Mísečky - Vrbatka - Česká budka - Sněžné jámy a zpět.
Na Mísečkách je opravdu teplo, teploměry i ve stínu přes den přesahují +10 stupňů a v noci někdy ani neklesnou pod nulu. Sněhu je tu spousta a ubývá pomalu. Zítra (v úterý) to bude asi podobné.
Na slunečných cestách kolem Míseček přes den sníh měkne v pomalý firn. Ve stínu (a po ránu všude) je to umrzlé. Tam, kde Slunce nezasvítí po celý den, jsou cesty tvrdé, ale ne ledovaté a je na nich příjemná hrabanka.
Cesty na hřebenech jsou tvrdší, nikde to zatím nešlo do hlubokého firnu - spíš leďák nebo tvrdý ujetý sníh s hrabankou. Po okolních pláních se dá pěkně bruslit (hlavně dolů je to krása), ale na hraničním hřebeni a v dolících sníh měkne a lyže se do něj občas zaříznou.
Silnice na Vrbatku je široce projetá, ráno v horních partiích trochu leďák, ale nic nebezpečného. Odpoledne už byla pokrytá slabou vrstvou firnu (viz foto 3), ve kterém se dalo brzdit. Spodní polovina cesty má firnu víc a je až pomalá. .
Cesta z Vrbatky ke Čtyřem pánům je nejlépe upravená, je tam i pevná stopa (viz foto 2), ve které to odpoledne kupodivu drželo na klasiku. Od Čtyř pánů dál jsou cesty ulízané (viz foto 1), občas zdupané pěšáky, většinou pokryté firnovou hrabankou, ve které namazané lyže trochu drží.
Hraniční hřeben je klasicky nejhorší, udupadný skoro leďák, hrabanky málo, lyže podkluzují. Dolů se dá jet po pláních, ale jede to pěkně rychle a při zatáčení se to zařezává.
Mazali jsme gumu (KR30), na to corn violet (KR40) a do toho trochu univerzálu (K22N). Celkem to drželo, ale co jsme nezažehlili, rychle se sjelo (pomohlo před kopcem znovu přimazat univerzál). Jen na hraničním hřebeni nedrželo nic.
Lidí bylo celkem dost, ale dalo se mezi nimi prokličkovat. Labská bouda je celou zimu zavřená, ale na Vrbatce měli otevřeno a trochu rozšířili nabídku jídel (i když ceny jsou už skoro stejné jako byly na Labské).