Bedřichov a Jizerská magistrála: zpráva z 28.2.

Moderním nešvarem z Oldřichova (díky Šimi za motivační odpověď na můj dotaz) na Závory, pak Gregorák, Hřebínek, Máří, Smědava, Protrženka, Knajpa, Kristiánov, Vládní, Olivetská a sjezd do Oldřichova.
Lidí vzhledem k supr podmínkám nečekaně málo, klasici a bruslaři k sobě ohleduplní, tratě parádní (kromě úseků, co popíšu níže) jak na skate tak na klasiku (alespoň podle mých měřítek). Počasí naprostý luxus. Nechápu místní stěžování si a házení špíny kolem sebe. Já měl nádherný den a lidi kolem mě vypadali podobně. I jsem s někym občas prohodil pár slov a všichni byli z podmínek a počasí nadšení. Doporučuji vyrazit a užívat krásu zimních slunečných hor, o víkendu má zase sněžit.
Dole v Oldřichově řádili lesáce (první pruda je už na parkovišti, jehož už tak malou plochu složené klády zmenšily o třetinu), první kilák je dle stop od traktorů trochu vypluhovaný a trochu rozjěžděný, je to hodně nízko (400 m), takže tam ani před tím nebylo sněhu moc, i když ve dvě odpoledne bylo na parkovišti 0°C a v sedm večer -7, takže mi něco říká, že počasí za nedostatek sněhu nemůže. Měl jsem A lyže, takže jsem tuhle část: https://mapy.cz/s/gehapesefa nesl radši pěšky, na B bych to prokličkoval případně některá kratší asfaltová místa objel měkkým sněhem ve škarpě, dle stop to hodně lidí dělalo. V té 180° zatáčce se zjevně točilo hodně strojů a pak jakoby náhodou skokově přibyde sníh a už není jediné místo, kde byste se měli bát o A lyže. Dále je povrch dobrý, i když se tudy projelo auto, vzdalo to až kilometr pod Kuběnkovou chatou, bořilo se ale jen posledních 300 metrů, takže to není až takový problém. Blbé je ještě stoupání od Kuběnkovy chaty na Závory, je to asi nejstrmější úsek všech upravovaných tras v Jizerkách, takže je totálně rozrytý od plužících lyžařů, těhle 700 metrů byla řezničina, podstatně horší než koleje od auta. Tady by to hodně chtělo projet rolbou, než to lidi vypluží na podklad. Naopak sjezd na Kuběnkovu chatu od Bílé kuchyně je podstaně mírnější a tudíž úplně v pohodě.
Celkově Oldřich doporučuji všem romantikům a objevitelům, mezi které se směle počítám, protože se odtud dá jet tak jednou za dva roky. To stoupání bukovými lesy podél skal a balvanů je prostě nádherné. A šesti kilometrový sjezd s čelovkou byla sranda, kupodivu jsem si nezlomil ani lyže ani nohy. Naopak závodníkům honícím vteřiny Oldřichov doporučit nelze.
Užívejte zimy!