Východní Krušné hory: zpráva z 4.1.

Od zastávky Mikulov Nové Město jsem vystartoval po zasněžené, ale neupravené silničce směr Osecká bouda a Klínovčík. Bruslilo se po ní dobře. Už u Pěšorestu jsem se musel vyhýbat šutříkům, v kopci jsem si pozorně prohlížel, kudy se dá na zpáteční cestě projet. Bezrýhově se stejně nepovedlo. Rozhodl jsem se následovat čerstvě urolbovanou trasu po cínovecké silnici, hotel Pomezí, Husův vrch a po magistrále k hájence Pod 7 štíty. Ta je silně zašutrovaná, v jednom místě jsem dokonce musel sestupoval kamenným polem na lyžích kolmo k cestě. Ze Sedmihůrské cesty jsem vystoupal zpět po modré a červené, kde se střídala místa vysněžená a vyšutrovaná, přes Přední Cínovec zpět na golfové hřiště. Odsoupažil jsem spojku do Němec, kde stejně jako v Čechách byly travnaté plochy projety rolbou, bruslit se dalo, ale drny občas drhly. Vyjel jsem na Kahleberg, kde jezdí kočáry tažené výtrusnými koňmi, a část hlavní cesty je vytátá skoro až na asfalt.
Závěr – kdybych to býval věděl, tak jsem za hotel Pomezí vůbec nejel. Všude jinde je sněhu sice málo, ale jezdit se dá poměrně slušně. Jen to chce horší lyže.