Na běžky okolo Černé a Světlé hory

Nejvýše položené upravované běžecké tratě v Krkonoších. Často jedno z prvních míst, kde se dá lyžovat. Zároveň na krkonošské poměry asi největší jistotu pravidelné úpravy pro běžkaře. To vše najdeme na Černé hoře.

Se svými 1299 metry nad mořem Černá hora mezi nejvyšší vrcholy Krkonoš nepatří. Jenže lyžování v nejvyšších partiích Krkonoš přináší jiné krásy, než jiždu ve strojově upravovaných stopách. Na pár místech sice rolby vyjíždí výše a mohou cestu pro běžkaře i pěkně upravit, ale míří sem primárně za jiným účelem. Pravidelně upravované tratě se nacházejí nejvýše právě na Černé hoře.

I díky své nadmořské výšce bývá Černá hora v některých letech (jako třeba v prosinci 2019) jedním z prvních míst, kde se dá slušně lyžovat. Stejně tak zde často vydrží sníh dlouho do jara. To tedy platí spíše pro výše položené tratě, v úsecích pod 1000 m to se sněhem už tak slavné nebývá.

V Krkonoších vládne spíš sjezdové lyžování, zatímco úprava tratí pro běžkaře bývá někdy neodhadnutelná. Jistě se najdou místa, kde se upravují běžecké tratě v některých obdobích častěji - tím myslím zejména závodní okruhy na Mísečkách - ale přijde mi, že na Černé hoře upravují tratě běžkařům celkem pravidelně v průběhu celé sezóny a bývají tedy v Krkonoších největší jistotou.

Kde zaparkovat

Lyžaři, kteří přijedou pod Černou horu na běžky na jeden den, si mohou vybrat ze dvou základních variant

  • nastoupit na lyže u parkoviště u Hoffmanek (= Hoffmanovy boudy), které se nachází v sedle na silnici mezi Černým Dolem a Janskými Lázněmi, poblíž Stezky korunami stromů. Parkoviště je rozlehlé, v prosinci 2019 se zde platilo 70 Kč na den. Běžky se typicky dají nasadit 350 metrů od parkoviště na silničce stoupající na Černou horu - krátká strmá spojka po louce a následně lesem nad Hoffmanovou boudou totiž většinou sjízdná nebývá. Hoffmanky leží v nadmořské výšce 790 metrů. Z toho plyne, že na vrchol Černé hory je třeba vystoupat přes 500 výškových metrů. A zároveň to, že ne vždy zde bývá dostatek sněhu, o čemž se někdy dá dozvědět ze zpráv od lyžařů.
  • nechat se vyvézt lanovkou. Až nahoru do výšky 1250 metrů pod plochý vrchol Černé hory vás vyveze kabinová lanovka Černohorský Express z centrálního parkoviště v Janských Lázních. Jednosměrné jízdné stojí 200 Kč, obousměrné 250 Kč. Teoretickou alternativou může být i použití sedačkové lanovky Hoffmanky Express, která začíná kousek od Hoffmanek. Ta končí těsně pod 1100 m n.m. a jízda nahoru je levnější (na webu skiareálu uvedena není, u pokladny se psalo 120 Kč). Kam se touto lanovkou dostanete, je nejlíp vidět na mapce sjezdovek skiareálu Černá hora. Ale její použitelnost v praxi je otazníkem, v ceníku na webu skiareálu je poznámka "Přeprava peších, běžkařů a sáňkařů pouze na kabinkové lanovce Černohorský Express".

Na obě zmíněná parkoviště se dá přijet i autobusem veřejné dopravy. V Janských Lázních je jednodenním návštěvníkům povoleno parkovat jen na oficiálních parkovištích, takže další možnosti parkování už jsou jen ve vzdálenějších obcích, z nichž se dá na tratě okolo Černé hory za dobrých sněhových podmínek také dostat. Ale z Horního Maršova, Černého Dolu či Pece pod Sněžkou je to sem výrazně dál a mnohem víc do kopce.

Kde se ubytovat

Okolí Černé hory nabízí široký výběr ubytovacích zařízení. Některá jako například Černá bouda se nachází kousek pod vrcholem, přímo na upravovaných běžeckých tratích. Dole v Janských Lázních je možností ještě víc, vybírat můžete třeba na Skrz.cz na stránce pro Janské Lázně (včetně okolí vrcholu Černé hory). Velmi dobrý přístup k tratím na Černé hoře je ale i z druhé strany. Lyžaři ubytovaní v některé boudě na Lučinách (a že jich tam stojí hodně) navíc mají větší výběr - mohou zamířit jak na Černou horu, tak na trasy druhým směrem. Na Černou horu to nemají daleko ani lyžaři ubytovaní v hotelech, penzionech a chatách níže v Peci pod Sněžkou.

Běžecké tratě v okolí Černé hory

O úpravu tratí se stará skiareál Černá hora. Na jeho webu se nachází následující členění tratí na oblastí procházející Krkonošskou magistrálu, 3 okruhy (Velký okruh Černá hora, Malý okruh Černá hora, Okruh Světlá hora) a 2 trasy, které jsou spíše spojkami. Někteří lyžaři nahlížejí na zmíněné okruhy trochu jinak, tak zkusíme tyto pohledy zkombinovat.

Malý okruh Černá hora

4 kilometry dlouhý okruh se skládá z několika velmi odlišných úseků. Několik z nich patří mezi místa, která mohou být mezi prvními upravenými v celé ČR:

  • 1 km dlouhý úsek od torza Sokolské boudy na západ po slepé svážnici se nachází ve výšce cca 1250 metrů nad mořem, vede po zvlněné ale téměř vrstevnicové cestě = ideální místo pro první upravenou trať ve chvíli, kdy sněží jen v nejvyšších polohách,
  • naopak další cca kilometrový úsek od konce slepé svážnice na sever směrem ke Krkonošské magistrále vede po jakémsi lesním průseku. Aby se dal upravit, musí napadnout mnohem více sněhu. Začíná celkem prudkým stoupáním (v opačném směru tedy strmějším sjezdem),
  • následuje něco přes 500 metrů společných s Velkým okruhem Černá hora po Krkonošské magistrále. K němu se ještě dostaneme,
  • úsek mezi rozcestím pod Černou boudou a rozcestím u kiosku U staré lanovky je dostatečně strmý na to, aby tudy mohli přejíždět sjezdaři do skiareálu Pec, občas tudy projíždí zásobovací rolby, prochází pěší = úsek je to upravovaný, ale neslouží pouze běžkařům
  • do výčtu patří ještě smyčka vedoucí k horní stanici lanovky Černohorský Express

Na mapce na webu skiareálu není vůbec vyznačen úsek, který na trasu tohoto okruhu nepatří, ale dotýká se ho a často bývá upravován. Skoro 500 metrů dlouhá cesta od Kiosku U staré lanovky k vysílači na vrcholu Černé hory je tou vůbec nejvýše položenou trasou, po které se zde dá lyžovat.

Vrchol Černé hory na běžkách (z března 2017)


Velký okruh Černá hora

Některým částem tohoto 11 km dlouhého okruhu se nevyhnou lyžaři, kteří nastupují na běžky u Hoffmanek. V jeho nejnižším bodě v nadmořské výšce 950 m zatáčí asfaltka směřující na vrchol Černé hory ostře doprava a odtud si lyžař může vybrat:

  • Trasu přes Zrcadlovky obvykle volím na začátku výletu, nikoliv při návratu. Úsek mezi zatáčkou a Zrcadlovkami totiž patří mezi ty, kde je riziko poškrábání lyží za horších sněhových podmínek při sjezdu nejvyšší, také tam cestu kříží několik potůčků. Zatímco směrem nahoru bývá v pohodě. Za Zrcadlovkami pak následuje úsek s pěknými výhledy. Ty si lyžař vychutná lépe při stoupání, které je navíc mírnější než po Černohorské silnici,
  • naopak Černohorskou silnici si většinou vybírám při návratu. Upravena bývá častěji a při sjezdu nevadí, že zde nezřídka chybí stopa na klasiku. I kvůli několika křížením se sjezdovkami a krátkému úseku společnému se sáňkařskou dráhou tuto cestu považuji jen za spojku k atraktivnějšími místům. Okruh nevede k vrcholu Černé hory - při stoupání se po druhém křížení sjezdovky Anděl sáňkařská dráha opustí, sjezdovka překříží potřetí a kousek poté následuje křížení s poslední sjezdovkou jménem Černohorská, to už jsme ve výšce 1180 m,
  • následuje lyžařsky nejatraktivnější úsek celého okruhu. Čtyři kilometry dlouhý úsek ve výšce 1150 - 1250 m n.m. je z větší části společný s Krkonošskou lyžařskou magistrálou. Díky nadmořské výšce patří mezi ty, kde se dá nejlépe lyžovat v okrajových částech sezóny, ale mezi ty nejčastěji upravované patří samozřejmě i v sezóně.

Někteří milovníci delších výletů využívají úseky tohoto okruhu jako spojku na trasy "hlouběji v horách". Z rozcestí, kde okruh odbočuje z magistrály směrem na Zrcadlovky, se dá po magistrále samozřejmě pokračovat dál. Minimálně ke Kolínské boudě zajíždí rolba z Černé hory, takže tento úsek bývá upraven zpravidla podobně, jako předchozí zmíněné.

Ale i další pokračování nabízí lyžování v nadmořské výšce nad 1000 metrů a zpravidla dost sněhu, i když zde už úprava není takovou jistotou, jako v oblasti Černé hory. Po Krkonošské magistrále se odtud dá dojet třeba až na Pláně nad Špindlerovým Mlýnem, nebo jinou cestou po neupravovaných trasách na Luční boudu a ke Sněžce. Ale popis těchto tras by byl na další článek...

Okruh Světlá hora

Světlou horu objíždí nejdelší z okruhů. Měří 14 kilometrů a patří mezi mé oblíbené i z důvodu, že sem nejezdí tolik lyžařů. Při horších sněhových podmínkách však nemusí být vhodnou trasu, zejména kvůli nejníže položenému úseku u Krausových bud (pod 950 m n.m.).

Následující video ukazuje, jak okruh Světlá hora vypadal koncem prosince 2014. Z trasy naklikané na zimní mapě je zřejmé, že do videa se dostaly i některé z úseků popsaných již dříve. Video začíná sjezdem od Černé boudy na rozcestí pod Černou boudou na trase Malého okruhu Černá hora.

Okruh Světlá hora je na videu zaznamenán při projetí po směru hodinových ručiček. Hned na začátku nás tedy čekal sjezd zakončený obávaným padákem jménem Václavák. Tam se dá spadnout velmi jednoduše. 

Těsně pod Václavákem se odpojuje okruh Světlá hora směrem doprava a brzy začíná další, tentokrát už výrazně pozvolnější sjezd až ke křižovatce Pěticestí. Zde je možné si cestu zkrátit po víceméně rovné a také upravované Thámově cestě směrem na jihovýchod, ale trasa okruhu Světlá hora zahýbá ostře na jihozápad a dále klesá. Mineme Thámovy boudy, za dobrého počasí si můžeme vychutnat výhledy na louky, sjezdovky a chaty na druhé straně Javořího dolu, a dojedeme až na louku, kde se nacházejí Vlašské boudy neboli Valšovky.

Z Valšovek se začíná opět stoupat, po čase se napojí zkratka Thámovou cestou (která nabízí i možnost návratu, pokud se nám po trase okruhu Světlá hora pokračovat nechce) a stoupání končí až u vrcholu Signál. Zde přichází další sjezd. Nejprve docela pozvolný, až před Krausovými boudami si většina lyžařů raději vystoupí ze stopy.

Krausovy boudy v nadmořské výšce 945 metrů jsou nejníže položeným místem celého okruhu a tím pádem asi i místem, kde jsou většinou sněhové podmínky nejhorší. Alespoň v našem případě to tak bylo. Úsek odtud přes Pardubické boudy byl při natáčení videa jedinou částí okruhu, která nemohla být kvůli nedostatku sněhu upravena dokonale.

Okruh Světlá hora na videu končí kus nad Pardubickými boudami. Poslední záběry jsou z běžecké trati vedoucí ke sjezdovce Černohorská, která je součástí Velkého okruhu Černá hora. Jak už je psáno výše, tento úsek patřívá mezi nejlépe upravované.

Kde hledat informace o aktuálních podmínkách?

Podobně jako na většině míst v Krkonoších, ucelený informační servis o stavu běžkařských tratí nenajdete. Kam má smysl koukat: