Východní Krušné hory: zpráva z 2.12.

Start Dlouhá Louka, hned po pár set metrech překvápko - mnohonásobně rolbou upravená zelená turistická značka v místě, kde se odpojuje od okruhu Vysoká mýť. Doufal jsem, že rolbař vytvořil kolečko okolo chatové osady Dlouhá Louka, tak jsem dobrovolně klesal níž a níž, bych jej probádal. Jenomže stopa skončila u baráčku se zaparkovanou rolbou, a při pozornějším prozkoumání byl manšestr narušen pouze jedním lyžařem, který si jej zřejmě upravil sám pro sebe.
Vrátil jsem se, za Vysokou mýtí popadaly stromky, pár metrů se musí soupažit. Pod vrchem Tří pánů nebyla urolbována pouze odbočka na Vilejšov. Vlhký padající sníh nejel. Na louce s větrníky vítr už stihnul stopu malinko zavát, stejně tak i na všech dalších odkrytých pláních. Pokračuji přes Trafo, Klínovčík, Vitišku a dopřávám si občerstvení na Štěničárně, kde fotím zasněženou škodovku s pražskou SPZ. Její řidič bude muset počkat na oblevu, ale možná jen šetří poplatky za parkování v hlavním městě.
Na Cínovci kupodivu foukalo jen minimálně, ale při cestě zpět od hotelu Pomezí už mi vítr hnal sníh do obličeje. Stopa přes golfové hřiště byla zafoukaná, zkouším objížďku kolem garáže cínovecké rolby a po příjezdové silnici. Je to určitě rychlejší, ale jezdí tam auta. Pokračuji zpět k Trafu, chci mimořádně zkusit sjezd do Hrobu. Začátek až ke sjezdovkám projet skialpinisty, za mikulovským slalomákem (vlek už jezdil, ale svahy moc upravené nebyly) začala řádná divočina. Kdosi tam přede mnou sjížděl, pár pěšáků dupalo, sněhu bylo relativně dost, ale sem tam jsem o něco zadrhnul. A dole, těsně před výjezdem lesa mi kameny ohoblovaly skluznici i hrany. Cesta mezi pastvinami už sjízdná nebyla, zbytek jsem musel dojít.