Kam z Harrachova po upravených tratích

Harrachov je známý hlavně skokanskými můstky a skiareálem. Běžeckých tratí se však v okolí nachází snad ještě víc, než sjezdovek. Nastoupit na běžky můžete na více místech na okrajích města. Kam až můžete dojet z Harrachova po upravovaných tratích?

Upozornění na úvod: Přestože se nacházíte na webu, jehož hlavním účelem je sdílení zpráv o aktuálních podmínkách pro lyžování, tento článek patří do jeho dlouhodobé části a nevěnuje se momentální sněhové situaci. Informace o aktuálních podmínkách hledejte a navzájem mezi sebou sdílejte mezi zprávami od běžkařů v Harrachově a západních KrkonošíchSnad bude článek přínosem i přesto, že je zveřejněn v době, kdy zde sice sníh leží a trasy se upravují, ale část tipů nelze využít kvůli nedostupnosti ubytovacích služeb. Ale časem snad bude možné poslední větu smazat...

Takřka všemi směry můžete vyrazit z nejzápadnějšího krkonošského města, a narazíte na upravované běžkařské tratě:

  • Jejich hustota je nejvyšší jihozápadně od Harrachova na úbočí Čertovy hory, kde se nacházejí závodní okruhy. Na nich se pravidelně konávají lyžařské závody včetně mistrovství republiky,
  • k vrcholu Čertovy hory se dá pokračovat po trase navazující na závodní tratě, ale část lyžařů se raději nechá vyvést nahoru lanovkou skiareálu Harrachov. Z Čertovy hory lze zamířit po hřebeni mezi Harrachovem a Rokytnicí nad Jizerou směrem k rozcestí Ručičky,
  • na Ručičky se ale dá na běžkách vystoupat i údolím po trase vedoucí z “městské části” Rýžoviště,
  • a to není jediný nástupní bod pro běžkaře na Rýžovišti,
  • lyžaři - turisté ale asi nejčastěji vyjíždějí z Harrachova krásným údolím proti proudu řeky Mumlavy, okolo Mumlavského vodopádu. K nim rádi míří i pěší návštěvníci. Úsek podél Mumlavy končí na rozcestí Krakonošova snídaně, odkud se dá z údolí stoupat na jih směrem k Ručičkám, nebo na sever na Voseckou boudu,
  • koho zajímá tento směr, ale frekventovanou trasu podél Mumlavy chce vynechat, může začít stoupat strmě nahoru severovýchodním směrem, a dostane se na krásnou “skorovrstevnicovou” trasu pod hraničním hřebenem nazývanou Terex,
  • zatím byly zmíněny jen možnosti lyžování východně od hlavní silnice procházející Harrachovem směrem do Polska, ale možnosti jsou i západně od ní. Základem je biatlonový areál v Harrachově se svými okruhy.
    • od biatlonu se dá také vystoupat k začátku terasy Terex - je to spojené s překonáváním zmíněné hlavní silnice nedaleko česko-polských hranic,
    • ale od biatlonových tratí vede trasa i západním směrem, napojující se na trasy v Polsku v bodě vyznačeném na mapě tratí okolo Jakuszyc jako 4b. Pozor, tato spojka bývá upravována spíše zřídka, prostě je dobrodružnější.

A to můžeme ještě doplnit možnost popojet z Harrachova kousek autem (nebo i autobusem či vlakem). Jedním směrem do polských Jakuszyc, druhým do Kořenova buď na trasy okolo Štěpánky nebo směrem k Jizerce na tratě Jizerské magistrály.

Velké množství ubytovacích kapacit v Harrachově dělá z tohoto střediska ideální místo pro vícedenní zimní pobyty. Dobře se zde kombinují běžky se sjezdovým lyžováním nebo jinou zimní zábavou. Množství penzionů a hotelů má polohu takovou, že se od nich dá rychle dojít k více nástupním místům na běžky.

Jako slabina Harrachova se občas jeví jeho nadmořská výška. Některé tratě začínají i pod 700 metry nad mořem a mezi zprávami o sněhových podmínkách v západní části Krkonoš se nezřídka objevují varování před nedostatkem sněhu, ať už podél Mumlavy, ve sjezdu z Čertovy hory na závodní tratě, nebo na spojkách k biatlonu.

Harrachov je dobrým nástupním místem pro běžkaře, kteří si užívají i lyžování na hřebenech mimo upravené stopy. Strojová úprava směrem k hřebeni totiž končí na Vosecké boudě, ale odtud se dá zamířit po stopě od lyžařů například k prameni Labe, nebo na hlavní krkonošský hřeben. Po něm vedoucí cesta se až ke Sněžným jámám sice upravuje, ale primárně pro potřeby pěších turistů z Polska. Podobně, i když náročnější cestou, se dá vystoupat na hřebeny i z Dvoraček. Pozor, opačný směr, tedy sjezd z hřebenů na Dvoračky, je víc než na běžky vhodný na skialpové lyže.

Z hřebene na hranici s Polskem nedaleko Vosecké boudy

Fotka je z hřebene na hranici s Polskem nedaleko Vosecké boudy.

Z Harrachova přes Dvoračky na Rezek

Kdo si chce ale naplánovat opravdu dlouhý výlet pouze po upravených tratích, má to o něco složitější. Jako inspirace může posloužit i trasa výletu natočeného na video v roce 2013, kdy jsme z Harrachova dojeli až na Rezek.

Výlet jsme zahájili nedaleko centrálního parkoviště v Harrachově, které je mimo jiné určeno pro jednodenní návštěvníky s běžkami. Odtud vede upravovaná spojka k Mumlavskému vodopádu, od něhož jsme zamířili podél Mumlavy na Krakonošovu snídani.

Odtud jsme pokračovali po úbočí Zadního Plechu a Plešivce po Kládové cestě směrem k Ručičkám. Lyžařsky jde asi o nejhezčí část výletu – nejezdí sem totiž tolik lyžařů, a hlavně jsem nemíří pěší turisté, takže zde upravená běžkařská trať zpravidla vydrží nejdéle v dobrém stavu. Až závěr společný s cestou od Rýžoviště na Ručičky bývá frekventovanější a stoupání údolím Ryzího potoka není úplně mírné, takže zde lyžaři při sjezdu často pluží.

Z rozcestí Ručičky jsme se vydali vzhůru upravovanou, i když užší cestou směrem na Dvoračky. Cestou se kříží několik sjezdovek skiareálu Rokytnice nad Jizerou, odkud sedačková lanovka vede až kousek pod Lysou horu. Přijde mi, že o úpravu se zde také stará technika skiareálu, takže stopa na klasiku se zde většinou nevyskytuje. Chata Dvoračky ve výšce 1 130 metrů nad mořem je nejvyšším bodem výletu a zároveň místem s nejširšími možnostmi občerstvení.

Kdo ale zatím nemá hlad, dočká se i později, kdy se tudy budeme vracet po absolvování okruhu směrem na Rezek. Na úvod je třeba zvládnout prudký sjezd z Dvoraček k rozcestí Sedlo pod Dvoračkami. Ten bývá často rozdupán - jak od trekových bot pěších turistů, tak ale i od běžkařů, kteří směrem nahoru lyže zouvají. Tím pádem se sjezd stává i pro dobré lyžaře nesjízdným. Osvědčilo se mi ho objíždět zprava po sjezdovce.

Ze Sedla pod Dvoračkami vede směrem na Rezek víc cest. My zvolili tu po západní straně Vlčího hřebene, která je výše položená a je zakončena slušným sjezdem. Z Rezku ležícího cca 820 metrů nad mořem jsme se pak vraceli po druhé straně zpočátku vrstevnicovou Exkurzní cestou. Až před Sedlem pod Dvoračkami začíná slušný krpál, a pak se nevyhneme ani tomu již zmíněnému nejprudšímu nahoru na Dvoračky. Co se týče úpravy trati mezi Dvoračkami a Rezkem, nebývá to zde úplně pro fajnšmekry. Rolba jsem asi nezajíždí zas tak často, zato sem míří i pěší výletníci. V okolí Harrachova zpravidla bývají tratě lepším stavu.

Sjezd z Dvoraček na Ručičky už známe z cesty směrem nahoru. Ručičky nabízejí další možnost zastávky u stánku s občerstvením.

Dál pokračujeme Janovou cestou po vedlejším hřebeni směrem na západ. Místy i rovinatý úsek (což je v okolí Harrachova nezvyk) řadím mezi mé nejoblíbenější v okolí. Za rozcestím na Studenově se nabízejí dvě varianty – doleva delší cestou s velmi postupným nabíráním nadmořské výšky, nebo rovně se strmějším stoupáním na začátku. U turistického rozcestníku “U Janovy skály” se nabízí na chvilku opustit upravenou trať a vydat se necelých 200 metrů stopou vyjetou od lyžařů k Janově skále, případně vystoupat až na její vrchol. Obě cesty se setkávají na rozcestí Odbočka k Bláznivé bábě kousek pod Čertovou horou.

Janova skála

Janova skála - stopy ukazují, že nahoru vylézt šlo.

Odtud už začínáme pozvolna klesat. Po přiblížení se k červené sjezdovce skiareálu Harrachov zatočíme ostře doleva a pokračujeme do další serpentiny s rozcestím Na Kamlu, kde zas odbočíme doprava dolů směrem k Harrachovu. Že má zdejší Nová Janova cesta asfaltový podklad, jsem zjistil již vícekrát. Ač nadmořská výška naznačuje něco jiného, sníh rád vytává ještě před příjezdem na harrachovské závodní lyžařské tratě. V závislosti na množství sněhu, jejich úpravě a množství zbylých sil si zde na tratich mohou lyžaři svůj výlet ještě prodloužit. Kdo už má dost, bude hledat nejkratší cestu ke spodní stanici lanovky z Harrachova na Čertovu horu, respektive konec tratí u hotelu Skicentrum, kde i náš výlet končí. Na centrální parkoviště je to odtud jen pár set metrů pěšky.

Mapa s GPS záznamem trasy