Jarda 59 – profil lyžaře

Červenovodské sedlo-Suchý vrch-Buková hora.
Množství sněhu neumožňuje strojově udělat stopu, takže stopa je pozůstatek naposledy rolbou udělané, kterou projíždějící lyžaři obnovovali. Mělká, neustále musíte lyže do stopy vracet. Pokud jedete pomalu, na většině trasy to nemusí dělat problém, ale ve sjezdech je lepší vystoupit.
Úsek sedlo-Hvězda – vpravo od Prostředního vrchu, prvních 300 m na začátku lehce kameny, pak šišky, jehličí. Zbytek stav dobrý, sníh čistý-přiložené foto.
Hvězda-křížení se silnicí na Suchý vrch– nahoru nácvik čapí chůze jako v tělocviku, dolů nemůže jet ani masochista. Kameny, led, kořeny, šišky, hlína. Přiložené foto hovoří za vše.
Zbytek trasy na Suchý vrch dobrý. Sem tak bordel ze stromů, přibyly i bukvice, na 3 místech lezou kameny. Ale lze objet, vždy je to pod stromy.
Sedlo-vlevo okolo Bukovky ke sjezdovce na Červenou vodu – stav dobrý až na některé úseky, kde leze led a podklad, sem tam bordel ve stopě. Lze bez problému objet.
Spojka na Náměstíčko – dobrá, obvyklé místo, kde je nutné překročit vodu, zamrzlo a nedělá problémy.
Náměstíčko-Bukovka horní stanice lanovky – asi nejlepší úsek. Jde se mimo vysoké stromy, takže bez bordelu a vypadá to jako zimní krajina. Sjezd zpět dolů bez problému, zmrzlý sníh, ale ne ledovka, takže ubrzdí i lyžař začátečník.
Dá se souhlasit s předcházejícími příspěvky – je to sjízdné. Myslím tím příspěvky na stránkách Ski Čenkovice. Mráz dělá hodně a umožňuje podklad a bordel ve stopě přejet. I když sundávat přilepenou celou šišku na fialový swix je zábava. Teploty nad nulou ale asi udělají své. Já dám zítra přednost Paprsku, a to jedu autem o hodinu déle.
A jednu hvězdičku navíc přidalo počasí.

Cortina d´Ampezzo – Toblach.
Pobyt v oblasti Cortina d´Ampezzo – Toblach v termínu 4. 2. 2025 – 8. 2. 2025, poslední sněžení v oblasti bylo 7. 1. 2025. Ubytování v hotelu Hotel Casa Montana S. Maddalena San Vito di Cadore, cca 10 km od Cortiny. Rozšířená polopenze, večeře se bufetem vařené nebo grilované zeleniny, včetně mušlí, stolní víno v ceně, k tomu polévka, dva chody a zákusek, cena pro dva na 4 noci Kč 14 046,--, kdyby někdo měl zájem. Sice dál od centra, ale zase ta cena. Trasa do místa Polička-Brno-Mikulov-Wien-Graz-Klagenfurt-Villach-Spittal-Lienz-Toblach.
Dále uvedené jsou závěry z vlastní zkušenosti 5 běžkařů, potkaných česky mluvících laufařů a 20 sjezdařů.
Když vynechám menší, ale o to prázdnější sjezdové tratě přímo v San Vitu nebo blízké Misurině, lze využít dva areály.
Tofana – přímo u Cortiny, 10 km od San Vita. Označení barevnosti tratí neberte vážně a červené posouvejte k černé, stejně tak modré k červené. Samozřejmě ne všechny. Davy lidí, od dopoledne exponované sluníčku, po obědě už oraniště.
Faloria, Passo Tre Croci, Cristallo – 18 km od San Vita, sjezdařsky přívětivější, žádné mraveniště, expozice sluníčku nižší, takže drží kvalitu, nakonec všichni skončili zde, barevné značení odpovídá. Pro běžkaře jsou ve směru dvou areálů, 2 km vzdáleném Passo Tre Croci a dalších 7 km na Misurinu. Vzhledem k jejich nadmořské výšce bez problému se sněhem, denně upravováno.
Passo Tre Croci – ve výšce 1809 m, cca 8 km upravených tras, klasicky dvě stopy se středovým pásem pro skate. Převýšení do 50 m, ale profil jako skate park nahoru dolů, takže žádná turistika, ale makačka. A pořád v lese, žádná panoramata. Za nás bez poplatku.
Misurina – ve výšce 1804 m přesně 5 km tras na louce sem tam, převýšení nejnižšího a nejvyššího bodu 50 m s jedním stoupáním, nádherná panoramata. Klasicky dvě stopy se středovým pásem pro skate. Za nás bez poplatku. Výhodou je, že když vás omrzí kroužení, můžete se vydat k chatě Monte Piana. Převýšení 500 m, vzdálenost 5 km. Rolbou upravovaná cesta, možné pěšky, na skialpech, nechat se vyvézt rolbou a pak sjet na sáňkách. Celá oblast nad Cortinou jako na dlani.
Trasy Toblach-Cortina – nenechte se zmást zelení při příjezdu k Toblachu. Nevím, jak to dělají, ale od stadionu v Toblachu směrem ke Cortině je páteřní trasa 26 km dlouhá s vrstvou sněhu 20-50 cm, podle expozice ke sluníčku a nadmořské výšky. Závěrečných 5 km směrem ke Cortině bylo před tunelem uzavřeno, značka říkala něco o padajícím kamení. Dole v Cortině už ale sníh nebyl, tak třeba i pro to. Denně upravováno. Zpoplatněno, mýtné je na začátku trasy. Přímo na trase 16 euro, obdržíte barevný náramek. Cena v infocentru a automatu na začátku trasy prý o pár euro nižší, ale mnou neověřeno. Těch 16 euro se mně nezdálo za perfektní úpravu moc. Na trase je možnost naskenovat QR kód pro platbu, ale nám se nepovedlo. Pokud se ale nepřiblížíte k Toblach See, dva dny jsme nikoho, kdo by vybíral, nepotkali. Per hubam od projíždějících prý ale na trase pohyb výběrčích mýta je. Ale je to za těch 16 euro.
Vzhledem k uzavření sjezdu do Cortiny doporučuji následující nástupy, pokud nevyrážíte od Toblachu. Vzdálenost je ze San Vita, pro ubytování v Cortině odečtěte 10 km.
Parkoviště u Ospitale d´Ampezzo – 22,3 km, nadmořská výška 1442 m, neplacené, stopa hned u silnice. Další parkování Passo Cimabanache – 26,2 km, nadmořská výška 1531 m, neplacené, nejvyšší bod celé trasy. Stopa hned u silnice. Další parkování nad hotelem Schluderbach Carbonin – 28,6 km, nadmořská výška 1439 m. Stopa asi 600 m u hotelu, využíváno skialpinisty, kteří chodili někam nahoru. A poslední před Toblachem u Lago di Landro – 30,8 km, nadmořská výška 1401 m, placené, ale je možné, že se na parkovišti platí jako všude jinde pouze v období 1. 5. – 30. 10., stopa hned u silnice. Kdo by jel od Toblachu, ať si vzdálenosti přizpůsobí.
Celá průjezdná trasa měřila 21 km, Toblach nadmořská výška 1258 m, Passo Cimabanache 1531 m, pak dolů k Ospitale d´Ampezzo s výškou 1442 m. V podstatě pořád nahoru, ale vůbec vám to nepřijde. Dalo se to skoro celé jet soupaž, a to jsem jen trochu zdatnější turista. Nebyl žádný sjezd, kde by se muselo vystupovat ze stopy a plužit. Takže 42 km mně i s manželkou, která je pomalejší, trvalo 4,5 hodiny čistého času jízdy. Nenechte se mýlit grafikou na mapy.cz. Na klasiku je pouze páteřní trasa a spodek u Toblachu a Toblach See, zbytek jsou různé propojky pro skate, které často trasu kříží. Objet si Toblach See doporučuji.
Teplota na trase od -7°C ráno a v uzavřenějších údolích i přes den, po +2°C odpoledne na slunci. Kupodivu držel starý dobrý fialový skivo. Odpoledne občas ve stopě jehličí, ale ráno po úpravě opět bílo.
Po cestě je možnost několika občerstvení v restauracích hotelů a chat.
Před odjezdem jsem hledal informace na webech https://www.dolomitisuperski.com/, https://www.zimni-alpy.cz/ a Lyže a lyžování - SNOW - sníh, počasí na horách. Pro běžkaře bída, nakonec asi nejlepší mapy.cz, kde jsou trasy aspoň vyznačeny.
Per hubam od projíždějících by trasy od Toblachu směrem k Weisberg Monguelfu, Smieden Ferraře a Sexten Mosu by měly být průjezdné, ale neověřeno.