natož na prašanu…). Osobně se však tolik nevyznám a nedělám z toho vědu. Ve většině případů jsem si vystačil se dvěma univerzály od Swix (bílý a stříbrný). Buď jeden či druhý, anebo oba současně.
Důležitá je také správná aplikace, klistr se maže na kratší komoru než tuhé vosky (silnější vrstva). Tloušťku vrstvy rovněž třeba volit dle podmínek (v mokrém měkkém sněhu potřeba více klistru). Rovněž hrají roli konkrétní lyže a charakteristiky konkrétního lyžaře. Proto těžké dávat univerzální rady. Jinak maže sportovec, jinak turista. Někdo preferuje jistější odraz, jiný lepší skluz. Potřeba si uvědomit, že tyto dvě vlastnosti jdou proti sobě a použité mazání je vždy kompromis, nelze mít současně obojí dokonalé. Což platí rovněž pro nowax lyže (navíc v jejich případě nelze stoupací/skluzové vlastnosti měnit dle potřeby, leda nejnověji omezeně pomocí posuvného vázání).
Pro mnoho lidí představuje zásadní blok odpor k lepivé konzistenci klistru. Též jsem se toho původně obával, ale pak zjistil, že to je docela v pohodě. Rozetření nejlépe vlastní rukou a k jejímu očištění spolehlivě poslouží mastný krém (Indulona). Pokoušet se umývat lyžařské vosky vodou logicky nefunguje. Upatlání okolí při přepravě pomůže zabránit obalení ulepených lyží potravinářskou fólií.
Nicméně pro většinu lidí, co si nechtějí dělat s lyžemi práci a starosti, dobře poslouží nowax lyže, zejména právě v případě nevyzpytatelných mazacích podmínek. Kromě toho existuje ještě jedno řešení, aplikovatelné na běžné mazací klasické lyže. Totiž stoupací páska Rex TapeGrip. Příjemně mě překvapila její funkčnost a univerzálnost. Pochopitelně se to nevyrovná voskům přesně pro dané podmínky, ale na rozdíl od nich funguje jak na novém, tak na starém sněhu. Na prašanu sice poněkud více brzdí a na mokrém firnu nedrží dostatečně jistě. Ale na druhou stranu jsem se z ní vždy odrazil alespoň trochu a nikdy mi nenamrzla. Akorát potřeba vyzkoušet správnou délku komory (kratší jako na klistry). Páska je sice poněkud dražší řešení, ale zas vydrží na skluznici poměrně dlouho. Na méně abrazivním sněhu minimálně desítky km (platí pro závodní lyže s tvrdou vyšší komorou, na měkkých turistických bude trvanlivost nižší), akorát na hrubém zmrzlém firnu se poměrně rychle sjíždí.
Pro zkušené mazače zřejmě nepíši nic nového převratného. Méně zkušení se zas většinou uchylují k nowax řešením. Třeba však můj výklad pomůže aspoň někomu. Také jsem kdysi začínal, pracně sbíral zkušenosti a relevantní informace pro mě měly cenu zlata.
Pro Martina Salaje: K těm rozdupávačům. Ted zrovna nastává jejich "nejlepší" období, přes den, kdy je to měkké tak to rozdupou, v noci to umrzne a ráno se na tom může člověk zabít, doslova. Když doteď byly mrazy i přes den, tak to tolik nevadilo, těžko to někdo mohl chůzí poškodit, ale teď je to jiné. Ale vždy je potřeba to chodcům slušně vysvětlovat, ikdyž už mě to někdy nebaví. Většinou začínám takto: " Dobrý den, prosím vás, můžu se vás zeptat odkud jste?" A pak se to dělí podle toho, zda jsou to lidé, kteří netuší nebo arogantní tupci, kteří přesně vědí co dělají...
Já mám s Krkonoši problém, že v západní části, kam to mám přibližně stejně daleko jako do Jizerek, není žádný aspoň 15 km okruh s možností zkrácení a prodloužení bez složitého profilu. Nemám ráda prudké sjezdy, když vyjedu na hřebeny, tak radši běžky sundám a běžím po svých.
Benecko je krátké, Benecko Mísečky a zpět je možnost, ale už to není profil, kde bych stačila se svojí technikou a dalo se tomu říkat běh na lyžích. Jedině, když byl sníh a byly najeté komplet tratě na Roudnici a nebo s láskou vzpomínám na Jilemnické tratě, když býval sníh a natáhli je až nad Roztoky.
Východní Krkonoše v zimě neznám, protože jsem si zvykla na ty Jizerky. Když chci něco kratšího, je tu Bílá skála/ Štěpánka, kde se dá namotat cokoliv od asi 8 km do 15-16 km a na delší výlety podle sněhu Jizerka, Souš, Polubné a tam je to od asi 12 km až tak daleko, kam nemám fyzičku. Jen se snažím jezdit v opačné časy než většina.
Ještě se vrátím k tématu Krkonoš. Se svým víc turistickým přístupem mi zmiňované problémy Krkonoš zas až tak nevadí. Jasně, rozdupáno pěšími tam bývá víc, než v Jizerkách nebo v Krušných. Taky sem prakticky nejezdím v hlavní části sezóny, často vyrážím brzy ráno (to rozdupávači ještě spí), nejmasovějším místům jako Špindl se většinou vyhýbám. Ve vyšších polohách nemám přehnaná očekávání (vím, že jsou cesty sdílené s pěšími a zásobovacími rolbami). Úprava mezi Černou horou a Pecí je super, když člověk jede z Václaváku jako jeden z prvních a stejně tak oceňuju, že se tam (díky sjezdařskému byznysu) upravuje každodenně. Takže pak mi nedělá problém ani rolba transportující sjezdaře od Kolínské nad Pec. I když si vždycky vzpomenu na dávné časy v době střední školy, kdy jsme tyhle úseky od Černé hory do Pece na sjezdovkách vždycky odbruslili. Prostě Krkonoše mám rád, zejména jako variantu pro okrajové části sezóny, kdy jinde není sníh. A taky pro možnost kombinovat běžky se sjezdovkami, hlavně kvůli dětem. Však i do tohodle článku
https://www.kamzasnehem.cz/clanky/ubytovani-u-bezkarskych-trati jsem je zmínil na prvním místě.
S čím v Krkonoších bojuju nejvíc, je informovanost o úpravě tratí a jejich sjízdnosti. Na většině míst funguje aspoň GPS tracking rolb, i když taky ne vždy a všude. Ale to, že někudy projede rolba, nemusí zejména v nižších polohách říkat o sjízdnosti a úpravě moc. Třeba taková sjízdnost dojezdových tras do Harrachova je pro mě klíčová pro výběr místa pro ubytování (když chceme jet na víc dní), no a když se nic nedozvím, tak dám radši přednost jiné lokalitě nebo jinému programu. KamZaSněhem.cz není v Krkonoších moc úspěšné, lyžaři odtud píšou dost málo (v porovnání s dalšími "severními" horami). Jasně, jsou oblasti úspěšnější a pak méně úspěšné. Někde mají informační servis koncentrovaný na sociální sítě a pak zejména když jde o menší oblast, tak KamZaSněhem.cz má smůlu. V těch jiných oblastech ale obvykle aspoň vím, kde hledat. V Krkonoších prakticky ne. Pravda je, že k sociálním sítím mám averzi a motivace na nich něco hledat je u mě nízká, když to není nutné. A kvůli běžkám to většinou za nutné nepovažuju...
Lukas B.:
S opravami skluznic souhlas. Pokud se člověk patřičně nevyzná, lépe nechat servis na odbornících.
Lukas B.:
Zčásti souhlas a zčásti polemika. Jizerky jsou bez debat top pro běžky v tuzemsku a nikde jinde jsem nenašel nic lepšího. A jistě požehnání, že tam chybí ta infrastruktura, co by přitahovala masy neomalenců. Však i ty mnou zmiňované kritizované jevy se vesměs soustředí do okolí významnějších nástupních míst. Ovšem nebyl bych tolik v klidu, naopak potřeba potírat zlo v zárodcích a zabránit, aby ten mor odjinud masově nakazil také naše milované Jizerky. Ten popis situace v Krkonoších je naprostá apokalypsa.
Co je však znepokojující je právě to chování mnohých "také lyžařů". Ono to shlukování v nepřehledných místech apod. není jen drobná nepříjemnost, ale potenciálně dost nebezpečná záležitost, hrozící i vážnými nehodami a zraněními. A k tomu aby se člověk ve stopě choval příčetně ani není třeba znát nějaká pravidla, ale postačí zdravý rozum a zkušenosti z běžného života. Chovali by se dotyční stejně tak třeba na rušné ulici, nebo frekventované hlavní silnici?
a ještě k servisování rýh na běžkách: velmi opatrně s tím zaléváním skluznice tyčinkou (takzvaným "kofixem"). tyhle tyčinky jsou primárně určeny pro sjezdové lyže, a u běžek, notabene lepších běžek to někdy naráží na problém nekompatibility tyčinek se skluznicí, totiž že tyčinky nemají dostatečnou rezervu nižšího bodu tání než samotná skluznice a udělá se více škody než užitku a silně doporučuji to nezkoušet metodou pokus-omyl doma na jen jemně škrábnutých dobrých lyžích. k doporučeným servisům bych přidal též Vysockého Nedomlela.
obecně podélné rýhy na běžkách, pokud nejsou skrz celou skluznici, je vhodné nechat koňovi, má větší hlavu. blbé jsou příčné rýhy (od plužení a vyplužení na kameny). je vhodné udělat první pomoc, a to strhnout cidlinou/radekem "pozitivní" nerovnosti na okraji rýhy a upravit "otřep" na hraně, aby hrana nebyla zubatá a nedrhla (na to stačí jemný brusný papír natažený na rovném hranolku).
stěžovat si na pěšáky, psy a debatní kroužky v jizerkách je rozežranost z přepychu, to je jako stěžovat si, že piji jen bohemku a ne pravé šampaňské, když ostatní cucají kalný kyselý jabčák. Jizerky jsou naprosto raritní místo, kde se podobné nešvary vyskytují naprosto výjimečně. kdekoli jinde je to mnohem horší. o víkendu jsem byl ve středních krkonoších, a úplně jsem byl zhnusený, co se tam děje - v pátek odpoledne projeto skoro vše rolbou, a v sobotu hned od rána začali jezdit v upravovaných stopách skůtrtaxíky vyvážející "skialpinisty" na Výrovku, zásobující rolby naprosto nerespektující určené zásobovací trasy k chalupám, rolboskibus mezi Jánskými lázněmi a Pecí míjí běžkaře čtyřicítkou a bez zpomalení*), do toho se motají čtyřicetihlavé organizované pěší skupiny rozdupávající stopu i manžestr v plné šíři, na cestě stohem jsem dokonce potkal skupinu exotů, kteří rozšlapávali vyšlapanou stopu v hlubokém sněhu s mančkama na nohou (fakt měli mačky! nejen nesmeky!). zlaté jizerky se svojí běžkařskou tradicí, velmi kvalitní úpravou, skromným občerstvením, neexistencí kapacitních lanovek chrlících rozdupávače a bez hřebenových ubytovacích chalup, kam se jezdí nikoli lyžovat, ale machrovat a chlastat.
*) střední krkonoše považuji za krásnou oblast ale totálně "urbanisticky" (jestli se to slovo dá takhle použít) zprasenou, že se skoro blíží limitnímu Lipnu. nechápu, že není po zásobovacích a skibusových rolbách požadováno, aby, jezdí-li po něčem, co se hrdě označuje jako krkonošská magistrála, používaly aspoň desku za rolbou a aby jezdily rychlostí neohrožující.
O posledním víkendu jsem bohužel v Jizerkách v okolí Bedřichova narazil na všechny možné nešvary ve stopě, co ostatní lyžaře ohrožují, obtěžují a kazí radost ze zážitků ve stopě. Rád bych naléhavě apeloval na seznámení se správnými zásadami pohybu na běžkařských tratích a dodržování pravidel.
Opět jednotlivci i celé skupiny nemající přehled o provozu kolem a blokující trasu na nevhodných místech. Na jednom frekventovaném místě dokonce skupina pletoucí si trať s debatním kroužkem. Klasika pěší a psi. Přesně jak zde opakovaně padlo, ještě jsou drzí a arogantní. Plus hloupé výmluvy, že přeci stopu neničí když jdou prostředkem (asi žijí v jiném vesmíru, že ještě nikdy neslyšeli o bruslení a podle jejich "logiky" to je chodník určený pro ně). Také překvapivě jeden sněžný cyklista (měl jsem za dávno vyhynulý druh). Raději bez dalšího komentáře. Pomáhá jedině odjet dále a výše, tam už na tratích panuje pohoda a klid.
Honza:
Servisovat skluznice lze buď svépomocí (zakapání rýh roztavenou plastovou tyčinkou), nebo v servisu (to samé, navíc možnost přebroušení a narytí nové struktury). Co znám, tak to umí třeba u Nyče v Liberci, nebo v LBS v Praze. Také jsem v minulosti využil a výsledek kvalitní, ovšem otázka, zda se to s ohledem na cenu vyplatí. Rovněž upozornění, že každé přebroušení ubírá materiál skluznice a tedy nelze mnohokrát opakovat. A rovněž čerstvě přebroušená skluznice je pomalejší a chvíli trvá, než se opět pořádně prosytí parafínem a zajede. Přínosy i nevýhody si pak musí zhodnotit každý sám pro sebe.
Původně jsem býval na skluznice háklivější a párkrát je nechával opravovat. Ale posléze jsem dospěl k závěru, že se mi to nevyplatí, že řešit každý škrábanec nemá smysl a než investovat do oprav, tak raději pořídit další lyže, mít jich v provozu několik, od lepších až po kameňačky, o které se již netřeba vůbec bát.
Jinak ze zkušenosti jsou rýhy ve skluznici spíš kosmetický problém (zejména ty podélné). Nejsem profi závodník a neřeším každou vteřinu. Možná že v závodě, kde hraje roli každý detail to nějaký smysl má, ale při běžném lyžování nikoli. Lyže mi pořád jedou pocitově hezky, ať jsou poškrábané či nikoli. Mnohem větší roli hraje rychlý či pomalý sníh a to jak konkrétní lyže jede na určitém typu sněhu.
Mít nové krásné nedotčené vybavení člověka akorát znervózňuje a svazuje. Po zkušenostech jsem raději přijal doktrínu, že lépe pořídit lyže použité (kvalitní model s velkou úsporou ceny proti novým), co již nějaké opotřebení mají a tudíž se o ně tolik nebojím. A než jedny, tak raději mít lyží několik (různého stadia opotřebení a vhodné pro různé podmínky).
Co se životnosti lyží týče, tak nemám dostatečné vědomosti. Tuším, že standardně to má být aspoň několik tisíc najetých km (s výjimkou vážného poškození při nehodě apod.). Takové nájezdy prakticky nemám šanci dosáhnout. Prakticky všechny své aktuální lyže jsem pořídil z druhé ruky s neznámou historií (ovšem viditelné opotřebení). Pořád ale slouží dobře a jistě řadu dalších let budou. V době mého největšího lyžařského nasazení (před 10 a více roky) jsem valnou část sezóny odjel na dvou párech (tedy řádově stovky km na jedněch lyžích za zimu). Nyní však jezdím méně a lyží současně používám více, tedy toho zas tolik nenajedou a očekávaná životnost je ještě na mnoho let dopředu. Nebojím se, že bych neměl s čím jezdit, ale spíše, že nebude na čem a kde jezdit.
Nové lyže (kvalitní, tedy vyšší modely, nižší řady mívají nekvalitní skluznice o které se nevyplácí tolik pečovat) si obecně zasluhují pravidelnou péči. Především čištění skluznice (horkým voskem či speciálním smývačem na skluzné vosky) a časté zažehlování parafínu (alespoň aplikace tekutých skluzných vosků, ale zažehlování to plně nenahradí).
Popisovaný scénář jistě zamrzí. Jediná obrana asi pouze zkušenost, znát problémová místa a dávat si bacha. Ale ani to někdy nemusí stačit. Každopádně dobré umět vhodně zhodnotit podmínky a zbytečně neriskovat nejlepší lyže, když situace na tratích není optimální. A nedat na leckteré přehnaně optimistické recenze ve stylu napadne pár čísel sněhu a hned to je (údajně) na A lyže. A i kdyby to tak dobře vypadalo na většině trasy, stačí jedno problematické místo, aby lyže došly k úhoně. Prostě základní logické pravidlo, že kvalita tratí se hodnotí podle nejhoršího místa, nikoli nejlepšího.
Ahoj, jak dlouho vám přibližně vydrží běžky a jak servisujete poškození skluznice?
Rozumím tomu, že je fajn mít nějaké B-lyže nebo C-lyže, pokud nejsou dobré podmínky. Na takových už pak nějaké škrábance neřešíte?
Koupil jsem teď nové skejty a chtěl bych o ně dobře pečovat. Trošku mě pak děsí scénář, co mě potkal na starších lyžích pár týdnů zpátky - celý super podmínky, stopy skvělé a nakonec sjezd od Valešovky na Stadion, rychlý, trošku ledovatý, ale naprosto OK ... a najednou konec a vypluhovaný led posypaný kamínky, ještě před křižovatkou se silnicí na Novou Louku. Pravou lyži jsem v podstatě odepsal. Nebyl jsem sám, kdo tam do toho tehdy vletěl.
David: Ne Kopek, ale Kopka. Předpokládám, že xxxxx měl ve své formulaci "OPS nemůže zakázat psům vstup na magistrálu (a ani Kopkovi, což mě osobně docela štve)" na mysli Jana Kopku, tedy cyklistu, který se účastnil extrémních závodů, a milovníka jízdy na sněžných kolech. Myslím, že před několika lety se řešívalo, že skupiny cyklistů nejspíš v rámci jeho kempů párkrát poničili úpravu tratí Jizerské magistrály... ale podrobnosti už si nepamatuju.
Migueli, sám si uvedl, že nejsi právník, tak se do toho prosím nezamotávej, píšeš tu bludy. Pokud tedy do toho začneme motat i honitby (což se opravdu velmi překrývá s lesy), tak jediné co jsi trefil je zákon, paragraf i výklad je naprosto špatně, takže opravuji.
Jedná se o § 10 odst.1, který uvádí: Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
A teď k tomu výkladu. Jak si můžeš všimnout, tak o vodítku v tom ustanovení není ani slovo. Důležité je "volně pobíhat" a "mimo vliv svého majitele". Pro zjednodušení to znamená, že pokud má chovatel svého psa vycvičeného a stále v dostatečné vzdálenosti, aby ho byl schopen ovládat (byť jen povely) tak takový pes je pod vlivem svého majitele a když ho myslivec picne, tak se pak při náhradě škody pěkně prohne a bude rád, když si nepůjde i sednout. Pokud by se chtěl někdo dovzdělat tak:
https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/zastreleni-psa-myslivcem-z-pohledu-trestniho-prava
V našem případě, tedy pokud má běžkař čkolisko "na volno" pár metrů od sebe, a to reaguje na jeho povely, tak je vše v souladu se zákonem. Jak k tomu přijdeme my, co nemůžeme tušit, že to čoklisko má opravdu pod dohledem a při každém setkání se třeseme jestli po nás ten hafan neskočí, už bohužel žádný zákon neřeší. Zákon na to pamatuje, teprve až se něco stane, což je trochu pozdě. Podle mě by se měl značně zpřísnit chov čoklů, obzvlášť velkých plemen, kdy by byl například povinný výcvik, pokud chci psisko kdekoliv pustit na volno, ale to je na jinou debatu...
pro xxxxx:
Kdo je Kopek ??? :)
to se mnohomluvně točíme v kruhu a všichni říkáme to samé. když se to pokusím zkrátit úplně na dřeň, potom:
1. zakázat brát s sebou do stopy psa moc nejde
2. pejskaři by měli mít soudnost
ostatně, nedomnívám se, že pejskaři jsou absolutní a jediné zlo. radři potkám 150 psů (přiměřeně ovládaných soudným člověkem) než hovada na skůtrech pásových čtyřkolkách, které ohrožují běžkaře a ničí upravované trasy s úplně jiným potenciálem. zlaté jizerky! letos krásně jezdí a upravuje Harrachovská rolba, ale co s tím ti ovádi dokážou hned po úpravě provést... ostatně, jak mě bylo tuhle vysvětleno, do krkonoš se přece nejezdí lyžovat, ale machrovat a chlastat.
Pro xxxxxx:
Tvůj tón mi přijde naprosto zbytečně konfrontační. Je to otevřená diskuze, a proto je dobře, že lidé napíší názor z více úhlů pohledu. I když se ti to třeba nelíbí.
To, co jsi odcitoval je pravda. Ale zákon dál uvádí (viz. níže), a to je potřeba také brát v úvahu. A dle mnou níže uvedeného odstavce paragrafu, je to jinak. Už to ale dál nebudu komentovat. Je to na odpovědnosti majitele psa, a toho nemám :)
Ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti
Na vlastníky psů a koček se vztahuje ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti, které jim bez výjimky zakazuje psy a kočky nechat volně pobíhat v honitbě. Pes i kočka musí být na vodítku. Možnost, aby se pes vzdálil z vlivu svého vůdce, a to jen přechodně, se týká jen psů loveckých, slepeckých, zdravotnických, vojenských a služebních.
Ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti
Na vlastníky psů a koček se vztahuje ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti, které jim bez výjimky zakazuje psy a kočky nechat volně pobíhat v honitbě. Pes i kočka musí být na vodítku. Možnost, aby se pes vzdálil z vlivu svého vůdce, a to jen přechodně, se týká jen psů loveckých, slepeckých, zdravotnických, vojenských a služebních.
Ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti:
Na vlastníky psů a koček se vztahuje ustanovení § 21 odst. 3 zákona o myslivosti, které jim bez výjimky zakazuje psy a kočky nechat volně pobíhat v honitbě. Pes i kočka musí být na vodítku. Možnost, aby se pes vzdálil z vlivu svého vůdce, a to jen přechodně, se týká jen psů loveckých, slepeckých, zdravotnických, vojenských a služebních.
Pro Ivu z Jizerek, pro Partyzána a pro Miguela.
Trochu jsem nepochopil konstatování Ivy z Jizerek: „Pro xxxxx. Nevím, jak se můj původní věcný příspěvek mohl dostat na tak osobní úroveň.“ Prostě jsem tam tu osobní rovinu nenašel. Vy jste ve svém komentáři ze 3.2. napsala: „trochu mi příspěvek od ryze anonymního xxxxx pokazil dnešní ráno“, já nepochopil, zda to zkažené ráno bylo způsobeno obsahem příspěvku, nebo tím, že ho psal nějaký anonym. V reakci jsem se snažil poukázat na to, že vlastně skoro všichni přispěvatelé tohoto fóra jsou anonymové (a nehodnotil jsem to ani pozitivně, ani o negativně). Otevřel jsem si Váš profil (což může každý) a podle tohoto vzoru se i já „představil“, s výjimkou, abych nestrašil lidi, jsem neuvedl konkrétní věk (docela hrůza). Opravdu tomu nerozumím.
K vlastnímu obsahu:
1.Váš první post byl opravdu věcný, korektně napsaný a slušný, upozornila jste na odcizenou tabuli a informaci poskytla pro možnou nápravu. Zcizenou tabuli jsem neviděl a proto jsem nevěděl, zda tam byl natvrdo zákaz, nebo sdělení typu: děkujeme, že do stopy neberete svoje miláčky,...
2. Považoval jsem to za dost důležité a proto jsem reagoval. Pozor, všimněte si, že hned v úvodu jsem sdělil: „Rozhodně si nemyslím, že psi patří na trať Jizerské magistrály, je to o ohleduplnosti a zvážení situace“. Tedy máme docela shodné názory na ty psy ve stopě, o to více nerozumím té „osobní rovině“. Kdybych věděl, jaká se kolem toho rozvine diskuze, další obsah, kde jsem se snažil vysvětlit, že na zákaz vstupu psů do lesa nemá OPS právo, bych napsal mnohem přesněji a formuloval bych to asi lépe - nic to nemění fakt, že lyžování se odehrává na lesních cestách (no tak s výjimkou staďáku v Béďově a sjezdu z Mořiny k Pyramidě). Lesní zákon a zákon o myslivost a zákon o ochraně přírody a krajiny prostě platí a OPS musí každý rok jednat s majitelem lesních pozemků (v tomto případě stát, jehož zájmy hájí státní podnik Lesy České republiky) a s AOPK ČR - RP Liberecko (trochu lidově a už nikoliv věcně správně - S CHKO Jizerské hory). Ta zase hájí zájmy ochrany přírody (ten jejich tetřívek a tak). Jednání to určitě nejsou jednoduchá (když je tolik hráčů a tolik různých zájmů, navíc vyfutrovaných zákony), ale je třeba konstatovat, že dohodnutý kompromis je pro lyžaře moc dobrý a OPSce za to patří dík.
3. Jsem rád, že Partyzán můj neumělý právní výklad odsouhlasil a doplnil. Děkuji ryze anonymnímu Partyzánovi.
4. Vaše polemika (Ivo) o rozdílu mezi územím v CHKO a mimo CHKO byla nesprávná a jenom jsem ji krátce opravil - věcně a korektně. Moje osobní historka s nezkušenými lyžaři, kteří zablokovali cestu pod sjezdem nebyla obhajoba psů, ale konstatování, že průšvih se může stát i bez psů.
5. Píšete (Iva): Snad se shodneme, že vodit psy na lyžařskou magistrálu ať už na špagátu nebo bez něj není rozumné a ani příliš ohleduplné. Tečka. Ano, to už jsem celkem jasně napsal už při svém prvním vstupu a nechtěl jsem už na to reagovat, tedy taky asi tečka. Nemám ambici mít vždy poslední slovo
6. Ale dnes do toho symbolicky hodil vidle Miguel: „Zkusil jsem pohledat jen zběžně přes google, a to, že může být pes v lese na volno, bych vůbec jednoznačně netvrdil“. Na to, že v závěru píše, že není právník a je to jen jeho názor, je to docela odvážné tvrzení. Takže prosím fakta: Zákon č.449/2001 Sb. o myslivosti v § 10. (povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků), v odstavci (1) uvádí - Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
Podtrhuji „mimo vliv“. Což neznamená na vodítku ale pod přímým vlivem svého majitele nebo vedoucího - tedy reaguje na zavolání, elektrošok,... Tedy pokud je pes vycvičen, nehoní zvěř a na zavolání se vrací k pánovi, je to v pořádku. Pravověrní myslivci budou mít hlasité poznámky, jenom podotýkám, že mám myslivecké zkoušky, které mě dokonce kvalifikují k výkonu funkce mysliveckého hospodáře, ale myslivostí se nezabývám - raději lyžuji.
Co jsou honební a nehonební pozemky definuje zákon o myslivosti už v § 2 - je to docela delší a trochu šroubované, ale vycházejme z toho, že kompletní Jizerskohorská magistrála se nachází na honebních pozemcích (pokud je nějaká výjimka, nejsou to procenta, ale promile).
Takže bez nějakých pochybností, pes na lesní cestě (tedy v lese) může pobíhat bez vodítka volně, pokud je pod vlivem svého pána (tedy reaguje na jeho přivolání - nejenom akustické).
Jen historická vsuvka a paralela - za bolševika, když byla v Krkonoších na hřebenech vichřice a lavinovka na nejvyšším stupni, Horská služba vydala zákaz hřebenových tůr. Dnes, i za těchto podmínek, může vydat pouze doporučení tam nechodit, ale na zákaz nemá v zákoně zmocnění (a vůbec si nemyslím, že je to dobře, zvláště s ohledem na to, že tam pak musí jít někoho zachraňovat a vystavovat velkému riziku). Přirovnání pochopitelně trochu kulhá, ale OPS nemůže zakázat psům vstup na magistrálu (a ani Kopkovi, což mě osobně docela štve), protože na to nemá ze zákona právo. Může jen apelovat na ohleduplnost. Takový Honza 19498 svoje tibetské dogy (jestli je ještě má) na lyže nebere a v létě je má na provázku.
sportu zdar a lyžím zvlášť
xxxxxxxxx
Sám psa nemám. Pokud pes neběží ve stopě a nemotá se, tak mi nevadí, Nicméně člověk nemá křišťálovou kouli, a riziko jeho přítomnost, zvlášť pak ve sjezdech a nepřehledných místech, určitě představuje. Zkusil jsem pohledat jen zběžně přes google, a to, že může být pes v lese na volno, bych vůbec jednoznačně netvrdil. Co jsem našel, tak dle zákona o myslivosti, tak kdekoliv, kde je pozemek honitbou, pes být na volno nesmí. Vyjma nějakých psů slepeckých, loveckých a dalších pár vyjímek. Tedy pokud si majitel není jistý, jestli pozemek není zároveň honitbou (a ta je, jak se mi to z popisu jeví, skoro všude mimo zastavěných oblastí), tak vystavuje psa dokonce riziku usmrcení myslivcem - pokud bude honit zvěř apod. Nejsem právník, ale myslím, že vyjádření, že pes může být všude volně, je velmi zavádějící. Nejsem právník, a to je jen můj názor.
Ivo, na tom, že vodit psy do stopy není nejlepší nápad se asi shodne většina běžkařů. Ale ani díky této naší shodě ti čokli ze stopy nezmizí, protože jim to není jak zakázat. A proto, než se nad tím do konce života vztekat, je lepší to akceptovat a snažit se čoklaře trochu dovzdělat, aby to ve stopě nebyl úplný cirkus.
Jano, proč píšete na běžkařský web ty vaše zapšklé příspěvky proti Honzovi, když evidentně žádná běžkařka nejste, kdybyste totiž byla, Honzu byste na tratích občas potkávala jako my a viděla byste na vlastní oči, že si nevymýšlí. Každého zdraví a když zastaví, prohodí i pár slov. Je to borec, ne jako vy, dle "vnuček" zřejmě závistivá stará tlustá madam. Vyberte si prosím jiný web, nejlépe nějaký důchodcovský. Já dnes na běžkách bohužel nebyla, ale byli jsem na sjezdovce v Pasekách a podle toho, jaké to tam bylo, věřím, že podmínky byly v Jizerkách přesně takové, jaké Honza popisuje. Kupte si běžky, vyražte do stopy a třeba budete mít štěstí a Honzu také potkáte.
(obsah příspěvku porušujícího pravidla byl administrátorem odstraněn)
Pro xxxxx. Nevím, jak se můj původní věcný příspěvek mohl dostat na tak osobní úroveň. Samozřejmě vím, že všichni přispěvatelé jsou anonym a samozřejmě vím, že úraz na magistrále hrozí i bez psů. Není ale třeba zvyšovat riziko úrazů jejich přítomností. Snad se shodneme, že vodit psy na lyžařskou magistrálu ať už na špagátu nebo bez něj není rozumné a ani příliš ohleduplné. Tečka.
Dobrý den, nevíte zda je ještě pěkný sníh u Jizerskohorských bučin? Konkrétně v oblasti u Weberova kříže kolem Nové poutní cesty nebo v podobně vypadající oblasti? Předen díky za tip.:)
jojo, psy jsou mor. tuhle jsem se vracel vyjetý z běžek, těšil jsem se na kamna a na grog, a sto padesát metrů před chalupou mě skočila do cesty sousedovic čuba (boxerka), donutila mě zastavit, a skoro půl hodiny jsem ji musel hladit po hřbetě a drbat za ušima, než mě nechala odejít.
Milá Ivo z Jizerek (to není ironie), především k Vašemu komentáři „ryze anonymní xxxx“.
Možná vaše okolí ví, kdo se skrývá za zaregistrovaným jménem „Iva z Jizerek“, jsou tam dokonce i nějaké indicie (ročník,....), ale kromě vaší bubliny jste pro mě a možná spoustu dalších úplně stejně anonymní, jen to trochu lépe zní. Stejně nevím, kdo se pod tím skrývá (zda vůbec „Iva“), stejně anonymní pro mě je přezdívka (????) partyzán - to je konstatování, nikoliv výčitka) a další, kteří uvádí jen křestní jména, o nichž člověk jen tuší, zda jsou správná. Ostatně i Honza 1949 byl pro mě jenom Honzou, dokud jsem si o něm nepřečetl náhodně článek v eMontáně. Jasně, mohl jsem napsat nějaké vymyšlené jméno, nebo se třeba podepsat Waldemar M., ale nejvhodnější mi přišlo naznačit, že úmyslně nechci uvést svoje plné jméno. V Jizerkách jsem rovněž doma, nejsem závoďák, jsem už taky dědeček a jezdím na běžkách, sjezdovkách i skialpech. Závodně nikoliv a taky mi to už moc nejde jako dříve a ročník jsem mírně starší než Vy. V mém příspěvku jsem nikoho neurážel, bylo to (alespoň podle mého názoru) věcné a v tomto případě mi ani anonymní podepsání nepřipadalo divoké (možná by se více řešilo moje osoba, než názor).
Jsem rád, že můj názor „partyzán“ podpořil, zjevně se v problematice orientuje, byť bych v úplných drobnostech s ním vedl polemiku (ale určitě nikoliv na tomto fóru), a nebylo vhodné do textu vkládat citace zákonů, ostatně psané takovou „právnickou řečí“, že by tomu někdo nerozuměl.
Píšete: „Asi bych ale polemizovala s tím, že nemusí být pes v lese na vodítku, když se jedná o CHKO“. S tím bych já nepolemizoval vůbec, z hlediska lesního zákona prostě v lese na vodítku být nemusí, jak správně uvádí „partyzán“, musí být pod kontrolou - byť to trochu gumový pojem je (teď se asi myslivci významně ošívají a mají hlasité poznámky - neřeším) a je úplně jedno, zda je to v CHKO, nebo v lese mimo CHKO (Národní parky sem prosím raději teď netahejme).
Můj nejhorší zážitek z této sezony - jedu od Smědavy na Souš a v tom sjezdovém esíčku v ledové stopě se nechám unést a neplužím. A protože ta ledová stopa dobře vede, celkem to bez problémů ustojím. Dole na dojezdu stojí skupina asi sedmi lidí, přes celou silnici, včetně obou stop pro klasiku. Už z dálky hulákám pozor, bacha, protože v té rychlosti už si nejsem jistý, že bych ustál vystoupení z jedné stopy a připlužení a navíc očekávám, že je napadne mi uhnout. Ano, toho co stál přímo ve stopě to napadlo, ale k mému údivu tam dva další zase začali vstupovat. To už jsem skoro u nich a na žádnou reakci se nezmůžu, jen zoufale volám - spíše pro sebe „to nedám, to nedám“ a kleju „ku....“. Nakonec to nějak vyšlo, ani nevím jak, přejel jsem asi přes tři páry lyží a ustál to. Hm, a kde je v této historce pes?
Velmi přátelsky zdravím
xxxxx
Ahoj lidi, hledám startovní místo nebo startovní číslo na Jizerskou Padesátku . Možné je 25 km nebo také pro 50 km. Platím převodem na účet.
Ahoj Volker Jehmlich
Už se moc nechci k tématu vracet, ale asi jste Partyzáne nečetl pozorně mou zprávu. Ta příhoda, které jsem byla svědkem, nebyla žádná argumentace, stalo se to na Hraniční a pes na špagátu (nejspíš to nebylo vodítko, ale nějaký úvazek) běhal nečekaně z jedné strany na druhou, takže se stane celkem snadno, že na takovém místě nemá lyžař kam uhnout (určitě víte, jak tam ten sjezd vypadá). Pokud potkáte jiného lyžaře, tak ten neuhýbá ze strany na stranu a zase zpátky. A volat ze stop PČR vidím jako utopii.
Ivo, záleží jak to těm lidem vysvětlujete. Z kontextu jsem pochopil tak, že jim tvrdíte, že psi do stopy nesmí. To je ale nesmyl, jak jsem popsal níže (i když s tím třeba sám vnitřně nesouhlasím a jsem na nevychované čokly extrémně vysazený). Ale bohužel je jedno co si myslím já, podstatné je co říká zákon. Takže zpět k jádru pudla, pes ve stopě musí být vychovaný a plně pod kontrolou svého vlastníka. Na druhou stranu i běžkař si musí počínat tak, aby nikoho neohrozil včetně sebe. Argumentovat tím, že běžkař už z dálky vidí psisko co se motá po trati a proto nemá kam uhnout a spadne, je nesmyl. V takovém případě jel jako prase a kdyby se mu tam válel např. jiný spadený běžkař, tak je na zemi taky a ještě bude odpovědný za ujmu co způsobí, asi jako když na sjezdovce smetete spádného sjezdaře. A právě tady má člověk zastavit, pochválit majiteli jak má hezkého pejska a vysvětlit mu, že by bylo lepší jet točit kolečka někam na louku, než se ten jeho Puňta naučí běhat tak, aby se nemotal po trase. Horší jsou situace, kdy se psisko tváří jako vychované, ale v poslední chvíli vletí člověku pod nohy (taky se mi stalo). Tady už není o čem a je jasně odpovědný majitel čokla. Pak je třeba se chovat v podstatě jako při dopravní nehodě. Vyměnit si kontakty, zajistit svědky a pokud čkolař nespolupracuje tak klidně volat PČR.
Děkuji za zastání od Redakce, trochu mi příspěvek od ryze anonymního xxxxx pokazil dnešní ráno. Jinak chápu a rozumím pohledu právníka. Asi bych ale polemizovala s tím, že nemusí být pes v lese na vodítku, když se jedná o CHKO. Ovšem úraz hrozí tak jako tak. Lyžař jede s kopce a před ním uhýbá pes na vodítku sem a tam a zase zpátky, lyžař (zkušený) nemá kam uhnout, spadne a zlomí si palec na ruce, majitel psa se ani neomluví, nezeptá, zda je lyžař v pořádku a uhání dál. Toho jsem byla svědkem. S tím se nic nenadělá, těžko můžete majitele psa identifikovat, když on sám se k ničemu nemá. Z toho důvodu je opravdu třeba vysvětlovat, což my děláme, i když je takových lidí málo, jak píše Partyzán. Když se o to člověk snaží, tak se se zlou potáže nebo mu řeknou, že žádnou ceduli neviděli. Takže z mého pohledu cedule pomáhají. Děkuji všem ohleduplným, kteří nechávají své pejsky doma a venčí je mimo lyžařskou magistrálu. Kdyby na to nikdo nebral ohled, pak by bylo na magistrále přibližně stejně psů, jako lyžařů a to bychom asi nechtěli.