Stožec a okolí: méně známá Šumava

Stožecko v jihovýchodní části Šumavy zůstává stranou pozornosti většiny lyžařů. Je pravda, že častěji bojuje s nedostatkem sněhu. Když ale přijde bohatší zima, míst s tolika různorodými možnostmi výletů na běžkách v ČR moc nenajdete.

Upozornění na úvod: Přestože se nacházíte na webu, jehož hlavním účelem je sdílení zpráv o aktuálních podmínkách pro lyžování, tento článek patří do jeho dlouhodobé části a nevěnuje se aktuální sněhové situaci.

Základ článku sepsal lyžař Zbyněk po týdenní dovolené ve Stožci v roce 2017 a něco doplnil zakladetel KamZaSněhem.cz Martin na základě zkušeností z několika dávných pobytů v těchto místech. Článek od té doby čekal na vydání z části kvůli kdysi existujícím omezením KamZaSněhem.cz, z části kvůli limitovaným možnostem lyžování v těchto místech během posledních sezón. Snad bude článek přínosem i přesto, že je zveřejněn v době, kdy zde sice sníh leží a trasy se upravují, ale část tipů nelze využít kvůli nedostupnosti ubytovacích služeb či zamezenému přejíždění na lyžích do Německa. Ale časem snad bude možné poslední věty smazat...

Kam vyrazit ze Stožce

Co do množství tras má Stožec opravdu výbornou pozici, srovnatelnou snad jen s Kvildou a Jizerkou v Jizerských horách. Jezdit se dá všemi směry bez nutnosti měnit výchozí místo po celý týden. V Novém Údolí se pak dá navázat na stopy v Německu. Plusem je i možnost využití vlaku, který jezdí po trase Nové Údolí - Stožec - Nová Pec. Taková podpora jinde na Šumavě chybí, snad vyjma autobusové linky Železná Ruda - Prášily - Hartmanice. Též se mi líbil "obchvat" Stožce, kdy lze objet horní polovinu vesnice v upravené stopě (s jedním nebo dvěma přenášeními přes silnici).

Co se týká samotných stop, tak byly ve slušné kvalitě srovnatelné s jinými i známějšími lokalitami. Někde (častěji) jsou frézované dvě stopy na klasiku, jinde jedna stopa + pás na bruslení (zřejmě záleží, která rolba upravuje). Pás na bruslení mně někde přišel úzký (pro jízdu do kopce). Stopy nebyly nikde poničené čtyřkolkami, skútry nebo rozdupané od koní, pouze v některých případech pás na bruslení pošlapaný od pěších výletníků.

Profil tratí je pestrý. Najdou se tu krátká prudká i táhlejší stoupání stejně jako rovinky např. kolem Schwarzenberského kanálu nebo vděčná trasa Stožec - Volary. I krajinářsky je to oblast zajímavá. Střídají se lesy a louky, ve východní části převažují lesnaté partie. Další výhodou je málo lidí. V neděli jsme potkali tak 50, 60 běžkařů, ve všedních dnech během dovolené na přelomu ledna a února jen kolem deseti a jednou dokonce vůbec nikoho.

Pro ty, kteří chtějí spíš trénovat, se kolem Stožce na loukách upravovaly tři malé okruhy. Jeden je hned u vesnice za hřištěm (cca 1-1,5 km), další menší cestou k Ministerce/Černému kříži a poslední podél silnice na České Žleby (1-2 km). Kolečka byla upravená na klasiku i bruslení.

Minusem Stožecka jsou díky srážkovému stínu a nižší nadmořské výšce (Stožec leží lehce pod 800 m, nejvýše položené Plešné jezero1090 metrů nad mořem) horší sněhové podmínky, což je pro běžkování zásadní. Riziko, že tu sníh v zimě nebude, je reálné. Přesto si myslím, že takhle lokalita za vícedenní návštěvu stojí.

"Tajemné" sousední Německo

Jak je již výše zmíněno, za hranicemi v Německu se nachází množství dalších běžkařských tratí (jakkoliv pro rok 2021 jsou dostupné složitě). Hranice se nejčastěji překonávají na přechodu Nové Údolí - Haidmühle, ale dá se použít i přechod MlakaBischofsreut. Přesné informace o lyžování v těchto místech se hledají těžko, jak ostatně ukazuje i tato diskuze.

Martin: Koukám na mapy.cz, že v německém Haidmühle určitě nemají všechny trasy. (Jedním z důkazů popis a mapka výletu na Bílé Stopě, kde je popisována i níže diskutovaná trasa podél hranic.)

Zbyněk: My jeli jen trasu podél hranic, ale několikrát z ní odbočovaly stopy do vnitrozemí. Podle směrovníků šlo o zřejmě na sebe navazující okruhy. Mapy jsem si nikde nevšiml. Zde bylo upravené i na bruslení (příhraniční trasa jen na klasiku). Trochu minusem cesty Nové Údolí - Haidmühle - Mlaka je, že nikde nejsou ukazatele na ČR. Jeli jsme tedy intuitivně a tlačili se na rozcestích vpravo. Např v Haidmuhle se musí asi 200 metrů po silnici (stopa, co logicky pokračovala hned za silnicí, vedla do vnitrozemí. U Bischofsreutu byla orientace nejhorší, naštěstí nějaká dobrá duše na správné ukazatele dopsala ručně CZ, jinak bychom se tam asi zamotali.

Martin: Je to tak, v Haidmühle jsou okruhy. U Bischofsreutu resp. Philippsreutu jsme se tehdy taky skoro ztratili. Koukám, že na webu Haidmühle se sice objevují aktuality o úpravě tratí, ale o plánku tratí píší pouze to, že dá se získat v infocentru. ... Doplnění po 4 letech: Na jedné divně přeložené stránce jsem nakonec plánek okruhů v Haidmühle našel (je třeba kliknout na první mapku).

Kde hledat aktuální informace